Byl zázračným dítětem a nejmladším prvním tanečníkem Královského baletu v Londýně. Ale také „bad boyem“, Jamesem Deanem baletu, který baletní svět skandálně na čas opustil. Pak ale následoval jeho triumfální návrat. Dnes účinkuje v hollywoodských filmech a jeho baletní představení se vyprodávají během několika minut.
Sergej Polunin se narodil 20. listopadu 1989 v ukrajinském městě Cherson, ale rodina se kvůli jeho pohybovému nadání brzy přestěhovala do Kyjeva. Veškeré rodinné finance šly na jeho taneční budoucnost – zatímco matka zůstala se synem, otec odjel jako manuální pracovník do Portugalska a babička jako ošetřovatelka do Řecka. Opět je spojil až Poluninův úspěch. Ve třinácti letech uspěl v konkurzu do prestižní Royal Ballet School v Londýně. Podle svých slov znal jen balet a spánek, tančil víc a lépe než všichni ostatní, takže se ve svých dvaceti letech stal nejmladším prvním tanečníkem.
Zároveň ho však balet přestával naplňovat. Vzal mu dětství i dospívání a nyní si začal vše vynahrazovat. Alkohol, drogy, skandály… Dne 24. ledna 2012 londýnský Královský balet opustil. Zdůvodnil to slovy: „Umělec ve mně umřel.“ Vzkřísit mu ho o tři roky později pomohl až fotograf a režisér David LaChapelle, který s ním natočil klip na píseň Take Me To Church irského zpěváka Hoziera. Video se stalo internetovým hitem a jméno Sergeje Polunina synonymem baletu. A to ho k tanci přivedlo nazpátek.
Dnes Sergej Polunin fascinuje celý svět – svým mimořádným tanečním nadáním i pohnutým životním příběhem, který režisér Steven Cantor v roce 2016 zachytil v emotivním dokumentárním snímku The Dancer. Ten byl v květnu loňského roku uveden i v Praze, v rámci dvou projekcí v Národním divadle, kde Polunin také krátce zatančil.
Teď poprvé však bude mít české publikum možnost zhlédnout tuto světovou baletní hvězdu v celovečerním představení Satori. První část večera nabídne jak nejslavnější klasická baletní díla tak moderní scénický balet, v rámci kterého Polunin zatančí i na výše zmíněný hit Take Me To Church. Druhá polovina představení bude patřit titulnímu dílu Satori, jehož choreografii vytvořil Sergei Polunin, režíroval jej Gabriel Marcel del Vecchio z Cirque du Soleil a scénu navrhl David LaChapelle.
Satori je japonský buddhistický termín pro „náhlé probuzení“ nebo „osvícení“, kterých lze dosáhnout pouze prostřednictvím osobní zkušenosti. Satori je projevem intuitivního zážitku Sergeje Polunina, díky němuž znovu objevil lásku k tanci a také význam tance ve svém životě. V průběhu této cesty shromáždil Polunin inspirativní skupinu nadaných mezinárodních umělců, s nimiž spolupracoval na vytvoření mimořádné taneční události, která měla světovou premiéru v londýnském Coliseum v prosinci 2017.
