V Česku vzniká nadační fond, který by měl pomáhat tanečníkům po skončení jejich aktivní kariéry. Zakládají ho dvě profesní sdružení, která se věnují umělcům z oblasti klasického baletu i současného tance. Kromě poskytování informací a pomoci tanečníkům s rozjezdem jejich takzvané druhé kariéry by chtěli iniciátoři fondu ve spolupráci se státem nastavit speciální systém spoření. Při vzniku fondu se inspirovali obdobnými příklady ze zahraničí, naplno fungovat by měl od října.
Uvedl to dnes člen správní rady fondu Roman Vašek. Impulzem ke vzniku fondu je dlouhodobě neřešená situace vyplývající z toho, že kariéra tanečního umělce je velmi krátká oproti kariéře umělců z jiných oborů a kromě vyučování mladých adeptů oboru příliš mnoho množností, jak se po ní uživit, není.
Zakladateli fondu jsou Taneční sdružení ČR a Vize tance. Hlavní nástroje nadačního fondu jsou podle Romana Vaška dva. Prvním nástrojem je podpora tanečníků poskytováním informací, zprostředkování poradenství a osvětová činnost na tanečních konzervatořích a v baletních a tanečních souborech. Tento nástroj by měl fond být schopen realizovat sám, financovat ho z darů, beneficí a grantů a zahájit ho už letos.
Druhá oblast je nastavení systému spoření. „Námi preferovaný model je ten, že tanečník během kariéry spoří přibližně 1 000 až 2 000 korun měsíčně a stát k tomu poskytuje příspěvek ve stejné výši. Zároveň dochází k mírnému úročení. Po určité minimální délce spoření může tanečník naspořené prostředky využít na start své nové kariéry,“ uvedl Roman Vašek. Z našetřených peněz by bylo možné uhradit rekvalifikaci, kompenzovat propad v příjmu během přípravy na druhou kariéru nebo třeba pomoci při nastartování podnikání.
„Tento nástroj však umíme ovlivnit jen částečně a záleží na vůli ministerstev kultury, financí a práce,“ doplnil. Finanční náročnost programu odhaduje přibližně na sedm milionů korun ročně.
Ministerstvo kultury se k problematice druhé kariéry umělců přihlásilo v rámci implementace Státní kulturní politiky. „Kompetence, přesný mechanismus i financování jsou ale zatím poměrně nevyjasněné,“ řekla mluvčí Ministerstva kultury Simona Cigánková.
Plat nejlepších tanečníků v Baletu Národního divadla je podle ředitele Národního divadla Jana Buriana 35 000 korun, v průměru ale tanečníci berou 30 000 korun. V západní Evropě jsou platy srovnatelných umělců asi čtyřikrát vyšší. Jan Burian by proto rád zavedl smluvní platy, čemuž by měl pomoci dlouho očekávaný zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Do čela Baletu Národního divadla má od sezony 2017/2018 nastoupit dlouholetý člen stuttgartského baletu Filip Barankiewicz a Jan Burian věří, že v té době mu již bude moci smluvní plat dát.
Povolání, která nelze vykonávat do věku, kdy vzniká nárok na starobní důchod, se pokusila česká, dříve československá, legislativa vymezit. Zavedením pracovních kategorií některým zaměstnancům umožňovala odejít do předčasného důchodu. Druhou cestou byl důchod za výsluhu let, který se mimo jiné vztahoval na taneční umělce, vznikal nejdříve po dvaceti letech a činil 50 procent průměrné mzdy. Byl zrušen v roce 1996.
Problematika druhé kariéry se řeší také mimo jiné u profesionálních sportovců, té se v České republice věnuje Český olympijský výbor a některé nadace.
Ilustrační foto archiv
