Slova, zvuky, pohyby – Tanec Praha experimentuje

  1. 1
  2. 2

Mezinárodní festival Tanec Praha 2014 se pomalu blíží ke svému vrcholu. Budou vlastně dva: v neděli 22. června vystoupení umělců pod vedením choreografa Alaina Platela, který přiváží čerstvou premiéru Coup Fatal spojující barokní zpěv, současný tanec a afroamerické interprety, a nakonec soubor Marie Chouinard, která letos přijela do Prahy osobně a předvede také dvě performance ve Veletržním paláci. Uplynulý týden ale také přinesl několik neotřelých představení a Tanec Praha znovu využil možnosti spolupořadatelství, kterým se dnes kulturní subjekty mohou výhodně podpořit. A je to trend, který se zřejmě bude objevovat častěji, ku prospěchu všech zúčastněných včetně diváků. Je také tak trochu odrazem vlastního vývoje tanečního umění – propojují se pořadatelské platformy, propojují se také žánry a styly. Na Tanci Praha to vidíme u celé řady projektů.

Evropská taneční laboratoř podruhé
Ve druhé várce choreografií uvedených v rámci Evropské taneční laboratoře, tedy programového celku, který zahrnuje mladé taneční produkce ze sítě Aerowaves, jsme se seznámili s několika tvůrci zastupujících celou plejádu evropských zemí. Taneční a choreografické portugalské duo Sofia Dias a Vítor Roriz představilo inscenaci A Gesture That Is Nothing But a Threat, která byla primárně postavena na slovním projevu. Základní složkou skutečně byla hra se slovy, jakýsi slovní minimalismus – tanečníci výstup zahájili jednou jednoduchou větou zamířenou do publika, kterou pak začali opakovat, až se poslední slova modifikovala do nového spojení, a tak pokračovala spíš lingvistická hra: opakování slova, změna hlásky, přeměna na jiné slovo, opět změna hlásky na jiné a jiné a jiné… Se slovy se měnil i důraz, intonace, výraz, jako kdyby se jednalo o první fázi výzkumu účinku zvuku na hmotu lidského těla: nejprve na tvář, posléze na celé tělo.Inscenace byla rozdělena v zásadě do tří celků, v prvním následovala pohybová variace volně v prostoru, tanečníci pracovali s určitým rytmickým nábojem vyřčených slov, protože ta zde současně zastupovala hudbu, hudbu jako směs hodnot, které určují charakter pohybu. Pohybový slovník sestával především z gest, jednoduchých pohybů, kterým na zajímavosti dodávala jejich vzájemná izolovanost v pohybujících se tělech. Tím také tanečníci dávali nahlédnout svou profesionalitu, protože zde skutečně nešlo o rozsáhlejší variace. Druhá část začala u stolu dalším slovním dvoj-monologem, slova a věty totiž oba protagonisté pronášeli už od začátku unisono, jen s individuálními odstíny. Sofia chvílemi přecházela do zpěvu, Vítorův hlas působil mužnou hloubkou. Během celého večera občas diváci na některé slovní přeměny reagovali tichým smíchem, ale málokdo z českého obecenstva stačí zachytit každou změnu jako slovní hříčku. Tanečníci sedící na židlích proti sobě po chvíli ztichli a pokračovala pohybová studie, založená nejprve jen na opakování gesta, jímž hladili desku stolu, posléze stále delší a delší pohybové vzorce, spíš civilního charakteru, vstávání, chůze, a navrácení pohybu zpět jako proti proudu času.

Ve třetí části následoval po nové slovní hře duet se stolem a židlemi. To vyvolávalo zvláštní dojem, jakýsi neuvědomělý paralelismus. Není pochyb o tom, že tito dva umělci vytvořili svůj duet zcela individuálně, ale přesto tu byly okamžiky, které jako kdyby byly vystřiženy z choreografií Petra Zusky nebo Matse Eka. Zdá se, že zacházení s rekvizitou má nepsaná vnitřní pravidla, která tanečníci a choreografové sdílí na jiné než vědomé úrovni. A není to banalita, ačkoli na první pohled by se chtělo říci – co také asi dělat s kusem nábytku na jevišti, že? Je možné, ba jisté, že na druhém konci světa v kontextu jiné kultury by se se stejným stolem a židlí odehrálo něco zcela jiného a že jsme tady svědky projevování hluboko zakořeněných kulturních vzorců. A tak tento duet nabízí mnohem více námětů k zamyšlení, než se na první pohled zdá.Druhá část programu patřila kratšímu Out Of The Grey z dílny francouzského tanečníka a choreografa Antonina Comestaze. V tomto dílku zastihli diváci na scéně tři tanečníky v roli muzikantů, kteří právě dokončili album elektronické hudby a za zvuků svého díla spolu prožívají mikropříběh, který je věnován spíše vztahům než múzám. Žena oblečená do negližé a dva tanečníci, kteří jsou si pravým opakem: statný Němec a malý mrštný Japonec, bojující o její přízeň, to byl základní motiv, kolem kterého choreograf vystavěl dvacetiminutový sled duetů a trií. Nešetřil pohybovou nadsázkou, překvapivými momenty, které z tance přecházejí do civilního gesta. Choreografie vpravdě rozpohybovaná v celém prostoru, plná života, v sobě zahrnovala inspiraci klasickou i moderními technikami až akrobacií, budila smích i obdiv, protože se chvílemi odvíjela v náročných obměnách a tempech. Vztahy mezi koketující dámou a dvěma muži byly čitelné, divák si mohl jaksi vydechnout a odpočinout od existenciálních témat. Některé situace dobře připomínaly drobnosti každodenního života, například tanečníkův souboj se změtí prodlužovacích kabelů.Na závěrečné diskusi se Antonin Comestaz přiznal, že si touto inscenací vlastně splnil sen o tom být úspěšným hudebníkem. A že podivnou směs elektra, na niž se tanečníci na začátku a na konci svíjejí v roli hudebníků, předkládá jako vážně míněnou skladbu. Publikum však i tuto část vystoupení považovalo za ironii a nadsázku, asi tak jako výkony skupiny gangsterů v roli hotelové kapely ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku… A já pevně věřím, že choreograf je pouze mystifikátor nadaný velkou dávkou černého humoru, kterým se nebojí počastovat sám sebe.

Hodnocení autorky recenze: 80 %
***

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Dias/Roriz: A Gesture That Is Nothing But a Threat (Tanec Praha 2014)

[yasr_visitor_votes postid="114156" size="small"]

Vaše hodnocení - Comestaz: Out of the Grey (Tanec Praha 2014)

[yasr_visitor_votes postid="114153" size="small"]

Vaše hodnocení - Erez: Homesick (Tanec Praha 2014)

[yasr_visitor_votes postid="114154" size="small"]

Vaše hodnocení - Zuk: Doom Doom Land (Tanec Praha 2014)

[yasr_visitor_votes postid="114155" size="small"]

Mohlo by vás zajímat