S uměleckou ředitelkou Janou Korbelovou o Jihočeských klavírních kurzech

Jihočeský vodní zámek Blatná známe všichni z pohádky Šíleně smutná princezna. Toto malebné městečko je známé také tím, že se zde každé léto tradičně konají Jihočeské klavírní kurzy, které založila významná osobnost české hudební pedagogiky – profesorka Zdena Janžurová. Pokud se vydáte do Blatné na kurzy, neunikne vaší pozornosti dynamická dáma s typickým drdůlkem na hlavě, dobrá duše kurzů a umělecká ředitelka, Jana Korbelová. Hovoří většinou o každém a o všem v superlativech – byť je život občas těžký až krutý, ona potkává ty nejúžasnější lidi a zažívá ty nejkrásnější okamžiky. O tuto krásu se zcela nesobecky dělí s frekventanty klavírních kurzů v létě a ve školním roce se studenty Gymnázia a hudební školy hlavního města Prahy.
Jana Korbelová (foto Jakub Loula)
Jana Korbelová (foto Jakub Loula)

Jihočeské klavírní kurzy letos, pokud covid dovolí (a zatím se zdá, že dovolí), oslaví 35. ročník od svého založení. Mohla byste nám jako pamětnice, která působila v jejich lektorském týmu od prvopočátku, v krátkosti přiblížit, jak došlo v roce 1986 (tedy ještě za totalitního režimu), k jejich vzniku? Jak se to paní profesorce Zdeně Janžurové, švagrové slavné herečky Ivy Janžurové, povedlo?
Fenomenální profesorka Zdena Janžurová patřila mezi elitní klavírní pedagogy. Významně se věnovala i lektorské a publikační činnosti. Její vyhledávané semináře a instruktáže, srovnatelné s pořady Leonarda Bernsteina, vedly ve spolupráci s Českou hudební společností v Praze k založení hudebních kurzů pro mladé klavíristy a houslisty v jihočeském městě Písku. Na způsob „hodin“ této výjimečné pedagogické osobnosti se jezdili dívat učitelé z celé republiky.

Paní profesorka řadu let také pořádala po celé republice své přednášky s dětskými „modely“ a představovala způsob své obdivuhodné práce včetně představení klavírní literatury. Spolu s Miladou Borovou je autorkou unikátní Klavírní školičky pro výuku předškolních a raně školních dětí, pro kterou složil hudbu Luboš Sluka a ilustroval ji Josef Paleček. Následovala pak pro vyšší stupeň čtyřdílná Nová klavírní škola. To vše bylo ve své době ojedinělé.

Jako umělecká ředitelka máte na starost celý program. Kdo vám pomáhá s koncepcí?
Tyto nejstarší klavírní kurzy v republice mají svoji „tvář“ nastavenou díky své zakladatelce Zdeně Janžurové a výjimečnému klavíristovi a pedagogovi Martinovi Ballému, který byl téměř třicet let jejich lektorem a dodneška spolupůsobí na vytváření programu. Mnozí z dnes již světových hráčů, např. Miroslav Sekera a Jan Bartoš, čerpají z věna výuky těchto pedagogických legend. Martin Ballý byl po řadu let členem ARS tria, které se zrodilo ve třídě profesora Josefa Vlacha. Studoval a absolvoval na Pražské konzervatoři u Erny Grünfeldové a na AMU u Josefa Páleníčka a Miroslava Langera. Vedle množství koncertů v zahraničí a v Čechách nahrával pro rozhlas a televizi. Mezi jeho studenty patří mnoho vítězů domácích a zahraničních soutěží. Působil na jihočeských letních hudebních kurzech a na mezinárodním festivalu Prague Music Performance.

Kterým významným historickým hudebním osobnostem bude 35. ročník zasvěcen a jak si je připomenete?
Letošní ročník je vzhledem k významným výročím oslavou hudby Franze Liszta a Antonína Dvořáka. Jejich skladby zazní na Galakoncertu, koncertech lektorů a účastníků a na koncertních seminářích. Pak se také zaměříme na hudbu k jubileu Carla Czernyho a Johanna Baptista Cramera.

Jana Korbelová a Iva Janžurová (foto Jakub Loula)
Jihočeské klavírní kurzy: Jana Korbelová a Iva Janžurová (foto Jakub Loula)

Jaké významné koncerty a akce na tuto oslavu plánujete?
Vrcholem bude 10. července 2021 večerní galakoncert klavírního virtuosa Miroslava Sekery s představením jeho CD. Legendární herečka Iva Janžurová říká, že slaví 4×20 a k tomuto jubileu vydala ve spolupráci se spisovatelem Petrem Mackem svoji rozšířenou biografii pod příznačným názvem „Včera, dnes a zítra“. Na galavečeru je očekávána slavnostní autogramiáda této významné patronky kurzů. Galavečeru bude předcházet odpolední přednáška významného psychiatra prof. MUDr. Cyrila Höschla na téma Umění a neurověda.

Významný bude také 4. července 2021 koncert klavíristy a lektora kurzu Pavla Voráčka a křest jeho CD. Jako každoročně je velmi očekávaný 13. července 2021 slavnostní koncert účastníků kurzů a 14. července 2021 závěrečný koncert nejmenších adeptů klavírní hry. Množství seminářů a koncertů adresovaných tematicky k výročím skladatelů a problematice klavírní hry včetně doprovodného programu a všech informací naleznete na webu klavírních kurzů.

Sešlo se tolik významných událostí – pojďme se společně na ty hudebně zaměřené podívat trošku podrobněji…
Vzhledem k pandemii nebylo možné ještě patřičně pokřtít exkluzivní CD Miroslava Sekery s názvem Miroslav Sekera – Smetana & Liszt: Klavírní dílo, které v roce 2020 vydal Supraphon a jde o mimořádnou nahrávku skladeb velikánů období romantismu. Nachází se zde tyto skladby: od F. Liszta Transcendentální etuda „Sněhová bouře, R. Wagner/F. Liszt Smrt z lásky z opery Tristan a Isolda, G. Verdi/ F. Liszt Koncertní parafráze na kvartet z opery Rigoletto, W. A. Mozart /F. Liszt Lacrimosa z Requiem d moll. Od B. Smetany Přívětivá krajina, koncertní etuda Na břehu mořském, Bagately a Impromptus a Macbeth a čarodejnice.

Klavírista a lektor kurzu Pavel Voráček vydává nyní v květnu své CD Pavel Voráček – Piano recital a jeho křest bude součástí klavíristova slavnostního koncertu 4. července. CD vydává londýnské vydavatelství Sheva Collection. Na CD jsou díla L. Janáčka – V mlhách, L. v. Beethovena – Sonata c moll op. 11, č. 32 a R. Schumanna – Fantasiestücke op. 12.

Jana Korbelová a lektorka Veronika Ptáčková (foto Jakub Loula)
Jihočeské klavírní kurzy: Jana Korbelová a lektorka Veronika Ptáčková (foto Jakub Loula)

Součástí tohoto festivalu hudby jsou také nesmírně zajímavé semináře.
Všem klavíristům doporučuji seminář fyzioterapeutky Kláry Benicio Alvez „O vlivu pohybových stereotypů na zdraví klavíristů“, který se bude konat 2. července 2021. K 95. výročí narození prof. Zdeny Janžurové a jejího videoprojektu „Klavír hrou“ je věnován večer 5. července 2021. Koncertní seminář „České tance v tvorbě A. Dvořáka a B. Smetany“ v provedení Petra Feldmanna a Pavla Voráčka zazní 8. července 2021. A „Etudy C. Czerneho a J. B. Cramera jako základ koncertní improvizace“, taktéž 8. července 2021, představí lektoři Veronika Ptáčková a Pavel Voráček.

Očekáváte, pokud se letos kurzy budou moci uskutečnit, že se přihlásí vzhledem k situaci v hudebním školství více frekventantů? Nebo se naopak obáváte, že lidé přestanou mít o letní kurzy zájem?
Kurzy jsou téměř vždy na jaře do 14 dnů po zveřejnění na webu obsazeny. Vzhledem k současné situaci panuje spíše „hlad“ po jejich uskutečnění. Loňský i letošní zájem potvrzuje celkovou absenci kultury a vzdělávání na tomto poli. Nyní doufáme, že se v rámci bezpečnostní situace kurzy uskuteční a všichni přihlášení se ve zdraví setkají. Pro dva až tři účastníky je ještě rezerva v možnosti přihlášení. Jihočeské klavírní kurzy se letos konají od 1. – 14. července 2021.

Jak se mohou lidé přihlásit? Jaká je věková kategorie účastníků – kdo nejmladší a kdo nejstarší vaše kurzy absolvoval?
Kurzy jsou určené jak začátečníkům, tak pokročilým studentům – od dětí předškolního věku až po dospělé. V loňském ročníku byl nejmladší účastník tříletý a nejstarší na koncertní, profesionální úrovni. Na webu kurzu jsou veškeré informace včetně přihlášky a kontaktů. Velmi rádi všem zájemcům poskytneme maximální množství informací o kurzech a celém projektu.

Jana Korbelová s účastnicí kurzů (foto Jakub Loula)
Jihočeské klavírní kurzy: Jana Korbelová s účastnicí kurzů (foto Jakub Loula)

Může se přihlásit každý nebo je tam nějaká zvláštní podmínka účasti? Jaká je kapacita kurzů? Pokud počet zájemců převýší tuto kapacitu, jaký použijete klíč k výběru?
Vítán je každý, ať již nový nebo naopak stálý frekventant klavírního umění. Vzhledem k počtu lektorů a nástrojů jde přibližně o 45 aktivních účastníků. Kurz je otevřen i pasivním zájemcům a doprovodné akce jsou navštěvovány širokou veřejností. Postupuje se podle pořadí přihlášených účastníků. Po dosažení kapacity kurzu jsou ostatní zájemci vedeni jako náhradníci a v případě nenadálého uvolnění místa je kontaktujeme.

Pasivní zájemci jsou většinou z řad učitelů, kteří se i v době prázdnin rádi obohacují o nové poznatky a zážitky. Také někteří studenti se chtějí s kurzem seznámit a volí tuto neaktivní formu. Mohou tak sledovat výuku u všech lektorů, navštěvovat volně semináře a samozřejmě také slavnostní koncerty renomovaných umělců a účastníků kurzu.

Tyto kurzy se do roku 2013 konaly spolu s kurzy pro mladé houslisty v Písku. Proč došlo k tomu, že jste se v roce 2014 rozdělili a přestěhovali se do Blatné?
Po 27 letech v Písku jsme, vzhledem k rekonstrukci zdejší hudební školy, museli hledat dočasné zázemí jinde. Na podnět zámecké paní Jany Germenis-Hildprandt jsme přesídlili do Blatné. Paní baronka Jana Germenis- Hildprandt totiž s přáteli zavítala několikrát na naše koncerty v Písku a spolu s manželem se velmi nadchla úrovní a atmosférou tohoto projektu. Když se potom řešil mimořádný ročník mimo toto město, okamžitě nabídla zámecké prostředí a byla nápomocná při organizování v samotné Blatné. Po úspěšném ročníku v tomto malebném městě a v magickém zámeckém prostředí jsme na naléhání Blatenských zůstali a letos již osmým rokem se sem rádi vracíme. Těšíme se zde velkému zájmu účastníků, učitelské a rodičovské veřejnosti i publika, sály na koncertech bývají zcela zaplněné.

Slyšela jsem, že Blatná kvůli kurzům pořídila 22 klavírů. Kde se nacházejí?
Zdejší zázemí je naprosto mimořádné. Blatná je opravdu plná klavírů a hraje se po celém městě – od zámku a Základní umělecké školy až po Komunitní centrum, Sokolovnu, ZŠ Jana Amose Komenského, ZŠ TGM i Domov seniorů. Tyto podmínky jsou nesmírně důležité a za jejich poskytnutí patří vedení zámku, jmenovaných škol a institucí obrovské poděkování. Na zámku máme k dispozici koncertní křídlo Petrof, to si pochvalují i profesionální hudebníci. V ZUŠ, pod vedením ředitele Martina Škanty, je nám každoročně poskytnuto výborné materiální zázemí. Účastníci hrají na křídla a pianina známých značek Petrof, Förster a Scholze. Díky zakoupení pianina do Domova seniorů můžeme hudební produkci realizovat přímo v této budově a potěšit tak mnohé jeho obyvatele, kteří se už mnohdy nejsou schopni na koncert dopravit mimo areál domova.

Jihočeské klavírní kurzy: účastníci a lektoři při závěrečném ceremoniálu (foto Jakub Loula)
Jihočeské klavírní kurzy: účastníci a lektoři při závěrečném ceremoniálu (foto Jakub Loula)

Takové množství klavírů vyžaduje i velkou péči – kdo se vám o ně během letních kurzů stará?
Odborně je před začátkem a během kurzu ladí a seřizuje klavírník a ladič pan Karel Průcha. Velmi zajímavý byl v předloňském roce také jeho seminář „O klavíru“. Ukázal nám poutavě vše, z čeho se ve svém „vnitřku“ křídla a pianina skládají včetně vysvětlení problematiky klavírních mechanik.

V Blatné se vyskytuje také zámek, který lidé znají z filmové pohádky „Šíleně smutná princezna“. Zámek se po sametové revoluci dostal zpět do rukou paní baronky Jany Germenis-Hildprandt a jejího syna. V zámeckém sále i na nádvoří mívají kurzy pravidelně koncerty.
Rodina Hildprandtů patřila vždy mezi významné mecenáše v oblasti umění a vzdělávání. Velmi si vážíme, že paní Jana Germenis-Hildprandt je patronkou kurzů a naším andělem strážným. Účastní se pravidelně všech akcí a při závěrečném ceremoniálu spolu se starostkou města, paní Kateřinou Malečkovou, klavíristům předává diplomy a ocenění. Slavnostní koncerty jak světových hráčů, tak i účastníků kurzu a koncertní semináře se vždy konají na blatenském zámku. Velké poděkování patří také synovi paní Janě Germenis-Hildprandt panu Stephanosu Germenis-Hildprandt.

Pojďme se dozvědět blíže něco o vaší osobě? Jak jste se dostala k hudbě a ke klavíru? Pocházíte z muzikantské rodiny?
Měla jsem to velké štěstí, že jsem od předškolního věku byla žačkou profesorky Zdeny Janžurové. Klavírní hra si mě svojí bohatostí zcela podmanila. V naší rodině se hudba pěstovala, ovlivnila mne moje sestra, která pro potěšení hrála na klavír a harmoniku, a také můj otec, který hrál, jak to dříve bývalo zvykem, na více nástrojů: na housle, violu a pozoun. Profesionálně se hře na pozoun věnoval můj bratranec, který vystudoval konzervatoř.

Jana Korbelová s účastnicí kurzů (foto Jakub Loula)
Jihočeské klavírní kurzy: Jana Korbelová s účastnicí kurzů (foto Jakub Loula)

Dlouhá léta učíte na Gymnáziu a Hudební škole na Komenského náměstí v Praze na Žižkově. Mnoho vašich žáků na vás určitě vzpomíná. Na které učitele ze svého dětství s láskou vzpomínáte vy? Kdo vás profesně nejvíce ovlivnil?
Jak už bylo výše zmíněno, zásadním pedagogem byla pro mne v Lidové škole umění ve Voršilské Zdena Janžurová. Paní profesorka Janžurová byla výjimečná kantorka jak pro děti předškolního věku, tak pro profesionální přípravu mladých klavíristů. U malých dětí byla hra na klavír opravdu „hrou“ s motivováním ohromné představivosti. Nikdy nekončící láskyplný vztah k dětem, víra v jejich schopnosti a zároveň velmi systematický a důsledný způsob výuky byl pro ni charakteristický a neopakovatelný. Nerada bych opomněla, že mne v této škole významně ovlivnila také Libuše Drtinová. Na pražské konzervatoři s vděčností vzpomínám na hodiny u Františka Kůdy a také Ludmily Melkusové. Na AMU jsem měla to štěstí poznat a studovat ve třídě světového klavíristy a pedagoga doc. Miroslava Langera. Jeho časově neohraničené hodiny výuky vedle těch nejnáročnějších profesionálních požadavků obsahovaly i předávání znalostí ve světové literatuře, výtvarném umění a historii. Na AMU ovšem nemohu opomenout ani hodiny strávené u významné osobnosti pianisty Zdeňka Jílka. Jsem velmi zavázaná všem pedagogům, kteří mne ovlivnili a obdarovali, a snažím se předávat vše dále mým svěřencům.

Co považujete při výuce hry na klavír za nejdůležitější? Máte nějaké desatero či alespoň patero, které vštěpujete dětem?
Velice důležité je od prvopočátku probouzení velké představivosti a prožitku spojené s tvořením tónu a rytmického cítění. Tón a rytmus, dva základní atributy, kterými se hráči odlišují. U malých i větších dětí je forma hrou a potěšení ze zážitku předpokladem pro jejich bohatý citový a celkový rozvoj.

U starších dětí apeluji na dodržení notového zápisu a všeho s tím spojeného. To zní jednoduše, ale ne každý tomuto věnuje patřičnou pozornost. V zápise studujeme vedle stylu a formy skladeb vše včetně dynamiky, frázování, úhozových nuancí, pedalizace. Například je důležité, aby si vše představili „předem“. Ať již před začátkem skladby, a nastoupily ve výraze s tím spojeným, a také, aby uměly číst zápis během hry „dopředu“.

Může působit komicky základní požadavek, kterým je správně nastavená židle u klavíru a správnému „sezení“, tj. opřené nohy i u malých dětí za pomoci nastavitelných bedýnek. Samozřejmě se věnuje péče držení těla a volných rukou.

Hlavně je důležité, aby si děti vše při hře, ať již formou počítání nebo slovním doprovodem, zpívaly. Tím nejen ovlivňují motoriku svého hraní, ale vyjadřují tak přirozeně obsah a prožitek vlastních hudebních obrazů.

Neméně důležitá a motivující je pro zdravé sebevědomí pochvala a radostná atmosféra, a také postupné seznámení s veřejným koncertním vystupováním. Je to další „škola“ života a má svůj vývoj a význam.

U menších a starších dětí je nesmírně významná i návštěva koncertů. Samozřejmě záleží také velmi na rodině, v jakých podmínkách děti vyrůstají a jaké prostředí je obklopuje a podporuje.

Zámek Blatná (foto Jakub Loula)
Zámek Blatná (foto Jakub Loula)

V kolika letech je dle vašeho názoru potřeba začít s hrou na klavír, aby dítě mělo šanci se v dnešní době stát virtuosem? Za dobu vašeho působení, posunula se nějak tato věková hranice?
Věková hranice se opravdu výrazně snížila, ale vše je relativní. Pro koncertního umělce je mimořádná disponovanost základem úspěchu. Profesionální nároky jsou dnes opravdu velmi vysoké. Zázračné děti mají před sebou dlouhou cestu a je potřeba ji ustát. Nadané čtyřleté děti dnes nejsou výjimkou. Často zazáří na dětských soutěžích, ale jen málokteré vydrží. Hra na klavír je náročný „koníček“ na fyzické i psychické zdraví vyvolených jedinců. Je to také velmi zodpovědné pro učitele a rodiče těchto ratolestí. Kapička štěstí je navrch dar z nebes.

Jak ovlivnil COVID-19 situaci v hudebním školství? Myslíte, že to ovlivní tuto generaci žáků? Je možné, že některý z výrazných talentů kvůli této „šílené době“ odumře, protože nezvládá online výuku a je demotivován?
Tento čas je opravdu velmi náročný. Myslím ale, že si žáci, rodiče a pedagogové zaslouží jen samé medaile, ocenění a obdiv celé společnosti. Talentovaní jedinci se časem prosadí a věřím také, že tato situace nepotrvá věčně.

Jak motivujete své žáky, aby vydrželi denně cvičit, když vás vidí pouze na monitoru? Objevila jste nějakou zvláštní fintu? Nebo je to láska k hudbě a autorita pedagoga, případně vliv rodiny, co je u klavíru stále drží?
S tímto typem výuky mám osobně již přes patnáct let bohaté zkušenosti. Někteří z mých žáků a studentů, při přesunu do zahraničí třeba kvůli studiu, nechtěli výuku klavíru přerušit. Překvapilo mě, jak je možné pomocí Skypu s nimi kvalitně spolupracovat. V dnešní době vzhledem k délce pandemie to ještě vyžaduje velkou dávku diplomacie, pozitivní motivace a maximální permanentní nasazení při hodinách. To fandovství a určitá posedlost ponoření se do světa hudby jsou právě nyní nesmírně důležité. Dle mých zkušeností např. u introvertně založených jedinců je tato forma výuky překvapivě velmi pozitivní. Samozřejmě nesmírně důležitá je podpora v rodině i vazba na učitele. Kromě klasického přenosu formou například Skypu je často velmi nápomocné i posílání domácích nahrávek.

Jana Korbelová s účastníky kurzů (foto Jakub Loula)
Jihočeské klavírní kurzy: Jana Korbelová s účastníky kurzů (foto Jakub Loula)

Ale pojďme na závěr zpět k Jihočeským klavírním kurzům. Prošli těmito kurzy někteří z našich významných klavíristů?
Někteří na těchto kurzech se hrou na klavír doslova začínali a po řadu let je potom věrně navštěvovali. Renomovanými umělci doma a ve světě se stali například klavíristé Miroslav Sekera, Jan Bartoš, Pavel Voráček, Veronika Ptáčková, Marek Šedivý, Martin Plas a další. Pořádají zde pravidelně svá koncertní vystoupení a semináře a působí postupně také jako lektoři kurzů. V letošním roce budu v Blatné opět lektorovat spolu s Pavlem Voráčkem, Veronikou Ptáčkovou a nově také s profesorem brněnské konzervatoře Petrem Feldmannem. Veronika Ptáčková se v kurzech vedle klavírní výuky věnuje skladbě a koncertní improvizaci a Petr Feldmann s klavírní hrou propaguje také základy klavírní improvizace.

Na těchto nejstarších klavírních kurzech s již 35letou tradicí se tak setkávají začínající klavíristé z celé republiky a ze zahraničí s pokročilými účastníky, což přináší vzájemné prolínání a obohacování pro všechny zúčastněné. Právě toto předávání štafety znalostí a dovedností, zkušenost starších a nekonečná zvědavost nováčků spolu se vzájemným upřímným fandovstvím je velkou předností těchto kurzů. Moc mě těší, že nám přivádějí své děti rodiče, kteří kurzy sami navštěvovali a hudba se tak stala po léta součástí jejich života.

Jihočeské klavírní kurzy: Publikum na koncertě - uprostřed Iva Janžurová a Jana Germenis-Hildprandt, úplně vlevo starostka Blatné (foto Jakub Loula)
Jihočeské klavírní kurzy: Publikum na koncertě – uprostřed Iva Janžurová a Jana Germenis-Hildprandt, úplně vlevo starostka Blatné (foto Jakub Loula)

Jak je to s financováním kurzů? Mohou si je dovolit i frekventanti ze sociálně slabších poměrů?
Achillovou patou, tak jak je pro kulturu typické, je otázka financování. Kurzy pořádá pod vedením ředitelky Bronislavy Winklerové Centrum kultury a vzdělávání Blatná ve spolupráci s městem Blatná, a za finanční podpory Jihočeského kraje a Ministerstva kultury ČR. Patronkami kurzů jsou baronka zámku Blatná Jana Germenis-Hildprandt, starostka Blatné Kateřina Malečková a legendární herečka Iva Janžurová. Paní starostka Kateřina Malečková je ženou na svém místě. Podporuje kulturu a projekty významné pro Blatnou a její obyvatele. Má velké kumštýřské cítění, klavíristy s respektem a obdivem nyní již roky bedlivě sleduje a její komentáře jsou pro účastníky cenné i do jejich dalšího života. V Blatné je unikátní, jak všem na účastnících kurzu a celém dění záleží. Díky tomu se kurzy po léta konají tak, aby byly únosné pro široké spektrum zájemců. Také vstupné na koncerty světové úrovně je přizpůsobeno místním poměrům. Vše se tak uskutečňuje hlavně díky organizátorům a obětavým lektorům. Učí a hraje se od rána do večera, semináře, koncerty, konzultace, „dveře“ jsou otevřeny všem přímo „non stop“. V zahraničí jsou takovéto záležitosti finančně velmi náročné. Tento klavírní kurz je však dostupný pro většinu zájemců. Věřím, že v případě výjimečné situace jednotlivce by se na základě motivačního dopisu a kontaktování umožnilo jeho řešení.

Děkuji vám za optimismus, který prýští z celého našeho rozhovoru – a přeji vám hodně zdraví a energie do další práce!

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments