Čtenáři Opery Plus blogují
K poctě Arnoldu Schönbergovi, jakožto především novátorovi melodramu dvacátého století, se spojily do společného programu Mezinárodní festival koncertního melodramu Praha a festival Kultura v srdci Prahy 2017.
Závěrečným koncertem jubilejního 20. ročníku Mezinárodního festivalu koncertního melodramu Praha, který se konal 3. prosince 2017 v Koncertním sále Pražské konzervatoře Na Rejdišti 1, vyvrcholila dramaturgická trilogie Melodram tří století, jež připomněla tvorbu největších osobností v dějinách melodramu. Schönberg byl v tomto večeru představen v širším kontextu vlastní tvorby.
V úvodu zazněl jeho raný Smyčcový kvartet d moll, op. 7 z roku 1907, spadající ještě do postromantického okruhu Schönbergova hudebního myšlení. Přesto je svým rozsahem, strukturou i obsahovou mnohovrstevnatostí velice náročným, moderním dílem. Jeho interpretace se s mimořádnou erudicí ujal Apollon Quartet. Dílo patří do kontextu programních skladeb, neboť – jak uvedla dramaturgyně pořadu Věra Šustíková – se jedná o dílo programní, přestože autor konkrétní obsah námětu nikdy nezveřejnil.
Stěžejním bodem programu byl známý melodram Ode to Napoleon Buonaparte, který je apelem k odporu proti politické zvůli samozvaných vůdců. Schönberg vytvořil toto dílo v roce 1942, inspirován projevem amerického prezidenta Roosevelta den po útoku na Pearl Harbor. Za text si zvolil pamflet Lorda Byrona z roku 1814 Óda na Napoleona a zpracoval ho metodou přísně vázaného melodramu určeného pro recitaci, smyčcový kvartet a klavír. Zde dílo zaznělo poprvé v překladu do českého jazyka v podání Marty Hrachovinové. Hudební složky se ujali klavírista Jan Dušek a Apollon Quartet.
K nezvyklé problematice daného překladu Věra Šustíková ve svém úvodním slově uvedla: „Specifika vztahu slova a hudby v melodramu přináší nemalé problémy s překladem do jiného jazyka. Čím je tento vztah přísněji vázán, tím větší potíže vznikají. O Schönbergových melodramech se traduje, že jsou nepřeložitelné. Příčinou je jeho osobitý způsob hudebního uchopení slova, kdy recitátorovi předepisuje složité rytmy i latentní melodii promluvy, navíc úzce vázané na akcenty a frázování anglického jazyka. Dodržet tyto ‚formule‘, vystihnout obsah sdělení a navíc vytvořit přirozenou dikci v jazyce jiném, je velmi složité. Proto nahlížíme na náš první pokus vysloveně jako na experiment. Ze všech dostupných překladů Byronovy básně jsem pro tento účel vybrala za základ překlad Jaroslava Vrchlického, jenž byl Schönbergovu uchopení slova nejblíže. Ani ten se však neobešel bez dílčích úprav, aby v daném metrorytmickém schématu vyznělo české slovo co možná nejpřirozeněji.“ Přestože český text působil na posluchače v daném kontextu opravdu nezvykle, řadě z nich překlad poprvé zpřístupnil detaily obsahu sdělení a umocnil tak emocionální působnost díla.
Večer byl zakončen skladbou Kol Nidre, op. 39 z roku 1938. Dílo časově předjímá myšlenkový okruh pozdní Schönbergovy tvorby, která je spjata s židovskými sujety a dispozicemi smíšeného sboru a orchestru za eventuální účasti recitátora. I tato skladba se svým synagogálním charakterem vymyká běžnému koncertnímu provozu. Zde zazněla v komorní úpravě Tomáše Hály v zajímavém nástrojovém obsazení: recitátor (kantor), smíšený sbor, smyčcový kvartet, dva akordeony a bicí nástroje. Interpretem anglického textu byl synagogální kantor a pěvec Michal Foršt, sborového partu se ujal sbor Punkt pod vedením sbormistryně Aleny Jelínkové, k Apollon Quartetu se připojili akordeonisté Ladislav Horák a Markéta Laštovičková a hráč na bicí Radek Doležal. Strhující dojem zanechal především dirigent Tomáš Hála, jenž řídil skladbu s mimořádným nasazením. Úctu vzbuzující byl výkon členů Apollon Quarteta, kteří účinkovali ve vysoce náročném programu celého večera.
Program společného koncertu dvou pražských festivalů k poctě Schönbergovi byl skutečným vyvrcholením jubilejního 20. ročníku Mezinárodního festivalu koncertního melodramu Praha, který probíhal od 15. října do 3. prosince 2017 pod záštitou České komise pro UNESCO. V průběhu šesti večerů se naplnil dramaturgický záměr připomenout v retrospektivním výběru ta nejzajímavější díla z dvacetiletého trvání festivalu a rovněž rozšířit úhel pohledu na problematiku melodramu zařazením skladeb na pomezí koncertního melodramu a příbuzných žánrů.
Festival Kultura v srdci Prahy pokračuje ještě závěrečným Vánočním koncertem 14. prosince od 19 hodin v sále konzervatoře, tentokráte s Barokním orchestrem a sborem pod vedením Jakuba Kydlíčka.
I váš text v této rubrice rádi uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
