Čtenáři Opery Plus blogují
Hudba Františka Xavera Richtra je poněkud zastíněna tvorbou jiných velkých jmen českých skladatelů, což se v pondělí 21. března ukázalo jako obrovská chyba. Právě v tento den totiž profesionální ansámbl Czech Ensemble Baroque, v čele s dirigentem Romanem Válkem, předvedl zrestaurované velikonoční oratorium La Deposizione dalla croce – Snímání z kříže tohoto zmíněného komponisty.
Díky Českému rozhlasu Vltava si ho vychutnala nejen Česká republika, ale také dalších sedm zemí Evropy. Konkrétně byl sdílen rozhlasem z Frankfurtu, Saarbrückenu, Berlína, Madridu, Zagrebu, Bukurešti, Sofii, Vilniusu a Stockholmu. Koncert se uskutečnil v koprodukci s 25. ročníkem Velikonočního festivalu duchovní hudby, pořádaným Filharmonií Brno, a velký dík si zaslouží Ministerstvo kultury ČR, Jihomoravský kraj, Magistrát statutárního města Brna, Státní fond kultury ČR a Lékárna u Černíků Třebíč, kteří projekt finančně podporují. Nejedná se o první restaurované dílo Františka Xavera Richtera. Již v předchozích letech se s úspěchem setkalo Requiem Es dur, kterým se Czech Ensemble Baroque oprávněně pyšní, a po včerejším zazáření není divu, že se soubor bude i nadále dílu F. X. Richtra věnovat. La deposizione dalla croce – Snímání z kříže je jediným Richtrovým italským oratoriem a zaznělo pouze jednou jedinkrát a to roku 1748 na Velký pátek o osmé hodině večerní v mannheimském dvorním kostele Navštívení Panny Marie. Zhudebnění opomíjeného umělce je třetím v pořadí. Před tím ho napsal autor libreta Giovanni Claudio Pasquini (1696 – 1763) roku 1728 ve Vídni pro Johanna Josefa Fuxe a poté ho roku 1744 přepracoval pro Johanna Adolfa Hasseho.
Oratorium pro sólové zpěváky, sbor a orchestr zahájila orchestrální symfonie, po které začal první a následně druhý akt. První, klidnější akt otevřel sbor následovníků Ježíše Krista. Již v této chvíli jsem měla jakési tušení, že má očekávání, jež jsem do koncertu vložila, budou naplněna. Sbor totiž pod vedením Terezy Válkové odvedl opravdu dobrou práci, a to jak v první, tak druhé části. Z tohoto tušení se stalo přesvědčení ve chvíli, kdy na řadu přichází Giovanni, kterého ztvárnil německý mužský sopranista Philipp Mathmann se svým něžným, až andělským hlasem. Tenhle pocit pak prostředí kostela svatých Janů ještě více umocňovalo. Nejen podle mého cítění, ale také vzhledem k reakcím publika mohu říci, že tento mladý a talentovaný zpěvák okouzlil v pondělní večer nejvíce. To ovšem neznamená, že ostatní sólisté nezaslouží pochvalu, ba naopak. Sopranistka Kateřina Kněžíková v roli Magdaleny nám ukázala, jak vynikající umělkyní se silným a krásným hlasem je. Dále nemám výtky ani k výkonům, které podali sopranistka a stálá sólistka Czech Ensemble Baroque Lenka Cafourková Ďuricová neboli Nicodemo nebo polský zpěvák Piotr Olech (Simone), který se souborem již několikrát spolupracoval. Jako Giusseppe d´Arimatea se obecenstvu představil německý tenorista Marcus Ullmann. Přes to, že jeho sytý, hlubší hlas se mi velmi líbil, působil chvílemi nejistě. V určitých momentech byl jeho zpěv slabší a ztratil se v hudbě orchestru. Rozhodně se však nedá říct, že by svoji roli nezvládl. Co se týče orchestru, nezpozorovala jsem žádné výraznější pokulhání. Odvedl skvělou práci, za což patří dík jak dirigentovi Romanu Válkovi, který měl partituru nastudovanou opravdu zodpovědně, tak samotným hráčům orchestru.
Navíc jsem měla možnost sledovat koncert z takové blízkosti, že jsem si chvílemi neprávem připadala jako jeden z členů souboru. Mohla jsem si tak vychutnat hudbu bez jakýchkoliv akustických nedostatků, což bohužel nemohou tvrdit všichni návštěvníci. Jak jsem se od ostatních diváků dozvěděla, zvláště v zadní části kostela už nebyl zážitek z hudby tak stoprocentní jako v části přední. I přes tyto drobné nedostatky ocenilo publikum koncert pořádně zaslouženým potleskem. Mám-li to na závěr shrnout, jednalo se o opravdu vydařený koncert. Ti z vás, kteří litují, že si nechali tuto kvalitní akci ujít, si nemusejí zoufat. V květnu 2016 se totiž velikonoční oratorium dočká natáčení nahrávky, a to pro vydavatelství Supraphon. Na svět pak přijde v prosinci téhož roku, a bude tak možné si znovu Richterovu kouzelnou hudbu vychutnat.
I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
