Štítek: Marko Ivanović

Marko Ivanović je významný český dirigent a skladatel. Marko Ivanović, absolvent pražské HAMU, oborů dirigo­vání a skladba. V roce 2003 se stal laureátem Mezinárodní soutěže mladých dirigentů Grzegorze Fitelberga v polských Katovicích. Autor celovečerní rodinné opery Čarokraj, patří k výrazným osobnostem české hudební a divadelní scény. Mezi jeho velké zásluhy patří propagace soudobé hudby a edukační projekty pro mladé. Zvláště se věnuje Janáčkovým operám. V roce 2011 se ujal nastudování opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka ve švédském Malmö. Jeho skladatelská práce se v současné době věnuje filmové hudbě a hudbě pro činoherní a taneční inscenace. Marko Ivanović se narodil v Praze na počátku roku 1976 do česko-srbské rodiny. Dětství prožil v městě Smederevska Palanka jižně od Bělehradu, tehdejší Jugoslávie. Jeho matka pocházela z pražské umělecké rodiny a hudební nadání zdědil nejspíš po ní. Vedle studia klavíru v hudební škole, ho už za mlada bavilo si hrát s notami, ty pak zapisovat a tedy skládat. Jeho velkým přáním bylo studovat na Pražské konzervatoři. To se splnilo, když úspěšně vykonal v patnácti letech přijímací talentové zkoušky a odstěhoval se do Prahy za prarodiči. Vedle studia skladby se na Pražské konzervatoři věnoval dvouoborově i dirigování. Jeho prvním pedagogem se stal legendární Miroslav Košler, kterému je, stejně jako spousty dalších dirigentů, Ivanović vděčný za kvalitní pedagogické vedení. Orchestrální dirigování pak studoval u Jaroslava Vodňanského. Z Pražské konzervatoře pokračovalo jeho studium na pražskou HAMU, kde jeho štěstí na skvělé pedagogy pokračovalo. Václav Riedlbauch, který jej vzdělával v kompozici a Radomil Eliška v dirigování, postavili pevné základy pro dirigentskou a skladatelskou kariéru Marka Ivanoviće. Dalším pedagogem se mu stal Jiří Bělohlávek, mimořádný dirigent a pedagog a v rámci stipendia se dostal pod vedení Jurjena Hempela v Utrechtu. Ještě jako student byl Ivanović osloven na pozici asistenta hlavního dirigenta Národního divadla v Praze a jeho prvním projektem se stala Šlitrova Dobře placená procházka. Pro tuto inscenaci připravil novou orchestraci a díky tomu se posunul v kariéře o „žebříček výše“ a otevřely se mu dveře do nových projektů a spoluprací. Stejně tak se čas od času začal objevovat na pozici hlavního dirigenta. Za zlomovou inscenaci označuje Ivanović operu Aleše Březiny Zítra se bude…. Stejně úspěšná byla ale jeho autorská opera Čarokraj, kterou napsal na popud Jiřího Heřmana, té doby uměleckého šéfa opery pražského Národního divadla. Do Národního divadla přinesl úspěšná nastudování Války s mloky Vladimíra Franze či operu Curlew River od Benjamina Brittena. Jeho skladatelská a dirigentská práce je stejnou měrou doprovázena vzděláváním mladých. Krátce při svých studiích vyučoval na gymnáziu Jana Nerudy v Praze hudební teorii a práci s mladými lidmi si zamiloval. Zároveň jej trápila bariéra mezi posluchači a interprety, která na koncertech vzniká. Spolu s Petrem Kadlecem, dramaturgem Českého rozhlasu, připravili komentované koncerty pro mládež. Tento projekt s názvem Čtyři kroky do nového světa s Kadlecem pořádají již patnáctým rokem. V roce 2009 nastoupil na post šéfdirigenta Pardubické komorní filharmonie, kde mimojiné uvedl v rámci abonentního cyklu projekt Pašijových her v podání undergroundové skupiny Plastic People of the Universe a Agon Orchestra. Od roku 2015 působil jako šéfdirigent opery Národního divadla v Brně kde v 31. května 2025 ukončil své desetileté působení s jeho posledním představením Její pastorkyně, při které současně proběhlo slavnostní předávání Ceny Libuška. V Národním divadle v Brně se podílel na mnoha výjimečných operních inscenacích. Nastudoval zde Janáčkovu Věc Makropulos (2014), Její pastorkyňu (2015), českou premiéru soudobé opery Thomase Adèse Powder Her Face (2016) a Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů (2016), ten získal Cenu Divadelních novin pro nejlepší hudební inscenaci sezony 2015/2016. Zároveň zde uvedl Výlety páně Broučkovy, Příhody lišky Bystroušky, Rusalku, Balanchine, Osud, Českou a Moravskou mši vánoční a Salome, která získala v roce 2025 právě Cenu Libušky. Národní divadlo Brno s sebou přineslo setkání s Davidem Radokem, se kterým dirigent často a rád spolupracuje. Vedle české scény často reprezentuje českou tvorbu v zahraničí. Mezi jeho velké úspěchy a zásluhy patří kompletní nahrávka symfonických děl Miloslava Kabeláče. Ve spolupráci s Divadlem bratří Formanů, České filharmonie a Dekkadancers napsal hudbu a je spoluautorem scénáře k tanečně-divadelnímu představení Kniha džungle a Má vlast, jejichž produkce je výhradně spjata s prostory Jatka 78.