Ta, která se podívá jen do krku a hned ví vše aneb Lidský hlas pod lupou

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Neměli by podceňovat rozezpívání. Velmi mě nazlobí, když jdu do divadla a slyším, že některý zpěvák se pořádně rozezpíval až ve druhém jednání, to mi přijde i jako neúcta k publiku. Dále musí pochopit, že zpěv je o dechové technice, je to normální trénink svalových skupin, takzvaná dechová opora – appoggio, koordinace mezi pohybem bránice a pohybem břišních a zádových svalů. Pokud si pěvec vytrénuje tu oporu až takzvaně na kámen, tak by mu zpěv nikdy neměl dělat potíže. Velmi důležitá je i správná volba repertoáru. A v neposlední řadě by zpěváci měli dávat pozor na životosprávu – když si dají pět kafíček za den, pak to bude zlobit, protože krk bude zakyselený, sliznice naleptané, hlen bude příliš vazký a v krku bude živná půda pro infekce.

Mohla byste říci, které nápoje a potraviny bychom měli omezit, pokud chceme zpívat? Kolik káv můžeme vypít za den? A můžeme jíst čokoládu?

Podle mého názoru by profesionální pěvci vůbec kávu pít neměli, protože káva tvoří v hrtanu a kolem hlasivek příliš vazký hlen a není tam takzvaná chemická pohoda, tedy správné pH. To má být neutrální – okolo hodnoty sedm. Káva způsobuje pH okolo pěti a navíc tam ještě při trémě dochází k povolení svěračů žaludku a kyselost jde nahoru do krku a ničí sliznice. Na to navazují úrazy i nemoci. Dále je nevhodné mléko, extrémně vadí bílé víno, kvalitní červené víno je možno pít. Zakázaná je zelená paprika a kakao. Pak už je to individuální – například někomu vadí mouka, jiný mouku snáší dobře. Čokoláda má blahodárné účinky na nervy – ale zpěvu také trošku vadí, zahleňuje.

Proč se doporučuje při zánětech pít Vincentku? Pomáhá kloktání slanou vodou? A co zázvorový čaj?

Vincentka pomáhá správnému zavodnění a má příjemné složení minerálů. Bikarbonáty, které obsahuje, upravují vazkost hlenu a usnadňují tak expektoraci. Kloktáním slanou vodou snižujeme otok na sliznici. A zázvor údajně obsahuje 640 chemických látek a má antibakteriální účinky.

Laryngoskopický pohled na hlasivky – Henry Vandyke Carter (1831-1897) (zdroj commons.wikimedia.org)

Vraťme se od nemocí k tréninku – kolik hodin denně můžou profesionálové zpívat, aby minimalizovali nebezpečí úrazu hlasivek?

Trénovaný profesionál by měl být schopen zpívat s plným nasazením tři hodiny za den, ale pak mít čtyřiadvacet hodin odpočinek, z toho je důležitých i osm hodin spánku. Většina operních představení trvá kolem tří hodin, ale nikdo není permanentně na jevišti a nezpívá celé tři hodiny. Pokud zpěváci mají menší role, mohou odzpívat i představení dva či několik dnů po sobě. Studenti prvních dvou ročníků hudebních škol by měli zpívat maximálně hodinu, od třetího ročníku už se to může blížit dvěma hodinám. Pokud mají zpěváci delší mezeru mezi zpíváním, měli by najíždět na trénink postupně a dostat se do formy – opravdu si uvědomit, že je to jako u sportu. Samozřejmě pokud se budeme bavit o wagnerovských operách, tam bych doporučila mezi představeními týdenní pauzu.

Tak mě napadá: Co způsobuje ztrátu hlasu třeba po náročné hodině u učitelek? A co dělá s hlasem stárnutí?

Pokud máme mluvní hlas posazený do správné polohy, můžeme mluvit od rána do večera a nic se neděje, protože tu hlasivku nenatahujeme. Ovšem když budeme mluvit k hlučící skupině, intuitivně zvedneme hlas o sekundu nebo i tercii výš, protože vyšší hlas je líp slyšet. Tím ty hlasivky ale natáhneme a brzy se nám unaví. Od toho jsou ty chrapoty z přetížení hlasivek. Normální mluvní polohu hlasu si zjistíme sami na sobě, když si řekneme „ehm-ehm“, jako když někomu přitakáváme nebo když si přirozeně odkašleme. A nejvíc svůj hlas ohrožujeme tím, že nemluvíme. Například normální žena řekne za den asi 8.000 slov – ta s hlasem problém nemá ani ve vysokém věku, chlapi řeknou v průměru 3.000 slov denně. Osamělí muži, kteří neradi komunikují, jsou ohrožení hlasovou poruchou – jim atrofují hlasivky už brzy po padesátce, hlas přestává být znělý a mají takový ten stařecký hlas, pořád si musí odkašlávat, protože hlasivka nedomyká a nevymetá samovolně hlen. Dalšími ohroženými jsou vdovy, které žijí osaměle a nemají pejska nebo kočičku, na které by mohly mluvit. (úsměv)

Sopranistky ve vyšším věku někdy klesnou do mezzosopránu nebo do altu. Je to způsobeno hormonální činností v přechodu?

Je to ovlivněno sníženou produkcí estrogenů. Estrogeny dělají hlasivku gracilní a pokrytí sliznic je díky nim pružnější, hlasivka rychleji kmitá. S úbytkem estrogenů se pružnost ztrácí a už tak rychle nezakmitá. Nemusí klesnout do mezzosopránu, ale C3 už nezazpívají. Muži mají v tomto velkou výhodu, jim to zpívání fyziologicky vydrží déle. Žena musí strašně moc trénovat, aby byla schopna podat kvalitní výkon i hodně po padesátce. Samozřejmě jsou výjimky jako Edita Gruberová, kterou jsem slyšela zpívat roli Alžběty, anglické královny v Donizettiho opeře Robert Devereux, to už jí bylo přes šedesát a já jsem nemohla věřit svým vlastním uším. V Americe se pořádá každoročně sympozium, které se jmenuje Care of the Professional Voice – a tam se teď jako jedno z hlavních témat řeší, jak pomoci pěvkyním, které díky plastickým operacím a sportu vypadají v šedesáti na čtyřicet – ale hlas už není to, co býval. Co s tím? Ta žena vypadá z dálky dobře, že by mohla na jevišti představovat dvacetiletou… Ale na hlase je slyšet, že už není mladý.

A nestačilo by jim jen dodat estrogen v tabletkách nebo injekčně?

Bohužel se to nedá. Zasahování do hormonů znamená extrémní riziko. Existuje na to mnoho studií, hormony jsou jako časovaná bomba. Vyšší hladiny hormonů sice prodlouží mladistvý věk, ale ne věk jako takový, protože komplikací hormonální terapie je, že zvyšuje pravděpodobnost nádorů vaječníků, dělohy a prsů. Nezanedbatelné je i riziko mrtvice a infarktu.

Vám teď v dubnu vyšla nová kniha, která zaplnila mezeru na trhu – mohla byste nám ji aspoň v krátkosti představit?

Moje nová kniha Hlasová terapie je teď čerstvou novinkou. Má část medicínskou – diagnostickou a léčebnou, ale i část pedagogickou, která sestává z konzervativních metod nácviku praktických dovedností, které umožňují kvalitní produkci hlasu. Publikace vychází z mnohaletých zkušeností lékařů Hlasového centra Praha s diagnostikou a terapií hlasových poruch. Rovněž však vychází ze zkušeností nelékařů – hlasových pedagogů a učitelů zpěvu, se kterými spolupracujeme a jejichž zkušenosti sdílíme.

Vy jste v Evropě natolik známá a ceněná, že vašemu Hlasovému centru už dvakrát svěřili tady v Praze pořádání významných evropských konferencí. Jak často pořádáte foniatrické akce pro kolegy?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář