Sue-Jin Kang: Jakmile si začnete myslet, že jste nejlepší na světě, skončili jste

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Sue-Jin Kang byla dlouhá léta hvězdou stuttgartského baletu. Původem korejská tanečnice studovala v Monaku, vyhrála prestižní Prix de Lausanne a během své kariéry tančila po celém světě, aby se nakonec vrátila zpět do své rodné země a stala se šéfkou národního baletního souboru Korea National Ballet, v jehož čele je již šest let. Do Prahy přiletěla se svými tanečníky, aby zatančili dílo Forgotten Land Jiřího Kyliána ve třech speciálních večerech představení Mosty času.
Sue-Jin Kang (zdroj Korean National Ballet)

První otázka je nabíledni, jak jste se stala tanečnicí?
Moje maminka pochází do jisté míry z umělecké rodiny, ale sama se tanci v mládí nemohla kvůli válce věnovat. Myslím, že chtěla, aby se její děti umění věnovaly, nikdy ale mě ani mé tři sourozence do ničeho nenutila, což bylo velmi důležité. Chodili jsme do místní umělecké školy, kde se dělalo všechno – zpěv, hra na klavír základy korejského lidového tance, jehož základy mě naučila právě maminka. K baletu jsem se ale dostala docela pozdě, až kolem jedenácti let, když mi bylo navrženo, abych ho zkusila. První rok jsem se hrozně trápila, všechny mé spolužačky byly tolik napřed a moje tělo bylo úplně ztuhlé! Ale do tance jsem se rychle zamilovala, tvrdě jsem pracovala, trénovala jsem víc než ostatní a od druhého ročníku se situace zlepšovala, v čemž hrála roli i má tehdejší pedagožka. Byla velmi milá, srdečná a krásně tančila, čehož jsem chtěla taky dosáhnout. Poté do Koreje přijela Marika Bezobrazova z Académie de Danse classique Princesse Grace v Monaku a nabídla mi, abych přestoupila do její školy, kde jsem začala s opravdu vážným studiem.

Sue-Jin Kang (zdroj Korean National Ballet)

V roce 1985 jste vyhrála Prix de Lausanne, jednu z nejprestižnějších baletních soutěží. Jak jste to prožívala?
Účast mi navrhla zmíněná Marika Bezobrazova a já byla vděčná za možnosti a zkušenosti, které se mi dostaly. Prix jsem nebrala příliš vážně z pohledu soutěžení. Byla jsem šťastná, že jsem se mohla zúčastnit, tančit, potkat se s tanečníky i pedagogy z celého světa. Moc mě bavilo pozorovat své spolusoutěžící, nicméně jsem neměla potřebu se s nimi srovnávat. Ani ve škole se spolužačkami. Ty byly všechny doopravdy vynikající, rozhodně jsem neměla dojem, že jsem v něčem lepší nebo že vynikám. V Lausanne byla vynikající, inspirativní atmosféra. A že jsem každý den postupovala do dalších kol? To byl příjemný bonus k zábavě, kterou jsem si po celou dobu užívala. Ve snu by mě nenapadlo, že bych mohla vyhrát, získat ceny…

O několik let později jste zasedla i v porotě. Jak se podle vás Prix de Lausanne za ty roky změnila, změnila-li se?
Myslím, že atmosféra soutěže se nezměnila. Jde o jednu z nejstarších a nejobtížnějších soutěží na světě – nejen pro tanečníky, ale rovněž pro porotce. Trvá velmi dlouho, několik po sobě jdoucích dní, po ranních tréninzích následují zkoušky variací a soutěžících je opravdu mnoho, takže držet se vším krok je hodně vyčerpávající. Je nicméně skvělé pozorovat, jak se během těch několika dní tanečníci mění před vašima očima, jak jsou schopní reagovat na změny, na případné neúspěchy z předchozích dní, jak zpracovávají připomínky, jak rostou, jakou mají disciplínu. Pro mě je role porotce mnohem náročnější, než když jsem byla sama soutěžící. Máte velikou zodpovědnost a hodnocení není snadné. Vždy bude subjektivní, vždy bude záležet na vaší předchozí zkušenosti, na tom, odkud přicházíte. Nakonec ale ani tolik nezáleží na tom, zda vyhrajete, zda získáte nějakou cenu. Je spousta účastníků, jejichž kariéra i bez výhry a diplomu pokračuje velmi úspěšně. Cena vám pomůže otevřít dveře, dodá motivaci, musíte s ní ale dál aktivně nakládat a využít ji.

Sue-Jin Kang ve Stuttgartu na zkoušce Zkrocení zlé ženy s Filipem Barankiewiczem (zdroj Korean National Ballet)

Vy jste celou svou aktivní kariéru strávila ve Stuttgartu. Co vás do souboru přivedlo?
Já jsem za celou kariéru prošla jen jedním konkurzem, a to byl ten ve Stuttgartu. Mohla jsem nastoupit hned poté, co jsem vyhrála Prix, ale má pedagožka Marika mi řekla, ještě počkej, poznej život, dál studuj, ještě nejsi připravená. Za to jí budu vždy nesmírně vděčná! Ten rok, kdy si mě vzala pod křídla, starala se o mě jako o vlastní rodinu a vzdělávala mě nejen v baletu, mi neuvěřitelně pomohl dospět a vyspět.

Samotný stuttgartský soubor mi opět doporučila má pedagožka, byla přesvědčená, že repertoár a způsob práce by pro mě byl ideální. Vždy říkala – ty v sobě něco máš, dar, něco nepopsatelného, co můžeš rozvinout. Později o něčem podobném ve mně mluvili i mí šéfové – Marcia Haydée, která byla uměleckou ředitelkou deset let, a Reid Andersen, pod jehož vedením jsem tančila dalších dvacet let.

Sue-Jin Kang na zkoušce (zdroj Korean National Ballet)

A co vás přimělo zůstat?
Začátek byl, asi jako pro každého tanečníka, velmi těžký. Přišla jsem do nového prostředí, do nové země a musela jsem se adaptovat, což nebylo snadné ani rychlé, jakkoli byli lidé kolem mě příjemní a milí. Během prvního roku jsem přemýšlela, že možná velký soubor není nic pro mě a uvažovala jsem, že bych zkusila konkurz do NDT k Jiřímu Kyliánovi, jehož choreografii jsem viděla ještě během studií v Monaku. A pak přijel Jiří do Stuttgartu studovat jednu ze svých choreografií a já zjistila, že mohu mít na jednom místě nesmírně široký záběr co se týká repertoáru, baletů, různých choreografů. Tančili jsme již existující díla, ale současně přijížděli umělci, kteří s námi pracovali na sálech a tvořili přímo pro nás, což je mimořádný zážitek a zkušenost, být u zrodu něčeho nového, aktivně se na tom podílet. Ve Stuttgartu mi tak nic nechybělo, jezdila jsem po celém světě, ať už se souborem nebo sama a neměla jsem důvod odcházet. Vyrostla jsem jako interpret, dostávala jsem neuvěřitelné příležitosti, měla jsem doopravdy štěstí. Poznala jsem zde rovněž svého současného manžela a byla jednoduše šťastná.

Sue-Jin Kang jako Marguerite v Dámě s kaméliemi (zdroj Korean National Ballet)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na