S Csabou Kotlárem a Radimem Schwabem nejen o Donu Giovannim

V libereckém Divadle F. X. Šaldy chystají na 6. března 2020 novou inscenaci Mozartova Dona Giovanniho v hudebním nastudování Stanislava Vavřínka a v režii Dorotty Szalmy. Titulní roli budou alternovat Csaba Kotlár a Radim Schwab. Barytonista Csaba Kotlár, rodák z Bratislavy, je absolventem bratislavské Hudební fakulty Vysoké školy múzických umení a vedle liberecké opery hostuje i ve Státní opeře v Banské Bystrici, ve Státní opeře v Košicích či ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, v Divadle J. K. Tyla v Plzni a na mnoha festivalech; v pražském Národním divadle hostuje v úspěšné inscenaci Prokofjevovy Lásky ke třem pomerančům a ve Státní opeře v Praze v Pucciniho Madam Butterfly. Má za sebou role v operách Figarova svatba, Don Giovanni, Thaïs, Popelka, Panna orleánská, Bohéma, Faust, Iris, Lovci perel, Rigoletto, Příhody lišky Bystroušky, Francesca da Rimini či Lakomý rytíř. Za roli Athanaëla v opeře Thaïs se dostal do širší nominace na Cenu Thálie a loni byl v užší nominaci za role Ducha Vergilia a Vévody v dílech Sergeje Rachmaninova Francesca da Rimini a Lakomý rytíř (Divadlo F. X. Šaldy, Liberec). Radim Schwab se narodil v Brně, kde vystudoval obor činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění; zpěv později studoval u profesora René Tučka. Účinkoval v muzikálech Monte Cristo, Excalibur, Obraz Doriana Graye, Šumař na střeše, Hello Dolly!, Kytice, Kladivo na čarodějnice či Mata Hari a především ve Fantomovi opery. Objevil se i v několika činoherních inscenacích, především v Mistero buffo, kde ztvárnil 25 různých postav! Za „obrovskou výzvu a makačku“ považuje svou první operní roli v Donu Giovannim.

Mozartův Don Giovanni je považován za „operu oper“. Souhlasíte s tím? A proč tomu tak podle vás je?
Csaba Kotlár: Opera Don Giovanni je všeobecne považovaná za najväčšiu operu opier, ktorá kedy vznikla. Odvážne tvrdenie, ale akokoľvek sa na to pozriete a hodnotíte to, táto opera je skvelou kombináciou ľudskej tragédie a dojemnej komédie, ktorá je podtrhnutá fantastickou hudbou nesmrteľného génia. Výborne sa táto opera spieva a je to hlasová hygiena pre každého operného speváka. Čiže ja súhlasím s týmto výrokom.
Radim Schwab: Určitě souhlasím. Je to fantasticky prokomponované dílo, po hudební i dějové stránce.

Jsou i jiná díla, která byste pro sebe označili jako „opery oper“, tedy která máte obzvláště rádi?
CK: Ja milujem taliansku operu. Pre mňa je Puccini v opernej literatúre najviac. Zbožňujem všetky jeho opery. Na prvom mieste je Tosca, potom La Bohème a Madama Butterfly. Je to možno aj tým, že moja „kariéra“ operného speváka sa začala, ešte keď som bol dieťa a mal som možnosť v rámci už vtedy známeho a úspešného Bratislavského chlapčenského zboru spievať sólový part v Toske v Slovenskom národnom divadle v Bratislave, kde som otváral tretí akt ako pastorello vedľa hviezd, ako sú Peter Dvorský, Ľubica Rybárska a dirigent Ondrej Lenárd.

RS: Tosca je pro mě jedna z nejkrásnějších oper. Mám taková období, kdy miluji nějaké dílo, ale není to navždy. Pamatuji si, když jsem prodělával svou „hudební pubertu“, miloval jsem Carmen a několik dalších oper. Dnes je to zmiňovaná Tosca a kdoví, jak to bude za pár let…

Don Giovanni je svůdník, hochštapler, tragikomická postava, závislý na ženách a sexu, v podstatě nešťastník, ale i věčné tajemství… Jak tuto postavu vidíte vy?
CK: Postavu Dona Giovanniho vidím ako muža, ktorý si život užíva plným dúškom a žije v prítomnosti. Je mladý, plný elánu a vášne, je sexuálne promiskuitný, zneužíva a pobúruje všetkých ostatných okolo seba, až kým ho to nedobehne a nestretne sa s niečím, čomu ja hovorím Karma (úsměv) – a ta vás dobehne vždy, skôr či neskôr…

RS: Přesně tak, jak ji popisujete, a jaká bude v naší verzi, to se nechte překvapit.

Máte v sobě něco z Dona Giovanniho?
CK: Či mám v sebe niečo z Dona Giovanniho? (smích) Mám jasno vo svojej sexuálnej orientácii a ženy boli a sú pre mňa vždy najväčšou inšpiráciou. Postava Dona Giovanniho je alfa medzi mužmi a povedzme si na rovinu, ktorý muž by si to naplno nevychutnával. V súkromnom živote som šťastne zadaný, to len aby to nevyzeralo, že som Don Giovanni aj mimo javiská. (úsměv)

RS: Párkrát jsem měl v životě taková období, kdy jsem docela řádil… Ty všelijaké večírky a párty s různými konci… Ale to už je tak dávno…, myslím, že v zásadě jsem rodinný typ a mám rád pohodu.

Řekněte nám prosím něco o průběhu zkoušek a o tom, jaká bude liberecká inscenace Dona Giovanniho…
CK: Môj skúšobný proces sa začal chrípkou a chorými prieduškami. Bol som v pracovnej neschopnosti viac ako dva týždne, a tak som do procesu vstúpil neskôr. Tak ako vo väčšine divadlách sa naštudovávanie opier časovo tlačí a študijný proces by nemal prekračovať viac ako šest až sedem týždňov, myslím tým spolu hudobné aj režijné skúšky… Bohužiaľ, z toho nám ešte aj nejaké skúšky poodpadávali a tak isto máte ďalšie svoje predstavenia do toho a tak sa všetkých skúšok nemôžete zúčastniť. Pre mňa je tento systém nie veľmi vyhovujúci, plus keď ešte pracujete v prostredí, kde to všetko nefunguje, ako má, aj keď viem, že sa všetci snažia a robia maximum, ako vedia. Ľudia, čo ma poznajú, tak vedia, že som perfekcionista a rád pracujem na detailoch. Mrzí ma, že sa neprikladal väčší dôraz na práci s talianskym jazykom, akcentami a výrazom. Pamätám si na skúšobný proces, keď som hosťoval a spieval rolu Masetta v košickom Štátnom divadle, ako sme podrobne analyzovali prácu s textom s dirigentom Viniciusom Kattahom. Recitativy sú ťažiskom v tejto opere a musia byť vystavané do podrobnosti, aby tak mohli vyznieť všetky nuansi a vtipy, ktoré v sebe ukrývajú… Škoda… Táto opera si zaslúži po všetkých stránkach, aby bola nabitá profesionalitou a tak mohla byť radosťou pre nás, aj pre diváka. Skúšky neboli a nie sú jednoduché, ale snažíme sa najviac, ako vieme a dúfam, že každý priloží k tomu niečo viac a bude to nakoniec krásne a úspešné predstavenie.

RS: Musím říct, že operu jsem zatím nikdy nezkoušel. Je to tedy pro mne zcela nová zkušenost a obrovská výzva. Velmi si vážím všech kolegů, kteří jsou opravdu neskuteční profesionálové, a také si vážím toho, že mi takový velký úkol byl svěřen. Rozhodně jsem se při tomto zkoušení spoustu nových věcí naučil. A o tom, jaká bude liberecká inscenace Dona Giovanniho, bych rád nechal rozhodnout diváky, pro které to všechno děláme.

Co považujete za dosud největší výzvy vaší kariéry, za osudové, nejdůležitější role?
CK: Za svoju „zatiaľ“ osudovú rolu považujem Athanaëla z Massenetovej Thaïs. Táto opera a rola ma dostala do povedomia a odštartovala moju kariéru tu v Česku, ak to tak môžem povedať.

RS: Mistero buffo, Excalibur, Fantoma opery a za dosud největší výzvu Dona Giovanniho.

Co byste si obzvláště rádi v budoucnu zazpívali?
CK: Rád by som si zaspieval aj Dona Giovanniho v nejakej ďalšej inscenácii a možno aj na väčšom javisku. (úsměv) Marcella z Bohémy tak isto. Mojim snom je Rigoletto a Scarpia. No to má ešte čas. (úsměv)

RS: Já všechna svá přání většinou nevyslovuji, protože je taková pověra, že přání, které se vysloví, by se pak nemuselo splnit.

A co vás ještě čeká do konce této sezony?
CK: Čaká ma hosťovanie v pripravovanej inscenácii Lohengrina v Plzni. Prvý krát si zaspievam sólo vo Wagnerovej opere, veľmi sa teším. Wagnerovu hudbu zbožňujem, mal som možnosť viackrát participovať ako člen zboru na veľkých projektoch a významných festivaloch, ako sú Baden Baden a Bayreuther Festspiele, so svetovými umelcami.

RS: Krátce po premiéře Dona Giovanniho mám první z koncertů Mr. Muzikál 2020 – svou každoroční jarní tour. Pak bych měl chystat své nové sólové CD a i když je to neuvěřitelné, chystáme už i vánoční koncerty. Současně jsem byl osloven do dalšího nového projektu.

Pane Kotláre, vy jste v Donu Giovannim již zpíval Masetta. Vracíte se tedy do známých vod, což je jistě výhoda. Přesto je to zároveň úplně nový úkol a mnohem větší role. Je to v něčem jednodušší, když s operou již zkušenost máte, a jaký bude váš Don Giovanni? Jak se na tuto parádní barytonovou roli těšíte? A co je na ní nejtěžší?
CK: Vždy je výhoda pre speváka, ak už v danej opere spieval. Orientuje sa jednoduchšie.

Ja sa vždy snažím naplniť predstavu režiséra a tak to bude aj tentoraz. Postava môjho Giovanniho bude dúfam zaujímavá a každý divák si odnesie domov po predstavení nejakú tu emóciu. Na premiéru sa samozrejme teším. Giovanni je ťažký rozsahom partu, v opere je veľa recitativov a textu. Klavírny výťah ma 443 strán, ak nerátam appendix. Je to veľký zaberák na pamäť. (úsměv) Čo sa týka spievania, je to stále passaggio, čo môže robiť problémy. Zo začiatku to bol boj, ale ja hovorím – treba to dostať do hrdla a cvičiť! Uvedomil som si veľa technických vecí, ktoré som robil zle, a to ma posunulo vpred. Don Giovanni je v tomto smere najväčším prínosom. (úsměv)

Pane Schwabe, jste především muzikálový zpěvák, jaké máte zkušenosti s operou?
RS: Operní zpěv jsem studoval u profesora René Tučka. A i když jsem operu jako celé dílo zatím nezpíval, operními áriemi prokládám všechny své koncerty.

A chtěl byste se opeře v budoucnu věnovat více? Co by vás lákalo?
RS: Zeptejte se mne prosím až po premiéře! (smích)

Děkujeme za rozhovor!