Švýcarský Winterthur objevil Smetanovy Dvě vdovy

Obrovský úspěch mělo představení Smetanovy komické opery Dvě vdovy ve švýcarském Winterthuru, kterou v tamějším divadle uvedla v minulých dnech opera Divadla J. K. Tyla v Plzni.

I.Šaková (Anežka), Z.Kloubová (Karolina)

Kritika označila Dvě vdovy za perlu českého repertoáru a švýcarský recenzent vyslovil údiv, že tak „brilantní, vtipná a po hudební stránce krásná opera“ se nezabydlela na mezinárodní scéně.

Theater Winterthur
 

Recenzent Herbert Büttiker z listu Der Landbote byl zcela evidentně dílem nadšen a nešetřil superlativy. Ocenil Dvě vdovy jako takové – „zákulisně konstruované komediální intriky i duchovní konflikt se spojují a nechávají bohatě vyniknout všem aspektům Smetanova umění.“ Zaujala jej jiskřivá taneční hudba i lidový tón, přechody „od živoucího staccata k dramatickému monologu“. Tercety a kvartety označil za vrcholy celého díla, které vynikaly díky pěvcům i vedení orchestru (dirigent Jiří Štrunc). Uchvátila jej i “dopisová” scéna Ladislava a Anežky s melodramem v druhém dějství. „A v centrální dějové scéně je vepsán melodram tak velkolepého účinku, že se člověk musí ptát, proč tato hudební komedie uvedená v roce 1874 není součástí mezinárodního repertoáru. Mnoho ze Dvou vdov připomíná o deset let dříve napsanou Prodanou nevěstu, ale v náročných partiturách i orchestrálně zjemnělý styl komponisty Mé vlasti,“ dává recenzent do souvislostí.

I.Šaková (Anežka), R.Sehnoutková (Karolina)

„Měl jsem velikou radost, jak publikum titul přijalo a jaký veliký ohlas inscenace měla. Hráli jsme dvě představení a obě v obou obsazeních si vysloužila veliký potlesk. Musím říci, že je krásné, když v cizině uvedeme český titul, který se v současné době na tuzemských scénách nehraje, a vidíte zahraniční publikum, jak mu tleská. Vůbec nevadilo, že děj opery byl v titulcích pouze nastíněn a chyběl doslovný překlad. Publikum se bavilo i tak, neboť inscenace je srozumitelná a nejen hudebně, ale i herecky přesvědčivá,“ konstatuje šéf opery Jiří Pánek. Švýcarská kritika vyzdvihla inscenaci jako takovou, pochválila sólisty i dirigenta za perfektní zvládnutí náročných partů, zaujaly ji mimo jiné i dobře provedené „koloratury a staccato smíchu“ veselé vdovy Karoliny. „Provedení Jiřího Štrunce nadchlo, orchestr zprostředkoval zvukové bohatství partitury s bravurou,“ konstatoval švýcarský tisk. Jiří Štrunc, který Dvě vdovy v Plzni výtečně nastudoval a ve Švýcarsku dirigoval obě představení, si reakce diváků pochvaluje stejně jako Jiří Pánek. „Dílo vyznělo opravdu pěkně, svou roli hraje i fakt, že winterthurské divadlo má mnohem lepší orchestřiště než plzeňské. Osobně jsem rád, že jsme dokázali v cizině zaujmout nejen českou enklávu, která ve Winterhuru žije, ale i švýcarského diváka,“ říká dirigent.

J.Školalo (Mumlal), H.Kaupová (Anežka)

R.Sehnoutková (Karolina)
 

Divadlo J. K. Tyla ve Winterthuru uvedlo v loňském roce úspěšně i Janáčkovu Její pastorkyňu a jak Jiří Pánek podotýká, bude v uchovávání a propagaci českého repertoáru pokračovat i v další sezóně. „Chceme uvést Dvořákova Jakobína a již nyní jsme se na základě úspěchu Dvou vdov dohodli, že i s ním se představíme ve Winterhuru,“ říká Jiří Pánek. Jak podotýká, nebývalo uvádění českého titulu ve švýcarském divadle pravidlem. “Dříve jsme sem jezdívali i s díly světových autorů. V posledních letech ale dávají přednost českým operám,“ připomíná.

Z.Kloubová (Karolina)
 

H.Kaupová (Anežka), J.Nociar (Ladislav Podhájský)

Ale i tento postřeh dokládá jediné – Dvě vdovy jsou srozumitelné a mají stále co říci v komediální rovině i v té skryté dramatické. Jejich přijetí zahraničním publikem i zájem o českou operní produkci těší. O to více bychom se měli ptát, proč se české tituly vytrácejí z tuzemských jevišť. Obávám se, že v současnosti jsou české opery, které se s železnou pravidelností v minulých letech vracely na naše jeviště, zcela neprávem opomíjeny. Často se hovoří s nadšením o tom, jak cizina objevuje naši hudbu. Neměli bychom ji začít znovu objevovat i my sami?

Bedřich Smetana:

Dvě vdovy

Dirigent: Jiří Štrunc

Režie: Jana Kališová

Scéna: Ivo Žídek
Kostýmy: Jan Růžička
Sbormistr: Zdeněk Vimr
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Pohybová spolupráce: Jaroslava Leufenová

Divadlo J.K.Tyla Plzeň

premiéra 21.6.2008 Velké divadlo

Theater Winterthur (Švýcarsko) 5. a 6.12.2009

Karolina – Zdena Kloubová/Radka Sehnoutková
Anežka – Helena Kaupová/Ivana Šaková
Ladislav Podhajský – Juraj Nociar/Michal Vojta
Mumlal – Pavel Horáček/Jevhen Šokalo
Toník – Tomáš Kořínek/Jan Ondráček
Lidka – Eva Brabcová/Věra Likérová

www.theater.winterthur.ch
www.djkt-plzen.cz