Soubor Victoria Ensemble provedl neznámé francouzské šansony

Veronika Vejvodová, 01.07.2014 14:30

Mezi profesionálními soubory, které se zaměřují na takzvanou starou hudbu, bychom našli i několik amatérských, které mají nejen profesionální ambice, ale i výsledky. Tyto soubory jsou důkazem stálého neutuchajícího zájmu o starou hudbu a její autentické provozování. Jedním z nich je od roku 2009 fungující Victoria Ensemble, jehož zakladatelkou, sbormistryní, dramaturgyní, organizátorkou a sólistkou v jedné osobě je energická Viktorie Dědečková.Victoria Ensemble má za dobu svého působení již několik velmi zajímavých projektů, které stojí za povšimnutí. Naposledy ve čtvrtek 26. června na koncertě s názvem Bonjour mon coeur představil soubor českému publiku u nás málo provozované francouzské šansony šestnáctého století. Na tyto skladby narazila vedoucí souboru Viktorie Dědečková během svého zahraničního studentského pobytu na pařížské Sorbonně. „Edice těchto skladeb samozřejmě existují, ale nejsou přístupné na internetu a fyzicky jsou tištěné edice u nás velmi těžko dostupné,“ komentovala sbormistryně.

V průběhu koncertu v kostele sv. Vavřince pod pražským Petřínem se velmi zajímavě střídal celý vokální soubor (smíšený sbor) s ansámbly (celkem sedmi zpěváků) a sólovým vystoupením Dědečkové (soprán) s Ondřejem Holubem (kontratenor/tenor). Dramaturgicky sevřený program začínal skladbami pro celý sbor, pokračoval skladbami v provedení komorního ansámblu, přičemž vrchol byl v sólovém vystoupení. Celý koncert pak opět uzavřely sborové skladby.Na programu, který již svým názvem ohlašoval milostnou poezii, byly skladby autorů jako Clément Janequin, Philippe de Monte, Guillaume Boni, Orlando di Lasso, Claude Le Jeune, Josquin Desprez nebo Claude Goudimel. Výkony velkého sboru byly výborné, jen v několika málo místech by bylo potřeba se trochu více zaměřit na intonaci. Přes tyto drobné nedostatky se jednalo o nadprůměrný výkon sboru.Představení komorního vokálního ansámblu bylo výborné a aspirovalo na profesionální úroveň. Hlasy byly vyrovnané, vyčníval pouze soprán sbormistryně, který by chtělo více přizpůsobit ostatním. Nicméně soprán byl ve většině kompozic vůdčím hlasem, takže tato skutečnost nenarušovala charakter jednotlivých skladeb. V sólovém vystoupení s Ondřejem Holubem pak sopranistka dokázala svůj hlas přizpůsobit pěveckému partnerovi, takže jejich hlasy téměř dokonale souzněly. Jejich výkon byl po interpretační stránce vrcholem celého koncertu. Ondřej Holub je externím spolupracovníkem souboru a vypomáhá při složitějších vystoupeních. Tento zpěvák výborně ovládá svůj příjemně zabarvený tenor i v technice kontratenoru a je pro sbor jistě inspirativním přínosem. Spolu s Dědečkovou jsou pěveckými lídry souboru.

K historii Victoria Ensemble
Zastavme se ale krátce ještě u historie celého souboru. Vokální soubor Victoria vznikl původně jako absolventský projekt v oboru sbormistrovství Viktorie Dědečkové na Týnské škole chrámové hudby v roce 2009. Dědečková sestavila sbor ad hoc ze svých spolužáků a kamarádů; program koncertu obsahoval pouze skladby Jakuba Jana Ryby. Tak vznikl sbor, který se zaměřil na provozování hudby od období renesance po klasicismus.

Odvážnými a zajímavými projekty v historii souboru byly jednodenní festivaly, které byly vždy zaměřeny na určité téma – V zajetí vášní (festival milostné hudby sedmnáctého a osmnáctého století), V zajetí věčnosti (festival staré hudby s tematikou smrti), Láska a smrt a Cupido a smrt. Tyto projekty snad byly ale příliš vyčerpávající pro amatérský soubor, který musí pracovat především na stránce interpretační.Další v pořadí ze zajímavých počinů byl vánoční koncert v prosinci 2011, kde byly představeny málo provozované české barokní mše předrybovských kantorů, ve kterých se liturgická latina mísí s lidovým českým jazykem. Jednalo se o českou Missu pastoralis in D Václava Jana Kopřivy (1708–1789) a Moravskou mši vánoční Josefa Schreiera (1718–?) Čuj, Miko, čuj.

Velmi pozoruhodná je dramaturgická vyzrálost jednotlivých projektů už od samého počátku existence sboru. Viktorie Dědečková komponovala jednotlivé programy zprvu intuitivně, posléze pak spojila praxi s teorií v podobě studia muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se pod vedením Marca Niubò zaměřila na hudbu osmnáctého století a zejména na neznámého skladatele Antonína Celestýna Mentzela, jehož skladby následně s celým souborem provedla.

Zatím asi největším projektem souboru bylo nedávné uvedení madrigalové komedie Orazia Vecchiho (1550–1605) L’Amfiparnaso spolu se skupinou nonverbálního divadla En Garde!. Divadelní soubor vytvořil hranou komedii dell’arte, přičemž na scéně figurovala nejen sama divadelní produkce, ale i vokální ansámbl, který se zapojoval do celého divadelního rázu představení. To vše za doprovodu bassa continua ve složení: cembalo, theorba a viola da gamba.

Kam směřujeme a co bude dál?
Že do projektů vtiskuje vedoucí souboru Viktorie Dědečková celou svou osobnost je zřejmé nejen z dramaturgické stránky koncertů, ale i z vizuální koncepce plakátů a kostýmů. Toto vše vyzrazuje velké zapálení pro věc a obrovské nasazení.

Celková koncepce souboru je následující – sbor, vokální ansámbl a nově i orchestrální ansámbl sestavený z externistů. Ten doprovázel sbor na figurálním koncertě ze skladeb Antonína Celestýna Mentzela. Podle Dědečkové by budoucí práce celého ansámblu měla směřovat k profesionalitě: „Jednotliví zpěváci se stále zlepšují, někteří zpívají i v ansámblu a chodí na sólové hodiny. Dělají obrovské pokroky.“ Dědečková má také vizi do budoucna co se týče dramaturgie: „Nechci se příliš vyčerpávat na velkých jednorázových projektech. Chtěla bych vytvářet takový program, který by se dal opakovat vícekrát, což už se i daří například s komedií L’Amfiparnaso, která bude uvedena letos na festivalu v Kuksu a Manětíně.“ Soubor také v současné době chystá CD s nahrávkami francouzských šansonů, které byly na programu posledního koncertu.Viktorii Dědečkovou můžeme také vidět a slyšet při jejích sólových projektech v rámci orchestru Victoria Ensemble (soprán s orchestrálním ansámblem). Jako sólistka se v roce 2010 několikrát objevila v Janáčkově Vlčí stopě a Věčném evangeliu (Mezinárodní komorní sbor a orchestr Frankfurt-Praha pod vedením Jana Polívky). Kromě vokálního souboru Victoria řídí také Jeroným, založený v roce 1921 jako první pěvecký sbor Českobratrské církve evangelické v Praze, provozující českou hudbu reformačního období. Společně s harmonikářem Františkem Tomáškem je interpretkou francouzských i českých šansonů. Mimoto je také členkou externího sboru Státní opery Praha.