Stations: Absolutní tanec, ke kterému není co dodat

Na Tanec Praha se po letech vrátila kanadská hvězda současné scény Louise Lecavalier, a to s hodinovým sólovým představením Stations. Ač název hovoří o zastávkách, obsah je přesným opakem. Lecavalier bere diváky na spanilou jízdu pohybem a nechá je vydechnout opravdu jen na pár chvil během několika pomyslných zastavení. Louise Lecavalier dorazila do Prahy v dechberoucí formě a v posledním festivalovém týdnu obstarala jeden z vrcholů 34. ročníku.

Louise Lecavalier (foto Vojtěch Brtnický, Tanec Praha 2022)

Louise Lecavalier je skutečnou legendou. Jednu z prvních prestižních cen, kterých pak nasbírala ještě mnoho, získala v době, kdy já jsem se ještě dva roky ani nenarodila. V tanečním světě tak patří k těm stále spíše výjimečným osobnostem, které zůstávají na jevišti do zralého věku. Stations však nejsou klidnou rozvahou či soustředěným rozjímáním, právě naopak. Lecavalier na scéně podává životní výkon při jedné velké sólové diskotéce, na kterou je v tom nejlepším slova smyslu skutečně náročné se i jen dívat.

Lecavalier po jevišti pluje, kmitá a poskakuje, zpomaluje a zrychluje v dynamice, která má totální plynulost, její pohyby nikdy neztratí návaznost, nikdy se nezaseknou ani nezmýlí v rytmu. A při tom všem, jako by se měnila před očima. V jednu chvíli je juvenilně pružná, aby dalším pohybem nebo výrazem odhalila zralost v tváři, paži či noze.

Louise Lecavalier (foto Vojtěch Brtnický, Tanec Praha 2022)

Hudba umělkyni nedoprovází, to je fráze, která pro Stations naprosto neplatí. Lecavalier navozuje dokonalou iluzi toho, že se hudba rodí přímo v její hlavě právě v daný okamžik. Tanečnice hudbu jen neinterpretuje, doslova ji přímo před zraky publika zhmotňuje. Když pak téměř v polovině představení přijde první ticho a s ním krátké uvolnění, je jasné, že to není na dlouho a že se fascinující tělo za okamžik opět rozrezonuje.

Rozebírat jednotlivé složky, hovořit o hudbě, scéně, světelném designu, kostýmu se snad ani nehodí. Ve Stations vše hraje dohromady divadlo, které nelze roztřídit a vložit do škatulek. Vše slouží jedinému, a to je strhující tanečnice uprostřed geometrické scény.

Louise Lecavalier (foto Vojtěch Brtnický, Tanec Praha 2022)

Louise Lecavalier navazuje zvláštní intimní kontakt s divákem, otvírá se mu a vystupuje totálně pro něj. Pro každého jednoho zvlášť. Je absolutní, je podmanivá a upřímná.

Šedesát minut s Luise Lecavalier je jako večírek z rychlíku, je to párty, které vévodí jediná hvězda. Dámě kanadského současného tance patří jeviště, opanovává ho s energií přesahující lidské chápání a současně s pokorou a odevzdaností, které vídáme právě u těch největších osobností.

Louise Lecavalier (foto Vojtěch Brtnický, Tanec Praha 2022)

Nezbývá než si položit otázku, kdy naposledy jsme viděli jediného umělce v hodinovém kuse a byli uchváceni? Je velmi dobře, že díky Tanci Praha a dalším festivalům můžeme vidět díla světové úrovně, která s tichou lehkostí připomenou, že i komorní kusy mohou růst do výšin.

Stations
Choreografie, performance: Louise Lecavalier
Asistent choreografie a ředitel tréninku: France Bruyère
Světelný design: Alain Lortie
Poradce scénografie: Marc-André Coulombe
Hudba: Colin Stetson, Suuns and Jerusalem in My Heart, Teho Teardo and Blixa Bargeld
Původní hudba a hudební aranže: Antoine Berthiaume
Kostýmy: Yso, Marilène Bastien
Premiéra: 14. února 2020, tanzhaus nrw, Düsseldorf, Germany
Tanec Praha: 22. 6. 2022, Ponec – divadlo pro tanec

Louise Lecavalier (foto Vojtěch Brtnický, Tanec Praha 2022)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments