Světová operní divadla: Wiener Staatsoper

Už více než 140 let je pýchou všech Vídeňanů impozantní budova opery na okružní třídě, zvané Ring. Po zániku starých vídeňských hradeb a po ukončení operního působení v Burgtheatru byla za 6 milionů rakouských zlatých postavena monumentální budova C. a K. Hofoper. Stavba začala v roce 1861, tedy ve stejném roce, kdy se začal stavět Palais Garnier v Paříži (náš nedávný článek o tomto divadle naleznete zde). Obě budovy měly odrážet tehdejší představu o přepychu a honosnosti. Celková zastavěná plocha je obrovská – 8750 metrů čtevrečních. Vhodně zvolené místo pro budovu jí dává vyniknout a umožnilo navrhnout fasádu se zdobnými detaily a štukovou výzdobou ze všech stran. Tvůrci této bez nadsázky proslulé stavby Eduard van der Nüll a August Sicccard vzešli z veřejné soutěže a jejich návrhy do puntíku splnily představy o nové monumentální architektuře Vídně. Stavba trvala 8 let s jedním přerušením rakousko-pruskou válkou.


Při stavbě se vyskytly i významné technické obtíže. Stavba tak rozsáhlé budovy si vyžadovala hluboké základy. Ukázalo se však, že podloží je nestabilní až do hloubky více než stovky metrů. Základy budovy tedy sahají do neuvěřitelných 120 metrů. Veřejnost kritizovala obrovské náklady na stavbu, což vedlo k tomu, že jeden z architektonické dvojice, Nüll, pod silným tlakem veřejného mínění spáchal sebevraždu.

Maloměšťácké vídeňské prostředí skutečně k této stavbě zpočátku zaujalo negativní postoj. Divadlo lidem připadalo zbytečně velké. Později si je však atmosféra velkoleposti a stylu zcela podmanila.
Kapacita klasického podkovovitého hlediště, které má pět podlaží, je 2 304 míst. Na vnitřní výzdobě původního divadla se podíleli tehdejší nejznámější umělci. Zajímavostí je, že koncept interiéru pochází od tehdy velmi známého českého architekta a mecenáše Josefa Hlávky, který při slavnostním otevření budovy 25. května 1869 podal Františku Josefu I. symbolický zlatý klíč od ní. Za zmínku stojí fakt, že tento zlatý klíč (skutečně pozlacený s tepaným znakem monarchie) je relikvií Hlávkovy rodiny a můžete ho vidět v původním sídelním zámku Hlávkových v Západních Čechách. Je nabíledni, že takhle velkolepý operní dům k sobě přitahoval i nejvěhlasnější soudobé umělce: Mahlera, Strausse, Toscaniniho, Furtwänglera, Karajana, Böhma, Viscontiho… Ale zpívaly zde třeba také naše Jarmila Novotná nebo Maria Tauberová, ale i celá řada dalších osobností světa opery.
Naprostou zkázu přinesla budově druhá světová válka. Hrálo se v něm sice až do 30. června 1944, kdy poslední inscenací před zákazem produkcí a anšlusem Rakouska byl shodou okolností Soumrak bohů. Dne 12. března 1944 o půl druhé odpoledne byla však budova americkými spojeneckými letadly vybombardována a zdevastována.
Renovaci, která trvala 10 let, a na níž se z architektonického hlediska nejvíce podepsal Erich Bolterstern, ukončila 5. listopadu 1955 slavnostní premiéra Beethovenova Fidelia. Tato poslední rekonstrukce zachovala původní jen vnější vzhled a hlavní foyer se slavnostním schodištěm. Ve stylu padesátých let přebudované hlediště a přilehlé prostory vedou znalce i laiky ke stále hlasitějšímu polemikám o architektonické hodnotě Boltersternovy rekonstrukce.
Vídeňská státní opera patří mezi čtyři nejvýznamnější operní divadla světa. Repertoár čítá v běžné sezóně kolem 40 operních titulů. Hraje se v blocích. Patří mezi z Česka a Slovenska vcelku ještě lehce dopravně dostupné prestižní operní scény, a proto věřím, že každý z vás ji zná z osobní návštěvy. Výhodou Vídeňské státní opery je i vysoký počet míst k stání, což umožňuje dostat se na představení takřka vždy, pokud přijedete o chvíli dřív a jste ochotni u divadla vystát pověstnou frontu. Pokud vás zajímá architektura a představení, na které se vypravíte, se koná na jaře nebo ke konci sezóny za přijatelného počasí, neváhejte a vydejte se na nejvýše položenou otevřenou lodžii nad druhou galerií, jíž korunuje sousoší Pegasů. Z tohoto místa je neobvyklý a nádherný výhled na Ring, Burg i katedrálu sv. Štěpána. Za zmínku stojí i to, že vnější fasáda budovy byla v roce 2008 kompletně rekonstruována, bylo pořízeno nové sváteční osvětlení a budova večer září jako modrobílý drahokam.

www.staatsoper.at

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments