V kostele sv. Šimona a Judy pokračoval projekt Hudební most Praha – Drážďany 31. prosince provedením Bachova Vánočního oratoria. Stejný koncert se o den později, na Nový rok, opakoval v Annenkirche v Drážďanech. Vánočního oratoria se ujal soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem a se sborem Collegium Vocale 1704. Jako hosta si do role Evangelisty český soubor pozval pěvce na výsost povolaného – tenoristu Erica Stoklossu z Drážďan. 
Tento mladý pěvec vládne znělým „schreierovsky“ jasným hlasem s přesnou intonací a skvělou srozumitelnou dikcí – pro vypravěče v bachovském oratoriu ideální představitel. Na programu byly Kantáty č. 1, 2 a 6, které se prováděly za dob Bacha samostatně (na První svátek vánoční, na Druhý svátek vánoční a na Zjevení Páně), zde však byly spojeny do jednolitého proudu hudby bez přestávky. (Malé pauzy si vzal orchestr mezi kantátami jen na opakované doladění nástrojů, což je u historických replik nutností.)
Vedle Stoklossy stanuli jako další sólisté Barbora Sojková a Alena Hellerová (soprány), Kamila Mazalová (alt) a výkonný Tomáš Král (bas), ovšem drážďanský pěvec mezi nimi svou technikou a stylem rozhodně vynikal. Kromě angažovaných a procítěně podaných recitativů se vyznamenal v náročné árii s flétnovým sólem v Druhé kantátě (Šťastní pastýřové, povstaňte a spěchejte), plné drobných a přesných figurací a ornamentů, které táhl jedním dlouhým dechem a také v dlouhém sólovém závěru Śesté kantáty, kde měl několik recitativů s árií za sebou. Velice se mi líbil sbor, který s velkým citem a plasticky zazpíval chorál „Již rozzař se ranní úsvite, a zaplav nebesa“ z Druhé kantáty nebo tichý a kouzelný chorál „Stojím tady ve tvých jesličkách“, zazpívaný tak jemně, jakoby se zpěváci obávali, aby nerušili dítě ve spánku. Takových kouzelných míst se v oratoriu zdařilo ještě více.
Hned od počátku provedení se ale na kvalitě zvuku projevila nevypočitatelná akustika kostela sv. Šimona a Judy, která – na rozdíl třeba od nedávného recitálu Pinchase Zukermana, jenž vyšel skvěle – opět zaúřadovala. Hlasy orchestru se slily v nepřehlednou masu, z níž jakoby vypadly smyčce a dál do sálu se dostaly hlavně hlasy pěvců, dunivé tympány a průrazné trubky. A to jsem seděla už v desáté řadě! Nicméně orchestr „šlapal“ rytmicky a v tempu, vyrovnaně, oratorium se netáhlo a dynamicky spělo ke svému závěru, sóla se dařila, zvláště trumpetisté excelovali, za což sklidili zasloužený obdiv publika. Bouře potlesku dokázala, že toto kvalitní těleso staré hudby má v Praze své početné fanoušky.
Hudební most Praha-Drážďany
Johann Sebastian Bach:
Vánoční oratorium BWV 248
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Dirigent: Václav Luks – dirigent
Eric Stoklossa, Barbora Sojková, Alena Hellerová, Kamila Mazalová, Tomáš Král
31.prosince 2012 Kostel sv. Šimona a Judy Praha
Foto Julius Günzel, Ivan Korč
