Rusko-francouzské opojení v Ostravě

Koncem května začal v Ostravě prestižní Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka a od počátku byla nasazena vysoká laťka, již se zatím daří udržet a někdy i ještě zvedat. 5. června 2019 v koncertním sále Domu kultury Města Ostravy vystoupil s napětím očekávaný Orchestre National du Capitole de Toulouse. Před francouzský orchestr se postavil mladý dirigent Tugan Sochiev, pocházející z Vladikavkazu v Ossetii, který vystudoval v Petrohradě, ale již několik let působí po celé Evropě i USA a dnes platí za jednoho z nejprestižnějších dirigentů.

Spojení francouzského orchestru s ruským dirigentem bylo umocněno francouzským houslistou Renaudem Capuçonem, jehož si Claudio Abbado vybral jako primária do svého Gustav Mahler Jugendorchester. Od té doby houslista spolupracoval jako sólový hráč s mnoha dirigenty a orchestry zvučných jmen a získal řadu významných ocenění. Hraje na housle Guarneri z roku 1737 a jeho schopnost přenést podání skladby do publika je obdivuhodné.

Koncert byl zahájen skladbou ruského skladatele Alexandra Borodina, zakladatele uskupení „Mocná hrstka“ a současně významného vědce a pedagoga v oblasti chemie. Symfonický obraz Ve stepích střední Asie věnoval Ferenci Lisztovi a napsal ho pro oslavy 25. výročí panování cara Alexandra II. v roce 1880. V jednověté skladbě uplatnil lidovou hudebnost ruskou i obyvatel pouště Asie, kudy cestovaly obchodní karavany. Splývají zde dva hudební světy, dvě melodická témata, jež spojuje kontrapunktem v závěru v jeden mohutný malebný hudební proud. Zvukomalebnost, emotivnost a barevná instrumentace, pevná kantiléna, široké fráze, které se klenou ve vlnách, až se pomalu rozplynou v počáteční melodii. Už v této skladbě bylo znát, že orchestr je skvěle sehraný a schopný naplnit sál hutným a přitom měkkým zvukem.

Druhou skladbou byl Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53 Antonína Dvořáka. Houslista dokázal využít všech virtuózních i melodických částí k předvedení skvělé techniky a schopnosti ponořit se do výrazu. Housle zněly nosně a pevně, s jasným a lehkým diskantem. V poslední větě, Allegro giocosso, ma non troppo, nasadil dirigent svěží tempo a rytmizované frázování si nezadalo s moravským folklórem. Orchestr měl příležitost rozvinout svoje schopnosti v kompaktnosti zvuku a v pevných, melodických frázích, které dirigent nepustil do romantické agogiky, takže poněkud postrádaly dvořákovskou vroucnost a niternou muzikalitu.

Po přestávce nastoupil impresionismus, a to hned jeho typický autor, Claude Debussy. Skladba Moře (tři symfonické skici), která vzbudila při provedení v Paříži v roce 1908 za řízení skladatele senzaci, je sugestivně ilustrativní a zvukomalebná. Prolínání zvukových vln navozuje představu vlnícího se moře, je tu hra slunečního světla na vodě, stejně jako téměř autentické vykreslení bouře a vzájemného působení moře a větru. V této skladbě se umocnily možnosti orchestru, s nímž dirigent doslova čaroval. Zvláštní způsob dirigování, uměřený, až strohý, a přesto kolorovaný, zachycující každý nástup i s představou zvuku. Schopnost dirigenta pohyby rukou ilustrovat hudební projev je velmi ojedinělý.

Vrcholem koncertu byla závěrečná skladba Pták Ohnivák, baletní suita Igora Stravinského (druhá verze z roku 1919), kterou autor napsal pro Ruský balet Sergeje Ďagileva. Předlohou prvního moderního baletu 20. století bylo libreto Michaila Fokina. Ruská bajka o Ptáku Ohnivákovi a čaroději Kostějovi dala baletu výpovědní schopnost a pohádkovost. Hudba na motivy ruské melodičnosti s orientálními prvky skvěle posloužila k impresionistickému vyjádření a předvedení barevných možností symfonického orchestru. Rytmizace a frázování předjímá explozivní hudbu Stravinského, orchestr v hutné a mnohovrstevnaté struktuře zní velmi kompaktně a výrazově a uchvacoval neobvyklým zvukem. I v poněkud diskutabilní akustice víceúčelového sálu se Orchestre National du Capitole de Toulouse dokázal předvést jako výjimečné těleso s jedinečným charakteristickým zvukem. Dirigent Tugan Sochiev dal do výkonu vše, dirigoval všemi částmi rukou, až se chvílemi zdálo, že se sám jako Ohnivák vznese. Nadšení publika nebralo konce a přídavek se logicky dostavil. Předehra k Bizetově opeře Carmen byla příležitostí k bezprostřednímu muzicírování s radostí a hravostí a přitom profesionální přesností. Další ovace následovaly, neboť se jednalo o koncert, který se řadí k těm špičkovým.

 

Hodnocení autorky recenze 100 %

 

Symfonický koncert
Ostrava, Dům kultury města Ostravy – 5. června 2019 v 19:00 hodin

Alexander Borodin: Ve stepích střední Asie, symfonický obraz
Antonín Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll op. 53
Claude Debussy: Moře, tři orchestrální skici
Igor Stravinskij: Pták Ohnivák, baletní suita

Renaud Capuçon – housle
Orchestre National du Capitole de Toulouse
Tugan Sokhiev – dirigent