Starou synagogu v Plzni rozezní židovská barokní hudba

V úterý 16. října 2018 se v plzeňské Staré synagoze uskuteční koncert při příležitosti 100. výročí narození Rudolfa Löwyho. Duchovní židovskou hudbu přednese komorní soubor Motus harmonicus s mezzosopranistkou Isabellou Shaw.

Slyšet vokálně instrumentální hudbu na hebrejské texty není pro současného posluchače zcela běžnou událostí. Vícehlasé skladby, stejně jako hudební nástroje, byly v synagoze podle tradičního ritu zakázané, ale v pozdně renesanční Itálii se vyvinul duchovně umělecký proud, který církevní vokálně instrumentální hudbu podporoval. Rabín Leon z Modeny uvedl polyfonně menzurální hudbu do synagogálního ritu v roce 1605. Jedním z pramenů této synagogální hudby je sbírka Salomona Rossiho Ha-Shirim Asher li-Shelomoh v hebrejštině, která vyšla v Benátkách roku 1622, pozdějším dokladem je např. zhudebnění žalmů od Benedetta Marcella, vydané sice v italštině, ale založené na překladech původních synagogálních zpěvů. Mimoitalskými příklady tohoto proudu jsou hebrejské písně Abrahama Cacerese na texty, jejichž autorem je rabín a filosof Moshe Chaim Luzzatto, zasazené do kontextu amsterdamské sefardské komunity na počátku 18. století.  Caceres pravděpodobně též spolupracoval na úpravě hebrejských textů opery Ester, která byla amsterdamskou komunitou objednána z Vídně od skladatele Cristiana Giuseppe Lidartiho.

Na koncertě sólově vystoupí americká mezzosopranistka Isabella Shaw a doprovodí ji jeden z nejzajímavějších souborů mladé generace v oblasti staré hudby u nás, Motus harmonicus. Na violy da gamba zahrají Jakub Michl a Hana Fleková, partem bassa continua doprovodí cembalista Filip Dvořák.

Koncert se koná při příležitosti stého výročí narození Rudolfa Löwyho, který se narodil v roce 1918 v Plzni. Z vlasti odjel posledním vlakem před okupací a dobrovolně se přihlásil do československého vojska, všichni z rodiny byli pak nacisty vyvražděni. Byl příslušníkem První československé obrněné brigády ve Velké Británii, zúčastnil se bojů při obléhání Dunkerque. Vrátil se jako četař, vyznamenán Československým válečným křížem, pamětní medailí a medailí za zásluhy II. stupně. Po válce odešel do civilního života, po roce 1948 mu bylo znárodněno i to málo z rodinného majetku, který byl vrácen, musel pracovat jako řidič nákladních aut. Svému rodnému městu zůstal věrný a ve volném čase se obětavě staral o záchranu a dokumentaci židovských památek na Plzeňsku. Zemřel v r.1994. V roce jeho smrti založilo město Plzeň Nadaci Rudolfa Löwyho a plzeňských Židů pro záchranu a využití plzeňských synagog.