V neděli 2. dubna 2023 se v koncertní síni Slovenské filharmonie rozezní královský nástroj. Na třetím varhanním koncertu zazní cyklus Job předního českého skladatele Petra Ebena v interpretaci Davida di Fioreho, který svou mezinárodní kariéru zahájil recitálem v pařížské katedrále Notre-Dame. V současné době působí na Katedře hudby Katolické univerzity v Ružomberku, kde vyučuje hru na varhany, dějiny varhan a varhanní literaturu, stavbu varhan, improvizaci, liturgickou hru a dirigování sboru.
Český skladatel a pedagog Petr Eben své varhanní skladby často sám interpretoval. Jednalo se o improvizace, nikoli o výsledné kompozice. Takto provedl například Labyrint světa a ráj srdce na texty Jana Amose Komenského. Dílo zaznělo na Bratislavských hudebních slavnostech v roce 2017 v interpretaci slovenského varhaníka Marka Vrábla, Komenského slovem v podání skladatelova syna Marka Ebena. Podobně vznikl i jeho cyklus Job, který zazní v Koncertní síni Slovenské filharmonie v interpretaci Davida di Fioreho s recitací herce a zpěváka Kamila Mikulčíka. David di Fiore byl žákem francouzské varhanice Odile Pierre. Jako sólista, dirigent, korepetitor a praktikující varhaník působil v katolické Arcidiecézi města Seattle, v Národní asociaci metodistických hudebníků a na Katolické univerzitě v Ružomberku. Od Národní katolické vzdělávací asociace získal ve Spojených státech ocenění Distinguished Graduate.
Členové Slovenského komorního orchestru s uměleckým vedoucím Ewaldem Danelem uvedou i tento rok na Květnou neděli skladbu Josepha Haydna Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži, kterou tradičně hrají v předvelikonočním čase v Bratislavě. Koncert se uskuteční 2. dubna 2023 v Katedrále svatého Martina v 15:00 hodin v rámci cyklu Hudba v chrámech. Tentokrát návštěvníci uslyší orchestrální verzi díla.
Skladbu začal Haydn komponovat v roce 1785 na popud představeného katedrály Santa Cueva v jihošpanělském Cádizu, který ho požádal, aby napsal hudbu na „sedm posledních slov Vykupitelových na kříži“. V cádizském kostele bylo zvykem uvádět každoročně v předvelikonočním období jedno oratorium. V poledne se zavřely všechny dveře a zazněla hudba. Po předehře vystoupil biskup na kazatelnu, vyslovil první ze sedmi slov Božího Syna a rozjímal o něm. Když skončil, sestoupil z kazatelny a vrhl se na kolena před oltářem. Tuto pauzu vyplnila hudba. Biskup pak vystoupil na kazatelnu ještě šestkrát a na konci každého rozjímání vpadl do ticha orchestr. Ještě za Haydnova života se tento opus stal jedním z jeho nejslavnějších děl.
V úterý večer vystoupí v Malém sále Slovenské filharmonie soubor Solamente Naturali s uměleckým vedoucím Milošem Valentem. V programu zazní Cithara Sanctorum Jiřího Třanovského, slovenského evangelického faráře, tvůrce českých a slovenských duchovních písní a modliteb.
Jiří Třanovský působil od roku 1629 v Oravském Podzámku a později v Liptovském Mikuláši. Zde se zrodila jeho nejvýznamnější díla, včetně duchovních písní Cithara sanctorum, první evangelický kancionál na našem území. Zpěvník sestavil z vlastních, německých, českých a slovenských písní.
Velikonoční program je výsledkem zkoumání historických dokumentů a objevování děl starých mistrů, kterému se neúnavně a systematicky věnuje umělecký vedoucí souboru Miloš Valent. Koncert začne v 19:00 hodin.
Ve středu a ve čtvrtek 5. a 6. dubna vystoupí v Koncertní síni Slovenská filharmonie, Slovenský filharmonický sbor (sbormistr Jaroslav Brych) a česko-slovenské kvarteto sólistů – Kateřina Kněžíková (soprán), Jarmila Balážová (mezzosoprán), Peter Berger (tenor) a Jozef Benci (bas). V nastudování rumunsko-rakouského dirigenta Iona Marina zazní v bratislavské Redutě Requiem Antonína Dvořáka. Ion Marin vede přední světové orchestry, pod jeho taktovkou zpívaly operní hvězdy jako Luciano Pavarotti nebo Plácido Domingo.
Requiem Antonína Dvořáka, smuteční mše pro sóla, sbor a orchestr, op. 89, patří spolu s Berliozovým nebo Verdiho Requiem k umělecky nejpřesvědčivějším a nejvroucnějším romantickým skladbám svého druhu. Je výrazem hluboké víry svého autora, jeho pokory a duchovnosti.
