Tomáš Netopil: Nechá-li se člověk pohltit médii, může to být jeho krize poslední

I dirigenta Tomáše netopila zastihla vlna koronaviru a s ní spojená vládní opatření uprostřed rozpracovaných hudebních i operních projektů. V našem rozhovoru jsme si povídali o nucené dovolené v rodinném kruhu, odložených i zrušených projektech či otázce dopadu koronavirové krize na českou i světovou kulturu.
Tomáš Netopil (archiv umělce)

Jak se restrikce spojené s šířením koronaviru dotkly Vašeho uměleckého života a projektů, které jste připravoval?
Rozhodnutí vlády a nařízení restrikcí mne zastihlo uprostřed nádherné práce a přípravy opery Řecké pašije Bohuslava Martinů. Na tuto produkci se souborem brněnské opery v režii Jiřího Heřmana jsem se nesmírně těšil. Byla to pro mne jak premiéra se souborem Janáčkova divadla v Brně, tak i nové vnímání již poznaného. Narážím tak na naši spolupráci s Jiřím Heřmanem a na pašije, které jsme společně provedli před čtyřmi lety v Essenu, a které mne zlákaly právě teď do Brna. Velmi jsem si krátce užíval práce s celým pěveckým ansámblem, operním sborem a vynikajícím akademickým sborem. A právě uprostřed práce s orchestrem nás tato nešťastná novina potkala.

Během této přípravy jsem měl na týden odcestovat také do Říma, kde mne čekala další spolupráce s orchestrem Academia Santa Cecilia, s kterým jsem měl připravit nádherný program z hudby Beethovenovy, Mozartovy a Dvořákovy. Samozřejmě byly dále pomalu rušeny i aktivity v Essenu. Růžový kavalír, koncerty s Rudolfem Buchbinderem, Čarostřelec a jiné. Bylo stále jasnější, že nepřežije ani náš další kámen do Mahlerovké mozaiky, který každým rokem skládáme a letos nás mine jeho krásná Třetí symfonie.  Z projektů, které mne dále minou bude můj debut na festivalu v Kanadském Lanaudière se symfonickým orchestrem Montrealu.

Mé další letní účinkování na festivalu v Aspenu je stále reálné, ale uvidíme, jak se situace i tam během pár měsíců vyvine. Stále také pracujeme na přípravách letní hudební akademie v Kroměříži, i když letos, tak jako všude jinde, v poněkud pozměněné formě. Těšíme se ale už teď na nové studenty, kterým nabídneme to nejlepší.

Tomáš Netopil s rodinou (archiv umělce)

Jak nucené přerušení své umělecké činnosti prožíváte?
Můj pracovní život se hodně proměnil. Nemusím neustále balit a vybalovat kufry, ty jsem pečlivě uschoval. Nemusím každý den kontrolovat kalendář a zjišťovat, kde jsem už měl být a co mne ještě čeká. V tomto směru vnímám tuto krizi jako jakési uklidnění a vnoření se sám do sebe. Vnímám také velmi intenzivně kontakt se svými nejbližšími a oni se mnou. Samozřejmě v tom nejpozitivnějším slova smysluJ Tato doba nám umožnila trávit společný čas u snídaní, kdy společně plánujeme celý den, během pracovních aktivit a i ve chvílích volna, které jsou pro mne v tomto období absolutním luxusem. Obyčejný rodinný život, který ve svém pracovním spěchu neznám, zažívám až teprve nyní. Snažím se také připravovat na další projekty a urovnávat a vyřizovat staré resty, které má snad každý.

Co děláte, abyste nepropadal v této situaci negativním myšlenkám a jak trávíte čas se svoji rodinou?
Jak jsem již popsal v předcházející odpovědi, tato situace mi přinesla intenzivní prožitek rodinného života, který se snažím plně užívat. Poznáváme okolí Kroměříže a místa, na která jsme už dávno zapomněli. Fyzická aktivita je to nejlepší, co mi může jarní čas v době dirigentské pauzy nabídnout. Snažím se být také svým dětem osobně nápomocný při cvičení na hudební nástroje. To se ovšem mnohdy nedaří tak, jak bych si to zejména já představoval a do krásné rodinné idyly se v tu chvíli vmísí pocity nervozity, zoufalství, hysterie a beznaděje. Tato atmosféra však rychle opadá v momentě, kdy se přestanu o jakoukoliv hudební pomoc svým dětem snažit. Nevzdávám se ovšem a neustále je v tomto pnutí udržuji.

Tomáš Netopil s rodinou (archiv umělce)

Chystáte další online produkce pro veřejnost?
S mým domácím orchestrem v Essenu jsme již na začátku krize připravili krátké video, kde se představil celý orchestr společně s našim baletním souborem a myslím, že tento vzkaz publiku byl velmi důležitý. Stejně jako další formy komorních koncertů, načítání klasické literatury, muzicírování v možných uskupeních na ulicích, to jsou všechno velmi důležitá gesta sounáležitosti, kterou vzájemně cítíme. Jelikož restrikce na poli živého umění jsou v Německu striktní, uvažujeme o dalším streamingu koncertu malých komorních souborů začátkem června.

Proběhl také záznam představení Lišky Bystroušky ze státní opery ve Vídni a pokud posluchači chtějí, mohou si také poslechnout naše čerstvé CD opery Čarostřelec z Essenské produkce. V současné době vrcholí dramaturgické přípravy dalšího benefičního koncertu s Českou filharmonií, který bude ve znamení W. A. Mozarta a proběhnout by měl v druhé polovině května.

Jaký vidíte dopad koronavirové krize na českou i světovou kulturu? Myslíte, že se v něčem změní kulturní provoz či život umělců a hudebníků?
Přál bych si osobně, aby byl kulturní život opět svobodný. Podle mého názoru je to základní esence naší práce a tomu čemu jsme se oddali. Jako je pro nás nezbytné cestovat v čase a nabízet posluchačům to nejkrásnější z hudební historie, stejně tak musíme (obrazně řečeno) cestovat i v prostoru. Možná budeme méně a pomaleji cestovat, možná najdeme jiné formy kontaktu s publikem, možná, možná…
Zatím nikdo nedokáže na tuto otázku odpovědět. Čekají nás bezesporu nové výzvy, které jsou mimořádně důležité zejména proto, že se jedná o kulturu, která se mnohdy může stát tak křehkou…

Myslíte, že současná epidemie a opatření proti jejímu šíření mají na rozvoj společnost i nějaký pozitivní efekt?
Doufám, že ano. Ale záleží pochopitelně na každém z nás, jak tuto krizi využije. Pokud se nechá člověk například dobrovolně pohltit médii a jejich vlivu, může to být klidně jeho krize poslední. Věříme-li však, že každý takovýto životní diskomfort by nás měl donutit přemýšlet, zpomalit a vrátit se tam, odkud jsou naše kořeny, je to ten nejlepší lék na další dlouhou cestu kupředu.

Mohlo by vás zajímat