Rudolfinum hostí sochy z rozbitých hudebních nástrojů

V předsálí a ve foyer Dvořákovy síně Rudolfina byly 27. září 2021 nainstalovány dva artefakty, které představují výtvarné vyvrcholení oslav 125. výročí České filharmonie v době pandemie. Sochaři Krištof Kintera a Richard Wiesner použili pro svá díla fragmenty, které vznikly roztříštěním vysloužilých hudebních nástrojů ze základních uměleckých škol při natáčení spotu Spojení hudbou. Obě sochy z vyřazených nástrojů budou koncem roku benefičně vydraženy a výtěžek dražby se použije na podporu vzdělávání učitelů hudební výchovy v rámci filharmonického projektu Hudba do škol.
Instalace děl Kintera a Wiesnera, Rudolfinum 2021 (zdroj Česká filharmonie, foto Lucie Krejzlová)
Instalace děl Kintera a Wiesnera, Rudolfinum 2021 (zdroj Česká filharmonie, foto Lucie Krejzlová)

„Při natáčení narozeninového spotu České filharmonie jsme museli nechat vybuchnout několik hudebních nástrojů. Ačkoliv jsme od základních hudebních škol získali poničené a již nepoužitelné nástroje určené k likvidaci, nebylo nám při jejich destrukci vůbec dobře,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Ale protože když něco končí, něco nového začíná, oslovili jsme konceptuální umělce Krištofa Kinteru a Richarda Wiesnera, aby se pokusili vdechnout fragmentům nástrojů nový, nehudební život v hmotném světě.“

Krištof Kintera vytvořil sochu s názvem Musica numquam moritur (Hudba nikdy nezemře) v podobě erbu či domovního znamení, které je nejen znakem příslušnosti k určitému rodu či profesní skupině, ale také zobrazuje základní atributy – nástroje – moci jeho nositele. Pandemie ukázala, jak křehká může být tato moc. Erb potvrzuje hrdost dřívějších držitelů nástrojů a odkazuje na soudržnost orchestru, který byl dočasně rozptýlen v době, kdy se hudba nemohla provozovat veřejně.

Richard Wiesner nazval své dílo Chron. Chron jako záznam ticha. Partitura à la John Cage psaná fragmenty hudebních nástrojů, které byly odsouzeny k nepotřebě. Chron jako zhmotnění bariéry mezi hudbou, hudebníkem a posluchačem. A přesto Chron jako stéla, mytický objekt, který přitahuje pozornost svou utilitárností a kompozitním charakterem.

„Chron Richarda Wiesnera je jedinečné dílo připomínající dobu pandemie, kdy nástroje byly odloženy, orchestr zůstal v tichu stranou, posluchači nebyli pozváni. Vše, co nás spojovalo, zůstalo na čas viset ve vzduchoprázdnu, kde se nešíří zvuk. Richard Wiesner tento epický motiv zamrznutí v čase, poskytující divákovi prostor pro zamyšlení a analýzu vlastní situace, zafixoval betonem. Materiálem, který spojuje ledacos v našem materiálním světě, rozhodně je však na hony vzdálený od ‚spojení hudbou‘…,“ zamýšlí se kurátor Galerie Rudolfinum David Korecký.

Oba artefakty si zájemci mohou prohlédnout až do konce prosince v době konání koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments