To, že flašinet žije, dokazovali jeho mistři z pěti zemí

Hrací stroje historické i zcela nové, které spojuje charakteristický zvuk i důmyslné technické provedení, rozeznělo dnes na pražské Kampě osm flašinetářů z pěti zemí. Zúčastnili se jednodenního festivalu, který uspořádalo Národní muzeum a navázalo tak na úspěšnou výstavu, která před časem lákala návštěvníky Českého muzea hudby. Akce zahájila sérii mezinárodních setkání flašinetářů, která se do konce měsíce uskuteční v Liberci, na Pekařovské pouti v Jeseníkách a v Brně.

Flašinet neboli kolovrátek je mechanický hudební nástroj, kde je hlavním pohonem „lidské sádlo” a čistý vzduch – lze stručně charakterizovat princip dřevěných hracích strojků opatřených klikou a vzduchovými píšťalami. Většinou umí čtyři až osm melodií. Médiem, na kterém jsou zaznamenány, je váleček s kolíčky, u jiných typů jím jsou válečky s perforovaným papírem, které lze obměňovat. Flašinety se těšily oblibě koncem devatenáctého a v první třetině dvacátého století. Hrávali na ně hlavně váleční vysloužilci nebo invalidé. Většina písní byla o požárech, povodních, nešťastných láskách a vraždách, tedy o událostech, které měly třeba na poutích a trzích upoutat pozornost posluchačů.

Produkce na Kampě překvapila dnes zejména zahraniční turisty. V provozu bylo šest flašinetů na kolech doplněných nezbytnou, alespoň plyšovou opičkou, a dva příruční. Nejstarším byl více než sto let starý kolovrátek z Berlína, jehož kliku prý kdysi v cirkusové manéži roztáčel slon.

Dnešní setkání však vyvrátilo představu flašinetu jako hracího stroje produkujícího hudbu nevalné zvukové kvality i povrchních hudebních žánrů. Po poledni se kličky atraktivních strojů roztočily v Kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, jehož prostory rozezněly například úryvky ze skladeb Wolfganga Amadea Mozarta, Giuseppa Verdiho, Josepha Haydna, Johanna Strausse a Ludwiga van Beethovena. Přítomným tak předvedly, jak flašinety zvládají díla klasické hudby.

„Skutečnosti, které z tohoto koncertu dělají jedinečný zážitek, jsou paradoxně technické limity flašinetů. Hrací strojky totiž musí i s veškerými omezeními obsáhnout to, co mnohačlenné orchestry,” řekl ředitel Českého muzea hudby Emanuele Gadaleta. Setkání flašinetářů z Německa, Francie, Polska, Slovenska a Česka v Praze podle něj zároveň upozornilo, že tato tradice je udržována díky nadšení a píli nemnoha lidí, kteří flašinety a jiné hudební stroje sbírají, restaurují nebo sami sestavují.Podobný repertoár je připraven i na večer přímo do muzejní dvorany. Tam se navíc ozve Mozartova Malá noční hudba, populární česká „hašlerka” Ta naše písnička česká, Straussův rázný Pochod Radeckého či slavná Bachova melodie Air. Koncert otevřený všem žánrům včetně raně jazzových skladeb zazní v podání nejen flašinetů, ale i jazýčkových automatofonů a automatického klavíru, takzvané pianoly.

Foto Národní muzeum