Kombinací česko-finského repertoáru, který navíc slovy dramaturga Martina Rudovského spojuje „americká nit“, otevřel novou, v pořadí již jednaosmdesátou sezonu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK jeho nový šéfdirigent, mladý Fin Pietari Inkinen. Teprve pětatřicetiletý umělec, patřící i přes své mládí k současné světové dirigentské špičce, převzal pomyslné žezlo po čestném šéfdirigentovi Jiřím Koutovi, který u orchestru z důvodu vážné nemoci již delší dobu nemohl působit.
Na úvod večera zazněla česká premiéra skladby finského skladatele Esa-Pekka Salonena LA Variations. Dílo z roku 1996, které autor věnoval „svému“ Los Angeles Philharmonic Orchestra, sestává z variací na dva akordy složené ze šesti tónů (vyplňující společně celou dvanáctitónovou chromatickou řadu), které zazní v prvních taktech skladby a jsou materiálem, s nímž následně autor pracuje v různých podobách a nástrojových kombinacích v průběhu celé kompozice. Skladba zaujme především díky originální barevné instrumentaci a výrazné práci s rytmem a byla nepochybně zajímavým posluchačským zážitkem, v němž se blýskla – zejména v rychlé variaci – dřeva spolu s bohatě obsazenými bicími. Vyzdvihnout je třeba také samotného dirigenta, který se – soudě podle přesných gest – ve složité skladbě skvěle orientoval.
Po této finské „bouři“ přišel na pódium Pavel Šporcl, který úžasným způsobem přednesl Koncert pro housle a orchestr č. 1 H 226 Bohuslava Martinů. Jeho modré housle z dílny Jana Špidlena mají pro mě osobně zejména ve výškách trochu syrovější zvuk, který však právě tomuto dílu vyloženě sedl. Od začátku zcela ponořen do hudby Pavel Šporcl s velkou lehkostí vyhrával všechna technicky náročná místa a hudba měla po celou dobu obrovský náboj a tah, který se sólistou dokázali udržet všichni hráči orchestru. Neustálá střídání sóla s orchestrem v Allegro moderato navíc byla krásně plynulá a kromě menších intonačních nejistot v samotném závěru byla hra krásně čistá. Obrovský potlesk si navíc vysloužil přídavek v podobě nápaditých a vysoce virtuózních variací na českou národní hymnu Kde domov můj, jejichž autorem je sám Pavel Šporcl.
Závěr večera patřil Dvořákově Symfonii č. 9 e moll. op. 95 „Z Nového světa“, kterou lze v Inkinenově podání nazvat vším, jen ne „tradiční“. Úvodní Adagio, Allegro molto bylo velmi precizně vystavěno, každé z jednotlivých témat bylo zajímavě odstíněno, přičemž věta dávala dohromady působivý a velmi logicky vedený celek. Inkinen orchestr dirigoval s velkým nasazením, které nijak nepovolilo ani ve slavném Largu (s opravdu krásně zahraným sólem anglického rohu), jež na mě i přes skvěle zvolené pomalé tempo působilo mírně neklidně. Na Scherzo téměř okamžitě navázalo závěrečné Allegro con fuoco, které se díky rychlému tempu místy pohybovalo na samé hranici hratelnosti, jíž ale v souhře nechyběla naprostá přesnost; pouze dřeva zněla v některých místech po intonační stránce nejistě. Celá symfonie navíc v samotném závěru skvěle vygradovala, což byl jenom další z důkazů toho, že ji Inkinen měl po všech stránkách precizně promyšlenou. V některých místech pro někoho možná až přílišná agogika či nezvykle velký zvuk, na nějž nejsme z „tradičních“ (záměrně dáno do uvozovek) pojetí zvyklí, byly po celou dobu zcela v souladu s celkovým konceptem díla, který byl možná odvážný, ale nepochybně zajímavý, a je jistě příslibem toho, že se pod vedením nového šéfdirigenta máme společně s FOKem do budoucna na co těšit.
Tím, co večeru nejvíce ubíralo na kráse, tak bylo především chování publika, které bohužel stále neví, že mezi jednotlivými větami (a dokonce ani po některých variacích sólistova přídavku) se netleská a že vzájemné sdělování dojmů z uplynulého dne či právě znějící hudby je lepší nechat na přestávku.
Hodnocení autorky recenze: 90 %
Zahajovací koncert s novým šéfdirigentem
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
Dirigent: Pietari Inkinen
Pavel Šporcl (housle)
16. a 17. září 2015 Smetanova síň Obecního domu Praha
(psáno z koncertu 16. 9. 2015)
program:
Esa-Pekka Salonen: LA Variations (česká premiéra)
Bohuslav Martinů: Koncert pro housle a orchestr č. 1 H 226
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“
Foto FOK/Petr Dyrc
