S Janem Simonem o končící i nadcházející sezoně SOČRu

Právě dnes večer se završí už 86. sezona rozhlasových symfoniků, kdy v Rudolfinu na její závěr provedou Verdiho Requiem, pod vedením svého šéfdirigenta Ondreje Lenárda a za spoluúčinkování Českého filharmonického sboru z Brna, sólové party přednesou Eva Hornyáková, Terézia Kružliaková, Tomáš Juhás a Jozef Benci. K ohlédnutí za končící sezonou i poodhalení plánů do sezony nové vyzvala při této příležitosti Jitka Novotná intendanta Symfonického orchestru Českého rozhlasu a ředitele Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Jana Simona.

Jsme na konci abonentní sezony, což de facto znamená plynulý přesun na festivalová pódia – která vás čekají v příštích měsících?

Mohlo by se zdát, že orchestru tímto okamžikem nastává období relativního klidu a takřka prázdninové atmosféry. Přesný opak je však pravdou. Květen je pro SOČR již tradičně ve znamení Pražského jara, které ve svém letošním programu reflektuje dvě významné kulturní události. Tou první je 90. výročí zahájení vysílání Československého rozhlasu v roce 1923. Náš festivalový koncert je tomuto tématu věnován, a to dokonce i datem konání (18. 5.), které odkazuje na dění v kbelském stanu 18. května 1923. Program pak připomíná autory spojené s Uměleckou besedou, od jejíhož založení letos uplyne 150 let, což je ono druhé výročí. Koncert řídí šéfdirigent SOČRu Ondrej Lenárd. 1. června vystoupíme na témže festivalu společně s dirigentem Liborem Peškem, jehož 80. narozeniny jsou jistě významným důvodem ke slavnostnímu večeru na Pražském jaru. Mezi těmito koncerty SOČR zahájí 20. května MHF Janáčkův máj. Pod taktovkou Zdeňka Mácala uvede mimo jiné Chačaturjanovu 3. symfonii. Proč zmiňuji tuto skladbu? Autor do ní zakomponoval třicet trubek, což si vlastně v realitě ani nedokážu představit… I letos bude SOČR rezidenčním orchestrem na MHF Český Krumlov, kde opět zahajujeme, tentokrát s operní divou Elínou Garančou, abychom hned druhý den provedli Queen Symphony, projekt, který se vloni doslova utopil v nečekané průtrži mračen. V závěru krumlovského festivalu zahraje po boku SOČRu fenomenální ruský houslista Maxim Vengerov, který se s Leošem Svárovským hodlá podělit i o práci dirigenta. To ovšem bude až po dovolené, „díkybohu“!

Tomu lehkému povzdechu rozumím, vždyť mezi uvedenými koncerty si stihnete „odskočit“ ještě do Japonska. Jaké bude letošní turné?

Jubilejní desáté! Mezi 19. červnem a 8. červencem se představíme na nejvýznamnějších koncertních pódiích Japonska, počínaje Suntory Hall v Tokiu až po Osaka Symphony Hall.  Navštívíme i města Nagoya, Sapporo, Fukuoka a další. Celkem čeká SOČR čtrnáct koncertů pod taktovkou šéfdirigenta Ondreje Lenárda. Hlavním sólistou turné bude světoznámý ruský klavírista Stanislav Bunin, ale vystoupí s námi i skvělý český violoncellista Michal Kaňka. Program se samozřejmě odehraje převážně na půdorysu české „klasiky“ – Smetanova Má vlast, Dvořákovy symfonie č. 7, 8 a 9. Zazní ovšem také Beethoven, Schubert nebo Chopin.Sezona 2013/14 se i v orchestru jistě ponese v duchu pokračujících oslav rozhlasových narozenin. Připravujete nějaké speciální projekty?

Tím zásadním bude slavnostní koncert k ukončení oslav 90. výročí vzniku ČRo, který plánujeme na 4. listopad. Bude to mimořádný koncert našeho předplatitelského cyklu, který zahájí festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a kterého se v rámci semináře ředitelů rozhlasových hudebních těles sdružených v Evropské vysílací unii zúčastní významní zástupci rozhlasů veřejné služby z celé Evropy i zámoří. Navíc jsme pro tuto příležitost sestavili velmi atraktivní program z děl autorů pohybujících se na pomezí vážné a jazzové hudby. Jména jako Copland, Bernstein, Vejvoda nebo Viklický hovoří sama za sebe.A co zajímavé podněty ze strany interpretů? Ty se při sestavování dramaturgie nadcházející sezony určitě také dostavily…

Je potěšitelné, že řada z nich přichází od hráčů orchestru, od umělecké rady. Tak se zrodil nápad nejen prezentovat, ale dokonce iniciovat skladby mladých autorů Pavlorka a Marka, kteří napsali sólové koncerty právě pro naše hráče. Stálý hostující dirigent Ronald Zollman je přímo studnicí dramaturgických počinů. Samozřejmě, že při stavbě programu musíme zohlednit několikero hledisek, včetně touhy návštěvníků poslechnout si oblíbené skladby a prožít chvíle ve společnosti světoznámých sólistů. Zároveň ale pamatujeme i na skutečnost, že rozhlasový archiv má nepřeberné množství skvělých snímků s renomovanými interprety, a snahou Českého rozhlasu je šířit také nové skladby soudobých autorů v podání mladých, třeba ještě ne zcela známých umělců.

SOČR má nové logo, chystáte ještě nějaké další novinky?

Zásadní změny v koncertní sezoně 2013/2014 nechystáme. Nicméně pro další období musíme vzít v potaz některá fakta, která nemůžeme ovlivnit. I přes velkou vstřícnost hostitele našich abonentních koncertů, České filharmonie, se čím dál tím častěji dostáváme do termínových problémů, které předplatitelé jistě zaregistrovali. Mluvím o někdy velmi nerovnoměrném rozložení termínů koncertů. Dochází k němu ze dvou důvodů: Česká filharmonie změnila svůj hrací plán, její koncerty se často odehrávají ve středu, čtvrtek i pátek, a filharmonici zkoušejí v pondělky a úterky ve dvojitých frekvencích. Tím mnohdy přicházíme o možnost uspořádat veřejné generální zkoušky, často nebývá možné zorganizovat ani regulérní generální zkoušku v dopoledních hodinách. Pokud jsou na programu Mahler, Bruckner, Strauss, Čajkovskij a další autoři, u nichž jsou orchestrální party opravdu těžké, pak je to velká komplikace, zejména s přihlédnutím k fyzické náročnosti. Kdo někdy hrál na nějaký nástroj, ví, jaké fyzické i psychické vypětí znamená odehrát takový program v podstatě dvakrát za sebou v rozpětí čtyř hodin. A to nemluvím o sólistech a dirigentech. Tím druhým důvodem je kalendář koncertů SOČRu samotného, který má závazky vůči externím pořadatelům v tuzemsku i zahraničí. Plánování sezony se pak stává složitým rébusem, jehož řešení ústí v kompromis, který ne každého uspokojí.

Proto jsme se rozhodli, že od koncertní sezony 2014/2015 budeme připravovat dvě abonentní řady, z nichž ta základní, která je dnes v Rudolfinu, dozná jisté redukce, co se týká počtu pořádaných koncertů, a bude orientována převážně na konstantní hodnoty světového repertoáru. Druhá pak bude dramaturgicky odvážnější. Vznikne se záměrem více prezentovat nové tváře na poli interpretačního umění a uvést v život nově vznikající hudební díla. Jedním z důvodů takového rozhodnutí je i ekonomická stránka věci. Jsme si vědomi, že současné ceny předplatného jsou pro mnohé na hranici únosnosti. Nechceme dále zdražovat a tímto krokem umožníme předplatitelům možnost volby. Cena základní řady se s největší pravděpodobností sníží. Poskytneme možnost zakoupit předplatné pro řadu druhou. Samozřejmě, že v souvislosti s tím chystáme i programy slev pro zájemce, kteří si koupí řady obě, pro studenty a osoby s postižením. Opravdu se ale nemůžeme pohybovat na úrovni, kdy se rozpočítaná cena  za  jeden  koncert z předplatitelské řady pohybuje pod úrovní ceny vstupenky do kina. Takový projekt je pochopitelně nutno řádně promyslet, připravit, umožnit zájemcům mj. zakoupení předplatného v klasické distribuční síti. Chceme zůstat těmi, kdo živou kulturu zpřístupní širokému publiku v ekonomicky co nejpřijatelnějších dimenzích. Naším úkolem není na hudbě vydělávat, na druhou stranu však nemůžeme vybočit z mantinelů, které jsou nastaveny vnějšími okolnostmi. Nájemné Rudolfina či jiného koncertního sálu, tisk programů, pořadatelská služba a mnohé další faktory určují podmínky, s nimiž musíme adekvátním způsobem naložit. A věřte, že Český rozhlas dělá maximum pro to, aby hudba v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu zůstala jeho posluchačům opravdu přístupná.Se závěrem rekonstrukce studiových prostor na Vinohradské 12 se nemohu nezeptat na plánovaná nahrávání, popřípadě i kompaktní disky s hudbou v podání SOČRu.

Rekonstrukce Studia 1 na Vinohradské trvala bezmála 6 let.Obdivuji členy SOČRu, že dokázali v provizoriu fungovat tak dlouhou dobu bez újmy na uměleckém, fyzickém i psychickém zdraví. Pocit jisté nezakotvenosti určitě komplikuje život člověka, který je i tak, z povahy své profese výkonného umělce, nucen trávit spoustu času v pohybu, na cestách. Když pak probíhá příprava na koncertní či nahrávací výkony v různých studiích a zkušebnách bez pocitu sounáležitosti s konkrétním pracovištěm, navíc bez adekvátního zázemí, je to opravdu strašně náročné. A tak s povděkem za zvýšené úsilí současného managementu v dubnu opět nacházíme svůj domov tam, kde jsme ještě před 6 lety považovali své působení za zcela samozřejmé, ve studiovém komplexu na Vinohradské 12. Je to pro nás největší dárek, protože studio je nádherné, nesrovnatelné s tím, co máme v paměti z nedávné, ale v našem vědomí vlastně dávné minulosti. Vždyť někteří z kolegů se návratu na Vinohradskou nedočkali a jiní uvidí toto legendární studio poprvé v životě. Návrat do Studia 1 znamená i zvýšení intenzity nahrávací činnosti. Dokončení projektu kompletní nahrávky symfonií Miloslava Kabeláče s dirigentem Marko Ivanovićem nebo 2CD z děl Leoše Janáčka pod taktovkou Tomáše Netopila jsou zásadními počiny, které se s jistotou zařadí k nejproslulejším nahrávacím projektům našeho orchestru. Ve spolupráci s vydavatelstvím ČRo Radioservis plánujeme založení vlastní edice SOČR. Vizí a nápadů je hodně a já jen doufám, že se nám podaří alespoň některé z nich naplnit podle nejlepších představ.

Děkuji za rozhovor!

www.rozhlas.cz/socr