Psát recenzi na včerejší recitál Grigorije Sokolova ve vyprodaném sále pražského Rudolfina je úkol více jak těžký. Zažil jsem jeho poslední recitál v Praze v říjnu 2010 a byl jsem ohromen. Recitál v rámci Festivalu Rudolfa Firkušného však nutí spíše k hlubokému zamyšlení nad výkonem, který svojí dokonalostí nahání až strach.
Již napětí a atmosféra, dříve než hudbou posedlý umělec vstoupí na podium, by se daly krájet. Něco podobného jsem ještě nezažil. Potom se navíc zešeří. A potom vchází démon do svého vlastního světa. Do světa ovlivněného pouze absolutní hudbou, která je prosta jakéhokoliv vnějšího efektu. Bez emoce, vše téměř sterilně vycizelováno, snad bez momentální pódiové inspirace, vše promyšlené do každého detailu. Každý tón je dokonale naučeným skvostem. Jeho hra nás jakoby unáší společně s Charónem do tajemného podsvětí. Navíc výběr repertoáru vypovídá jak o stavu duše těžce nemocného šestadvacetiletého Franze Schuberta s jeho počínajícími psychickými problémy (Sonáta a moll z roku 1823 je jedním z nejpochmurnějších děl klavírní literatury), tak také promlouvá bolestnými mollovými tóninami v jeho Moments Musicaux. Následují Chopinova Nocturna se svým italským melosem, avšak jsou plná tragiky. Koncert pak zákonitě nemůže končit jinak než v b moll. Dokonalou dramaturgii programu ještě podtrhne extrémně pomalý Marche funèbre a vítr nad hroby závěrečného Presta – jak napsal Alfred Cortot, „Horečný sen“. V této fázi už umělec celé publikum uvedl do transu a ono čeká ve vytržení na nekonečnou řadu přídavků.
Sokolov je fanatikem ve své přípravě a v touze po dokonalém zvuku. Mezi ním a ostatními klavíristy zeje propast. Naskýtá se však řada otázek, na které neznám odpověď. Jaký je umělec ve svém nitru? Vnímá krásy tohoto světa a má mimohudební zážitky jako jiní? Neruší jeho pohyby rukou nad klaviaturou? Je jeho permanentní absence legata vhodná i pro Chopina? Je agogika v souladu se záměrem skladatele a charakterem skladby? Přenáší na publikum také radost z hudby? Kdo by upřednostnil při interpretaci Schuberta raději Radu Lupu nebo při Chopinovi Garricka Ohlssona? Znal bych rád názor řady předních českých klavíristů přítomných na koncertě.
Dospět k pochopení Sokolovova génia, k tomu je třeba být i filozofem. Tím nejsem. A tak jsem i s dušičkovým rozjímáním odjížděl tmou domů a jsem stále atmosférou koncertu obklopen.
Hodnocení autora glosy: 90 %
Klavírní festival Rudolfa Firkušného 2015
Grigorij Sokolov (klavír)
1. listopadu 2015 Dvořákova síň Rudolfina Praha
program:
Franz Schubert: Klavírní sonáta a moll op. 143 D 784
Franz Schubert: 6 Moments Musicaux op. 94 D 780
Fryderyk Chopin: Nokturno H dur, op. 32
Fryderyk Chopin: Nokturno As dur, op. 32
Fryderyk Chopin: Sonáta č. 2 b moll, op. 35
