Svátky hudby v Praze tentokrát začínají ve znamení Benátek

Stejně jako je zbytečné představovat českou houslovou legendu Václava Hudečka, podobné by to bylo i s „jeho“ Svátky hudby v Praze. Několikaměsíční festivalový maraton se letos koná už po jednadvacáté a v naší metropoli tak už dlouho náleží mezi základní kameny dění v komorní hudbě. I pro sezónu 2012/2013 jsou Svátky plánovány jako bezmála celoroční cyklus, kdy s měsíční periodicitou koncertů nabídne hudební program, ve kterém se představí na tři desítky umělců, sólistů i komorních ansámblů. Jen namátkou: harfistka Kateřina Englichová, klavíristé Slávka Pěchočová, Ivan a Lukáš Klánských či Martin Kasík, cellistka Michaela Fukačová, hornista Radek Baborák a Pražští komorní sólisté, Virtuosi Pragenses s Milanem Lajčíkem, Kühnův dětský sbor Jiřího Chvály, Barocco sempre giovane, ale i Čechomor. Vedle již „tradičního“kostela sv. Šimona a Judy festival tentokrát opakovaně navštíví i nový Koncertní sál Pražské konzervatoře. Výjimečnost zahajovacího večera nejnovějšího festivalového ročníku, který byl naplánován právě na dnešek, ovšem podtrhne jeho situování do Dvořákovy síně Rudolfina. Václav Hudeček tam přivede italský soubor Interpreti Veneziani. Soubor, založený před pětadvaceti lety, si mezinárodní renomé získal poměrně záhy, a to jak v Evropě, tak i v zámoří. Jejich vystoupení s barokním, klasickým i moderním repertoárem se vyznačují živostí a italskou jiskrou, bohatý je i jejich seznam nahrávek pro labely Musikstrasse a In.Ve.Nice Sound. Víc nejen o tomto souboru, který se v Praze představí poprvé, s Václavem Hudečkem:
Proč padla vaše volba zrovna na Interpreti Veneziani?

V loňském roce jsem měl možnost poznat osobně tento vynikající ansámbl na společném koncertu v Benátkách.

Měl jste sám s Interpreti Veneziani již nějaké pracovní kontakty?

Nikoliv, bylo to naše první pracovní i osobní setkání.

Můžete prosím Interpreti Veneziani trochu více přiblížit?

Cestují po celém světě a vystupují v těch nejprestižnějších sálech. Přes letní sezonu působí samozřejmě v Benátkách, kde hrají v mnoha chrámech a palácích tohoto úžasného města, včetně kostela, ve kterém pracoval slavný Antonio Vivaldi jako kněz i muzikant zároveň. Zde vznikla i Vivaldiho pravděpodobně nejslavnější skladba „Le quattro stagioni“. Jelikož jsme v Benátkách společně hráli i tento „hit“, byla  to pro mě velmi zajímavá zkušenost. Interpreti Veneziani dělají tuto chronicky známou a tak často bohužel „zneužívanou“ skladbu v mnoha ohledech jinak a jejich originální pohled mně inspiroval k jejímu zařazení na náš pražský zahajovací koncert . Společně se svými italskými kolegy ji chci připomenout na jiném místě, než jsou turistické trasy a samozřejmě v původním znění, bez jakýchkoliv úprav.

Jako posluchači – co vám z jejich repertoáru nejvíce „sedí“?

Soustřeďují se pochopitelně na italskou hudbu a to převážně barokní. To je – jak známo – takřka bezedná studna úžasných skladeb pro různá obsazení a nejrozličnější sólové party.

Dali by se Interpreti Veneziani přirovnat k některému z našich domácích souborů?

Se stejným obsazení a  podobným  repertoárem je u nás samozřejmě několik vynikajících ansámblů…

Jak program, kromě již zmíněného, jste zvolili pro společný pražský večer? A kdo měl při jeho sestavení hlavní slovo?

Zazní  pochopitelně italská hudba . Výběr dalších skladeb byl výhradně záležitostí souboru Interpreti Veneziani.

Na co z dalších koncertů nejnovějšího ročníku Svátků se těšíte?

Těším se na celý cyklus a věřím, že uspokojí i  všechny naše věrné posluchače, kteří navštěvují  koncerty  Svátků hudby už jednadvacátým rokem!

Díky za rozhovor, ať se vám i letošní ročník vydaří..
www.vaclahudecek-svatkyhudby.cz