„Podle mého pátrání je Poselství jediným dílem vážné hudby, které vzniklo v roce 1969 v Československu jako reakce na Palachovu smrt a které obsahuje explicitní odkaz na Palacha,“ uvedl Novotný, který je doktorandem na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Sbormistr představí své nastudování skladby 22. ledna v Rudolfinu na koncertu konaném na Palachovu počest. „Dílo se tak po padesáti letech od svého vzniku dočká skutečně prvního kompletního provedení, a to na místě, kde zaznělo poprvé,“ řekl.
Hanuš psal skladbu s podtitulem Svědectví o smrti Jana Palacha od dubna do srpna 1969. Navzdory postupující normalizaci si posluchači mohli dílo poslechnout – poprvé a zatím naposledy – 26. ledna 1970. Nedočkali se však předposlední fráze skladby, která zní „nezapomeňme proto nikdy na našeho bratra Jana Palacha a na jeho lásku k nám“.
Nahrávku koncertu tehdy pořídil Československý rozhlas, který ji ovšem následně ze svého archivu smazal. Autorovi skladby za normalizace nastaly složité časy, mimo jiné i proto, že předtím jakožto ředitel nakladatelství Panton vydal písně Karla Kryla.
„Tím, že byl Hanuš perzekuovaný, se tomu dílu nedostalo takového ohlasu, jaké by si zasloužilo,“ podotkl Novotný, který se skladateli věnoval ve své diplomové práci a nyní chce jeho hudbu zkoumat i v disertační práci. Právě při bádání ve skladatelově pozůstalosti narazil na dochovanou nahrávku polozapomenutého Poselství.
„Tato šestnáctiminutová skladbička zůstala tak trochu ve stínu Hanušových symfonií a nenašel se nikdo, kdo by ji provedl,“ vysvětlil sbormistr, proč se dílo nereprízovalo ani po sametové revoluci. Partitura skladby se zachovala jen v rukopise, a nyní ji bylo nutné přepsat.
Třívětou skladbu s textem básníka Kamila Bednáře popsal Novotný jako „takový správný punk“. „Těžké, náročné, ale krásné,“ řekl. Po úvodu, který zpívá sbor bez doprovodu hudebních nástrojů, přichází část, kde se připojují dva klavíry, elektrická kytara, rozsáhlá bicí sekce a také předem nahrané, uměle generované kvílivé zvuky.
„Hanuš byl v tomto dost progresivní, jako jeden z prvních českých skladatelů tvořil tímto způsobem. Nahrávku zvuků měl původně na magnetofonovém pásu, do nějž se dirigent musel přesně trefovat. Pás se ale nedochoval, takže jsme zvuky vytvořili znovu a na koncertě je budeme pouštět za pomoci mixpultu a reproduktorů,“ přiblížil Novotný.
Sbormistr se narodil 13 let poté, co si Palach ve snaze vyburcovat veřejnost vzal život. Studentův odkaz se podle svých slov snaží pojímat nepateticky, v civilní rovině. „Aby se člověk při vzpomínce na tohohle kluka do něčeho dal, spíš než aby se do toho nedal. Aby bojoval s každodenní lenorou a pohodlností. Osobně mi to pomohlo, když jsem si uvědomil, kolik to bude práce, než dáme Poselství do kupy,“ uzavřel.
