SOČR ve výtečné formě. A s výborným Petrem Matějákem

Podle výkonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu na koncertu ve Dvořákově síni je zcela jasné, že si hráči s šéfdirigentem Ondrejem Lenárdem rozumí. Z pódia čiší na jedné straně pohoda a na druhé straně každý hráč hraje na plné obrátky. Členové orchestru respektují dynamiku, aniž by k tomu bylo potřeba velkých dirigentských gest. Výhradně romantický repertoár zvolený pro tento večer díky propracovanému provedení předčil očekávání.

Orchestr s koncertním mistrem Petrem Zdvihalem, s vyrovnanou dřevěnou dechovou sekcí a se zářící hráčkou na anglický roh ladil a hladil. Zřejmě i pro hráče orchestru je velkou inspirací hrát jinde než ve studiu, což bylo slyšet již v úvodní skladbě večera – Berliozově Římském karnevalu, op 9. Pod dirigentovým decentním vedením vyznělo barevně nejen úvodní Allegro con fuoco, ale též zpěv lásky v Andante i 6/8 bryskní populární saltarello. Karneval se v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu stal kouzelnou malbou barevných masek.

Že tradice českého houslového umění spojená se jmény Laub, Ondříček, Slavík, Kubelík, Příhoda a Suk má důstojné pokračovatele, dokázal houslista Petr Matěják.

Je zajímavé také vědět, že na prvním provedení koncertu se podíleli rovněž čeští houslisté Viktor Nováček a Karel Halíř. V provedení mimořádně náročného Sibeliova Koncertu d moll, op 47, ukázal sólista nejen výtečnou techniku a exaktní rytmus, ale navíc smysl pro spolupráci s orchestrem. Ondrej Lenárd vedl hráče naprosto přesně a ukázněně, nikde sólistův neprůrazný francouzský nástroj nepřekrýval. Kadence v první větě byla plná energie s čistými sextami i oktávami, a i když v závěrečné větě již chybělo trochu sil a ne vše vyšlo intonačně perfektně, nutno před takovým výkonem smeknout. Ještě bych Petrovi Matějákovi přál, aby získal od nějakého donátora barevnější a průraznější nástroj. Zejména na Sibelia by se třeba „Guarnerky“ moc hodily.

Závěrečná Symfonie d moll Cézara Francka ukázala orchestr v plné parádě. Provedení dokázalo podtrhnout jak formální příbuznost s Beethovenovým předobrazem, barevnost téměř antického procesí ve volné větě, tak rovněž v instrumentaci zcela jasně znějící varhanní registry. Pouze zvuk trubek svojí intenzitou ohlušoval nejen pod nimi sedící violoncellisty, ale i posluchače, a byl pro akustiku Rudolfina předimenzován. Byl to však krásný večer pro posluchače a současně výzva pro ostatní pražské orchestry. A rovněž poděkování Českému rozhlasu za podporu mladých českých umělců!

Hodnocení autora glosy: 90 %

Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Dirigent: Ondrej Lenárd
Petr Matěják (housle)
2. listopadu 2015 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Hector Berlioz: Římský karneval, předehra, op. 9
Jean Sibelius: Koncert pro housle a orchestr d moll, op. 47
César Franck: Symfonie d moll

www.rozhlas.cz