Slabé zahájení cyklu Mozartových oper na Da Ponteho libreta v Salcburku
(Der Kurier, 23. srpna 2013, Gert Korentschnig)
Nad cyklem Mozartových oper podle Da Ponteho (La nozze di Figaro, Don Giovanni a Così fan tutte) visí, jak se zdá – aspoň v Rakousku – jakási kletba.
Ve Vídeňské státní opeře byla příprava nové produkce před premiérou Così fan tutte kvůli nepřijatelné režii zastavena. V Salcburku došlo ke konfliktu ještě dříve, to když z důvodu nesouhlasu s pracovními podmínkami odstoupil dirigent Franz Welser-Möst. Nyní byl cyklus zahájen, operou Così fan tutte – a přáli bychom si, aby někdo rychle zatáhl za záchrannou brzdu a došlo ke změně obsazení.
Největším problémem je dirigent Christoph Eschenbach. Zaskočil za Welsera-Mösta a vládne taková tradice, že k záskokářům je kritika vlídnější. Přsto je nepochopitelné, proč intendant Alexander Pereira nevolil jiné řešení a nerozhodl se pro mladšího, dynamičtějšího dirigenta, který by měl k Mozartovi co říci.
Nedá se tvrdit, že by Vídeňští filharmonikové toho večera hráli špatně. Mnozí sólisté jsou vynikající, zvuk například při „Soave sia il vento“ je překrásný. Avšak s Eschenbachem za pultem působí filharmonikové těžkopádně, není zde patrná žádná hudební dramaturgie. A absurdní změny temp staví před velké problémy i zpěváky, mnohé vůbec není synchronní. Některé recitativy a také druhá árie Fiordiligi se strašlivě táhnou.
Kde jsou zvukové kvality Riccarda Mutiho? Kde je analytická kompetence Nicolause Harnoncourta? S Eschenbachem jsme se octli v jakémsi „nikde“ mozartovské interpretace. A ptáme se také, zda se vůbec mohlo dost zkoušet, když Eschenbach před touto premiérou jen v srpnu oddirigoval devět koncertů od Sydney přes Melbourne až po Kassel a Wiesbaden. V takovéhle lize se teď hraje dramma giocoso „Mozart v Salcburku“.
V novém daponteovském cyklu bychom kromě nutného hudebního přístupu předpokládali také špičkové pěvecké kvality. Ty se bohužel rovněž neukázaly. Pokud má tohle být nový mozartovský ansámbl, pak abychom měli z dalších premiér už předem hrůzu. Pouze dva představitelé zpívají na úrovni a jakémukoli mozartovskému uvedení by dělali čest: Luca Pisaroni jako ideální Guglielmo s nádhernou barvou hlasu a dostačující průrazností. A Gerald Finley jako Don Alfonso: konečně jednou interpret této role, který je hlasově ještě Don Giovanni, čili neopotřebovaný.
Martin Mitterrutzner je Ferrandem se slabým tenorem a nijak krásným témbrem a z mužských představitelů zůstává nejvíc v pozadí.
Z dam je nejlepší Martina Janková jako čilá Despina – i když jí patnáctileté děvče nevěříme. Sopranistka Malin Hartelius je ve výškách ostrá, Marie-Claude Chappuis má jako Dorabella značné intonační problémy a velmi často je pod tónem. K umění frázování a správné artikulaci mají velmi daleko obě.
A režie Sven Erica Bechtolfa, jenž cyklus inscenoval už u Pereiry v Curychu? Sází na humor, občas dokonce přehání, jako když pánové tančí na Mozartovu hudbu jakési disco. Způsob, jakým svádějí dámy, není nijak elegantní, dokonce záměrně vulgární. Bechtolf se zpěváky pracoval a postavy působí věrohodně.
Všechno už ale tak nějak známe. Předvádí se nám to v jednotné scénické výpravě jakési oranžérie, jen s pěknou myšlenkou: dámy (dobrého) sboru Státní opery jsou zde velmi emancipované a zpívají v soudobých kostýmech, zatímco pánové zůstali kdesi kolem roku 1790.+++
===Jak dobrá může být produkce Così fan tutte, totiž ta od Michaela Hanekeho jako režiséra a Sylvaina Cambrelinga jako dirigenta, uvidíme možná roku 2014 při Wiener Festwochen. V Teatro Real v Madridu, kde Haneke tuto operu režíroval poprvé, zkoušeli všichni účinkující denně po osm týdnů.
Salzburger Festspiele 2013
Wolfgang Amadeus Mozart:
Così fan tutte
Dirigent: Christoph Eschenbach
Režie: Sven-Eric Bechtolf
Scéna: Rolf Glittenberg
Kostýmy: Marianne Glittenberg
Světla: Jürgen Hoffmann
Dramaturgie: Ronny Dietrich
Sbormistr: Ernst Raffelsberger
Wiener Philharmoniker
Konzertvereinigung Wiener Staatsopernchor
Premiéra 21. srpna 2013 Haus für Mozart Salcburk
Fiordiligi – Malin Hartelius
Dorabella – Marie-Claude Chappuis
Despina – Martina Janková
Ferrando – Martin Mitterrutzner
Gugliealmo – Luca Pisaroni
Don Alfonso – Gerald Finley
www.salzburgerfestspiele.at
Přeložila a připravila Vlasta Reittererová
Foto Michael Pöhn
