Taneční vizualizace pocitu stresu jako hra očistného procesu

Slovenská produkční jednotka Bod.y podporující tvůrčí taneční činnost Soni Ferenčikové uvedla 9. a 10. března 2021 premiéru online verze svého staršího představení Adrena Axis (2018). Překvapivě se nejednalo o stream jevištního uvedení ani o filmové zpracování původní choreografie, ale o zcela nový tvar (tedy asi tak nový nebude, ale ještě nebyla příležitost se účastnit naživo), využívající platformu ZOOM jako interaktivní performativní prostředí. Nutno podotknout, že v kombinaci s perfektně a do detailu promyšleným aktuálním konceptem, technickou orientací v online prostoru, a především personálním složením účinkujících tanečníků představujících špičku česko-slovenského současného tance, vytvořili tvůrci podmínky pro divácký zážitek, který by se svou intenzitou vyrovnal vydařené návštěvě skutečného divadelního prostoru. Takový aspekt performativní akce dá člověku nejen energii a inspiraci, ale zároveň mu může i odpovědět na otázky, které nosí v hlavě, či vizualizovat pocity, které zná anebo prožívá. Jako by takový druh zrcadlení dokázal vytvořit nadhled nad sebou samým, a tím i definovat emoci usídlenou v hloubce vlastní duše.

Všudypřítomný stres je nekončícím útokem na naše životy. Snaha odejít, touha zmizet, přání nebýt. Ale když už klid trvá příliš dlouho, možná se i někomu trochu zasteskne.

Čtyři části taneční hry Adrena Axis/CutPaste Online Verzia představují v nekomplikované struktuře tři rozpoložení. Ta první v náladě stresové situace působí lehce roztržitým dojmem. Využívá také střih různých scén původního představení. Ta druhá je aktuálním těžištěm performace. Propojení všech interpretů prostřednictvím internetu dává tomuto virtuálnímu setkání zcela novou atmosféru rovnající se svou energetickou úrovní návštěvě dobrého divadla. Snaha zatlačit se do nábytku provokuje v jejich tělech minimalistický pohyb v prostoru i pocitu. Na obrazovce sledujících jsou čtyři čtverce čtyř míst a na nich čtyři postavy a jejich křestní jména: Soňa, Lukáš, Dano a Helena vyplňují svými těly z jejich soukromí odhalené miniprostory, do kterých se možná jako malí chtěli ukrýt před světem, vymezit se mu, zmizet z nechápajícího prostředí. Tato velmi meditativně laděná část doprovázená skvěle aranžovaným zvukem minimalistického hudebního doprovodu, tvořeným přímo během streamu Lukášem Kubičinem, je v ostrém kontrastu s předcházejícím obrazem. Chvíle se zdá být nekonečná, ale na konec ještě jako bychom nebyli připraveni. Metaforické zobrazení osobních pocitů působí na diváka vtahujícím dojetím. Čas se skoro zastavil v nekonečném zpomalení evokujícím téměř spánek.

Probuzení přichází v dalším obraze jako střih společné vzpomínky, ve které jsou všichni performeři zpět na jevišti. Bezpochyby finální scéna původního představení najednou působí spíše jako nastolení řádu v chaotice doby. Rytmická přesnost ostrých synchronizovaných pohybů dynamicky měnících směr ve fixované taneční choreografii, jejíž pravidelnost určuje beat, určitá sebeironická nadsázka ve vztahu k automatické pračce umístěné ve středu scény. Ti samí performeři v realu připojeni přes Zoom přihlížejí a pozorují v záznamu sami sebe. Stesk, který se jim zračí v očích, je však více nostalgií než melancholií.

I když je performativní část celé této taneční hry u konce, dílo jako takové pokračuje dál. Autoři Soňa Ferenčiková a Jaro Viňarský zvou ostatní protagonisty Dano Račka, Helenu Arenbergerovou, Lukáše Homolu, Lukáše Kubičince spolu s diváky k následné debatě v on-line prostředí Zoom meetingu. Protože zážitek z právě proběhlého stále doznívá, neformální diskuze míjí klišé rozboru představení a nechává prostor k promluvě o faktorech stresu současnosti. Jako by performativní stále akce pokračovala a diváci se nyní stali její součástí. To, že na nich opravdu záleží, je jim dáváno najevo hned několikrát. Na památku dostanou i pdf dokument obsahující virtuální cestu do světa účinkujících tanečníků. Proces terapie je završen.

Umělecké setkání výjimečných osobností, ať už v samotném tanci nebo v konkrétní divadelní akci, je vždy pro jejich publikum svátkem přinášejícím výjimečné zážitky a s nimi i přidružené pocity vlastní výjimečnosti díky prožitému. A když se něco takového podaří realizovat i v dnešní době, lze myšlenky na svou vlastní výjimečnost nahradit pocitem příjemné chvíle osobního štěstí, že stále může existovat performativní umění, které se člověka opravdu dotkne, byť je tento dotek virtuálním aktem.

Adrena Axis/CutPaste Online Verzia
Koncept: Soňa Ferienčíková
Choreografia: Jaro Viňarský
Pohybový výskum: Martin Kilvády
Tanec: Daniel Raček, Lukáš Homola, Soňa Ferienčíková/Helena Arenbergerová
Svetelný dizajn: Ints Plavnieks
Hudba: Lukáš Kubičina
Produkcia: BOD.Y – Alexandra Mireková
Technická podpora: sedemminut
Grafický dizajn: ateliér Profigrafik

Rezidencie: Studio ALTA, Tabačka Kulturfabrik, Stanica Žilina – Záriečie
Premiéra: 10. 6. 2018 Stanica Žilina – Záriečie