Svatý Václave, nedej zahynouti…

Zápisník Jindřicha Bálka (24) 

Když se podíváme na pomyslnou mapu festivalů, najdeme tam nejméně dva „svatováclavské“ – jeden v Praze a druhý v Ostravě a okolí. Pražské Svatováclavské slavnosti 28. září končí a v hudební nabídce Prahy se stále více ztrácejí. Je škoda, že nikdo nemá více invence pro jejich program a víc peněz na výraznější umělecké osobnosti. Zato ostravský Svatováclavský festival je fenomén, který dovede překročit hranice svého regionu.  Letos se v Ostravě začíná oratoriem Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Provede ho PKF – Prague Philharmonia a Pražský filharmonický sbor. A v neděli ho vystřídá Český filharmonický sbor Brno jen s varhanami ve skladbách od Brucknera po Messiaena. A to je jenom začátek, protože festival trvá celý měsíc a má desítky dalších atraktivních koncertů… Pravidelným hostem je například Václav Luks, který přijede s Collegiem 1704 letos dvakrát. Letos má jiné programy, ale připomeňme, že své první velké Bachovy Matoušovy pašije realizoval právě pro tento festival. 

Když vzpomínám, která hudební díla se k svatému Václavovi a tedy i k datu 28. září přímo vážou, tak se mi na prvním místě vybaví Sukova Meditace na chorál Svatý Václave, skladba původně pro kvarteto, opravená pro komorní smyčcový orchestr, a pak velké Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila. A znalci by samozřejmě upozornili na řadu dalších – tak například Foersterova společnost vydala historickou nahrávku, na které Karel Ančerl diriguje za účasti předních pěvců zlaté éry Národního divadla oratorium Svatý Václav Josefa Bohuslava Foerstera… Ovšem na svatováclavských festivalech samozřejmě nemusí znít hudba, která je věnována jen českému patronovi. Naopak, jejich poselství má být širší. Ovšem právě komorní meditace na jedné a slavnostní oratorium na druhé straně jsou určitým vodítkem.

Pražský hudební program má samozřejmě na podzim jiné vlajkové lodi, Dvořákovu Prahu a Struny podzimu. A zdá se mi, že právě duchovní tematika by mohla být zrovna pro Dvořákovu Prahu do budoucna důležitou dramaturgickou linkou, a to nejen kvůli skladatelově Svaté Ludmile. Podzimní čas vůbec svou atmosférou opravdu nahrává víc akcím komornějšího a meditativnějšího stylu než opulentním galakoncertům. Po velikonocích je právě čas přicházejícího podzimu velmi vhodný pro akce s nějakým duchovním podtextem. Kromě Ostravy to objevil třeba i podzimní festival Lípa Musica. Struny podzimu jsou v tom šikovně univerzální a na prvních dvou letošních koncertech nabízejí vděčný mix hitů klasické hudby a výkřiků 20. a 21. století.Svátek svatého Václava je oficiálně dnem české státnosti – ale měl by připomenout, že to není jen téma pro historiky, politiky a politology. Učíme se hledat jeho duchovní rozměr a k tomu jsou koncerty a festivaly duchovní hudby samozřejmě zajímavou příležitostí. Navíc jaká státnost bez duchovní obrody, že? Kde ale takovou výzvu vezmou vážně? A je myslím charakteristické, že v Ostravě více než v Praze. Tedy někteří. Je také tradiční chybou, že je Svatý Václav v povědomí jako katolický svátek a že se programově neusiluje o nějaké obecnější uchopení. I k tomu může být hudba zajímavou inspirací – nikoho přece dnes nenapadne říkat, že Dvořák je nejvýznamnější český katolický autor, i když fakticky je to tak.

V hlavním městě ale můžeme pro letošní rok doporučit koncert Vysokoškolského uměleckého souboru v neděli 29. září v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě. Od 19 hodin tam provedou ve světové premiéře kompletní České Vigilie Antonína Tučapského. Hudba na texty Karla Schulze připomene všechny české světce i 65. výročí založení sboru, který dnes vede Jakub Zicha. 

Autor je redaktorem Českého rozhlasu-Vltava
Foto archiv 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat