Pozvání Symfonického orchestru Českého rozhlasu přijali tenorista Jaroslav Březina a pánové z Českého filharmonického sboru Brno pod vedením Petra Fialy. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur.
Franz Liszt napsal svého Fausta v polovině 50. let 19. století. Vznikla monumentální kompozice pro velký orchestr s varhanami, mužský sbor a tenorové sólo koncipovaná do tří charakteristických obrazů nazvaných podle hlavních postav hry Faust, Markétka a Mefistofeles. Dílo dokončené roku 1854 věnoval Liszt Hectoru Berliozovi, svému o několik let staršímu současníkovi a příteli.
Základem příběhu Goetheho veršované tragédie je středověká legenda o učenci Faustovi, který zaprodal svou duši peklu. Na rozdíl od opery Charlese Gounoda, rovněž z 50. let 19. století, nelíčí však Liszt ve své úspěšné skladbě příběh, ale vynalézavě a odvážně maluje hudbou ve třech částech jakési duchovní portréty: čtyřmi různými motivy vykresluje rozporuplného milence Fausta, prostými lyrickými melodiemi důvěřivou Markétku a deformovanými tématy, ďábelským scherzem a zlostnou fugou démonického Mefista. Sbor s tenorovým sólem za podpory varhan potom cituje mysteriózním, slavnostním a očistným způsobem závěr druhého dílu Fausta.
