Tosca z MET nic moc

Od nové inscenace Pucciniho Toscy v newyorské Metropolitní se čekalo hodně. Tím spíš, že tu předchozí, legendární Zeffirelliho, nahradila po mnoha letech. Tím spíš, že nové obsazení bylo i přes dílčí změny v průběhu příprav skutečně hvězdné. A v neposlední řadě tím spíš, že premiéra se současně stala i zahajovacím představením nové sezóny, které je každoročně v New Yorku ostře sledovanou společenskou událostí. A výsledek? Chtělo by se říci nic moc, jenže ono to tak jednoduché zdaleka není.

Předně: O tak notoricky známém operním hitu, jakým Tosca bezesporu je, má každý tu „svoji“ představu. Každý ji zná z řady většinou velmi dobrých nahrávek. A každý od nové inscenace čeká přece jen trochu něco jiného. Třeba jedna z někdejších předních a dlouholetých sólistek opery pražského Národního divadla (podotýkám, že Toscu sama nikdy nezpívala) se mi o přestávce přenosu svěřila: Já jsem spokojena, takle zazpívané jsem to naživo nikdy neslyšela. U nás byla každá Tosca ráda, že představení vůbec dozpívala. Pochopitelně, i tak se dá první produkce téhle sezóny hodnotit.
Karita Mattila je bezesporu operní diva první velikosti, odvádějící špičkové výkony. Neřekl bych (tak jak se objevilo v některých zahraničních recenzích), že se na italský repertoár nehodí. Ale dle mého soudu není pro Toscu charakterem svého hlasu úplně ideálním typem. O tom, co jsme od ní slyšeli, by se jistě dalo dlouze debatovat. Třeba jak ideálně dokázala či nedokázala uchopit ony dramatické střihy, které děj tohoto operního thrilleru přináší. Jakým způsobem využívala hrudní rejstřík. Jak hodně vášnivá byla či nebyla. Ale do onoho strhujícího pocitu, který má člověk při poslechu Toscy s Marií Callas, má Karita Mattila hodně daleko.
Opět si dovolím jednu zmínku z toho, co jsem od návštěvníků operního přenosu zaslechl: Tahle Tosca je vlastně taková hodná paní. I na téhle větě něco podle mého názoru je.
Marcelo Álvarez (jak ale jen v poslední době zase přibral…) byl svým hlasovým typem rozhodně přesvědčivějším Cavaradossim, než Mattila Toscou. Pravda, na několika málo místech se mi zdálo, že zbytečně „forzíruje“, ale bezesporu klobouk dolů. Má vzorově opřený hlas, vyrovnaný ve všech polohách, a hlavně člověka ani na chvíli nepřepadne pocit, že tenhle poslední léta velmi vyrovnané výkony odvádějící tenorista jede takříkajíc „nadoraz“.

Otázka je, jak by tenhle Álvarezův Cavaradossi vyzněl, kdyby měl k sobě ještě vášnivější a dramatičtější Toscu. Myslím, že ještě líp.

George Gagnidze byl i pro mne objevem. Výtečný hlasově, s výrazným puncem osobnosti, s výbornou hlasovou mimikou. Byť přiznávám, že jsem se několikrát přistihl, jak ho v duchu porovnávám se Scarpiou Bryna Terfla. Kdo z toho srovnání vyšel líp, netřeba dodávat. (A neodpustím si malé rypnutí: Také jste zaslechli nápovědku? I největším mistrům se může stát… )

Tradičně na vysoké úrovni bylo v MET i obsazení malých rolí. Škoda jen, že v tomhle ohledu byl tentokrát tištěný program skoupý, že jednotlivá jména musí člověk chytat jen v rychle běžících titulcích nebo doma pracně hledat na internetu.
Dirigent Joseph Colaneri, zaskakující za Jamese Levina, bezpochyby nic nepokazil, ale aspoň mě ani ničím neoslnil. Jistě, orchestr MET zní skvěle, ale žádného výraznějšího vkladu jsem si nepovšiml.
Největším kamenem úrazu se ale tentokrát stala režie Luca Bondyho a ani výtvarník scény Richard Peduzzu mu věru nepomohl. Holé „očesané“ kostelní zdi v dějství prvním, tak trochu „pečkárna“ v druhém a skoro prázdná scéna v dějství třetím o to víc soustředily pozornost na herectví protagonistů. A ti, bohužel, zdaleka ne všechny situace věrohodně zvtárnili. Částečně svou vinou, částečně nemalou vinou režiséra a částečně i kvůli blízkým záběrům kamer. Prostě řada scén vyzněla prázdně, dokonce až nepříliš věrohodně, někdy i nudně či dost nelogicky. Inscenace tradiční nebo moderní? Ani ryba ani rak. Škoda. Tahle Tosca se tedy do análů Metropolitní opery (a přenosů z ní) věru moc výrazně nezapsala.
Giacomo Puccini:
Tosca
Dirigent Joseph Colaneri
Režie Luc Bondy
Scéna Richard Peduzzu
Kostýmy Milena Canonero
The Metropolitan Opera New York
přímý přenos 10.10.2009

Tosca – Karita Mattila
Cavaradossi – Marcelo Álvarez
Scarpia – George Gagnidze
Sacristan – Paul Plishka
Spoletta – Joel Sorensen
Angelotti – David Pittsinger
Sciarrone – James Courtney
Shepherd – Jonathan Makepeace
Jailer – Keith Miller

Mohlo by vás zajímat


Reakcí (7) “Tosca z MET nic moc

  1. Dneska jsem si znova pustila Zeffirelliho inscenaci. V jednom dřívějším článku zde tu je použit pojem "muzeální". A já nevím, co si právě pod tím slovem mám představit. Chápu to slovo spíš jako něco negativního, neživotného, co už dneska nemá moc co říci, lidi oslovit. Zrovna ta Zeffirelliho inscenace – byť tradiční, s jeho nezaměnitelným rukopisem, mi přijde i dneska živá! Trojice Behrens-Domingo-MacNeil vyrovnaná a po herecké (o pěvecké tady vůbec nemluvím) vynikající a moderní. Takže nevím. Asi vždycky jde o pochopení díla režisérem, vedení herců. Takže, sečteno, podtrženo – včerejší inscenace byla pro mě taky takový průměr a naprosto mě nadchli oba pánové. Co se týká Karity – souhlasím s recenzí.

  2. No jo no, to jsou ty inscenace na půl cesty z MET. Neurazí ale ani neosloví.

    Dan

  3. leonora3:
    slovo muzealni jsem pouzila i ja, ovsem mela jsem na mysli Toscu z Vidne, ktera je na repertoiru v Stadsoper od r. 1957. O Zeffireliho Tosce v Met bych to nikdy nerekla! V Met jsem videla nazivo Zeffireliho Traviatu a Turandot a je mi lito, ze jsem to nestihla s Toscou. Doufam, ze Peter Gelb neucini podobne rozhodnuti i s dalsimi Zeffireliho inscenacemi. Nezaslouzi si to! Minimalne by mel nechat na repertoiru obe a divakum dat vybrat tak jak se ve Vidni hrala italska verze Dona Carlose a franc.verze v rezii Konwitchneho (nevim jestli ji minulou sezonu vubec hrali).
    Zeffireliho Toscu,tuto neobarokni extravaganzi(budiz), jak ji nazvali v nejake kritice-jsem videla z casti na MetPlayer a rozhodne bych ji uprednostnila pred tim, co jsem videla vcera.

    Ja vim, ze Tosca neni pohadka pro deti na dobrou noc,ale skutecne je nutne tolik naturalizmu, az vulgarity? Mne osobne staci pohled Scarpiu Tita Gobbiho a vyctu z neho jeho chlipnost, nemusi hned sundavat ksandy, ba jit jeste dal. A co ty 3 zenstiny a "blowjob" na zacatku druheho dejstvi ?
    Jak podivne pruderni je Amerika, pred rokem upravili Salome pro odpoledni matine v HDLive tak, ze se Karita Matila na konci tance 7 zavoju neobjevila v Evine rouse, ale toto detickam pritomnym na odpoledni Tosce nevadilo?
    K vykonum hlavnich protagonistu: nejvetsi dojem udelal Marcelo Alvarez, byl to vasnivy a po kazde strance uzasny a presvedcivy Cavaradosi. V teto roli jsem ho videla ve Verone pred trema lety, jiz tehdy byl z triumviratu solistu nejlepsi, a to zdaleka nebyla ta sila jako vcera. Jeho hlas je stavnatejsi, krasne vysky, zadna viditelna unava, jak kdyby tak mohl pokracovat dal i v dalsich dejstvich. Je pravda, ze od te doby taky pribral, budis mu odpusteno (nebo to delala ta detailni kamera a ve Verone z te dalky jsem to tak nevnimala?)
    Karita Matila byla dobra, ale rozhodne jsem cekala jeste vic, i kdyz nevim, kdo z dnesnich velkych sopranu by to zazpival na urovni, ktere by splnilo nase ocekavani vybicovane velkou publicitou a cekanim na tento prenos.
    O Scarpiovi muzu rict jen totez co rekl recenzent (taky mne vyvstanul v mysli Bryn Terfel,demonictejsi svym tmavym hlasem -ovsem nikdy jsem ho nevidela nazivo). Ovsem z tech, co jsem videla, byl George Garnidze hlasove nejlepsi. Na muj vkus by mel mit mene hulvatstvi, ale to uz je na diskusi o celkove rezii.

  4. Myslím že udělali dobře když místo té staré Tosky nasadili novou. Jiná otázka je že to nevyšlo. Ivo

  5. No když vám kamera vidí skoro až do krku musí být inscenace zatraceně dobrá, režijní vedení špičkové a zpěváci zatrachtile herecky nadaní… aby to nepůsobilo trapně. Takže z přenosu bych tolik neusuzoval. Zdálky v obrovském sále MET to mohlo vypadat úplně jinak 🙂

  6. Jsem smutná, že jste zaujali k nové Tosce spíše rezervovaný, ne-li negativní postoj… Mně osobně se inscenace líbila! První dějství je opravdu postaveno hodně na vztahových hereckých akcích a řekla bych, že se všichni protagonisté projevili jako super herci! Pravda, v inscenaci mě nic moc nešokovalo ani moc nepřekvapilo, ale na druhé straně… Než být zmatená a šokovaná nelogičnostmi, jsem raději v klidu díky takovéto inscenaci. Líbila se mi i Matilla. Asi není nikdo na světě výrazně lepší, jinak jsem přesvědčena, že by v MET angažován byl! Její Tosca byla uzpívaná se ctí, zahraná skvěle… Mně osobně nejvíc zaujal Álvarez, ale když já jsem na ty tenory prostě vysazená. 😀
    Ovšem Garnidze byl také skvělý!

  7. ja mam problemy s rezii prenosu – malokdy zahlednu celou scenu!A mam pocit, ze vlastne sleduji nejakou televizni inscenaci opery,s podivnymi strihy, nebo jako bych se divala celou dobu kukatkem. Jinak k teto Tosce – nesledovala jsem humbuk kolem premiery, ale inscenace mi prisla hodne tradicni a plocha – interpretaci Toscy, jeji osobnosti je preci spousta a tady nebyla osobnost zadna… Jinak pro me byl jednoznacnou hvezdou Scarpia…

Komentáře jsou uzavřeny.