Třikrát berlínská Komische Oper: Schönberg, Puccini s Bartókem a Händel

  1. 1
  2. 2

Komische Oper Berlin zrovna nestojí v centru pozornosti zahraničních ctitelů opery, kteří navštíví německou metropoli – ti dají většinou přednost návštěvě v Staatsoper Berlín (již několik sezon hrající v Schiller Theater) nebo Deutsche Oper Berlin na Bismarkstrasse. Přesto však se jedná o mimořádný umělecký soubor – a důkazem toho je ocenění Opera Company of the year 2015, která byla v dubnu letošního roku propůjčena právě souboru Komické opery oper hodnotitelem International Opera Awards 2015. Moje motivace zhlédnout několik představení v Komische Oper byla dána jednak osobním doporučením přátel, jednak výše uvedeným oceněním souboru a v neposlední řadě k tomu vybízela samotná možnost vidět některé ze sedmi vrcholných představení souboru v rámci festivalu, který Komische Oper přichystala pro své diváky na začátku července letošního roku. Vesměs se jednalo o tituly, které měly premiéru právě v uplynulé sezoně. Produkce každého představení předcházely dramaturgické úvody osvětlující okolnosti vzniku díla, podněty, které vedly inscenátory ke vzniku inscenace, u některých inscenací ještě po představení následovaly diskuse s tvůrci a interprety inscenací. Někteří čeští diváci by možná pod pojmem „Komische Oper“ hledali divadlo produkující „lehčí“ hudební žánry, například singspiel, operu buffo, operetu nebo spieloper – ale název Komische Oper byl použit velkými osobnostmi tohoto divadla Hansem Gregorem a později Walterem Felsensteinem jako doslovný překlad francouzské Opéra comique. Bohužel německým překladem se ztratil jeden výrazný rys opéry comique – a to její lidový charakter, úzké spojení hudby se slovem. Nicméně i když název Komische Oper není úplně vystihující, poselství tohoto divadla zůstává věrné francouzské obdobě opéry comique. Komickou operou Berlín prošla i řada významných českých pěvců a dirigentů, za všechny je nutno jmenovat dirigenta Václav Neumanna (přímo blízkého spolupracovníka Waltera Felsenteina) a pěvce Rudolfa Asmuse a Janu Smítkovou.

Od původní tradice Komické opery zpívat všechny tituly v němčině se v současném období (zřejmě z důvodu vyšší konkurence schopnosti) ustupuje a díla studována převážně v jazyce originálu.Pro svoji návštěvu Komické opery Berlín jsem si vybral na celkem tři festivalové tituly, úvodním bylo nedokončené dílo Arnolda Schönberga Mojžíš a Aron. Inscenace měla premiéru v dubnu letošního roku a jedná se o zralou interpretaci náročného díla z dílny intendanta souboru – Barrie Koskyho, za dirigentský pult se postavil dirigent světové třídy – talentovaný Vladimir Jurowski.Na první pohled českého diváka zaujme, že na takový náročný titul je beze zbytku vyprodáno a to ještě před divadlem tradičně stojí diváci držící kartičku „Suche Karte“ – kdybychom v Česku inscenovali Mojžíše a Arona, asi bychom byly svědkem trochu jiné situace. Inu německé publikum je velmi vnímavé a vychované. Po hudební stránce inscenace byla vynikajícím způsobem nastudována a provedena, včetně výborně zpívajícího sboru a dobře sehraného orchestru. Představitel Arona John Daszak předvedl sice úctyhodný výkon, nicméně zažil jsem ho v minulých letech v lepší pěvecké kondici, interpret Mojžíše, britský basbaryton Robert Hayward, sám úspěšný představitel vrcholných barytonových a basových rolí (Wotan, Scarpia, Bludný Holanďan, Modrovous a podobně) se v tomto díle prezentoval vyspělým „hereckým“ projevem – nejedná o typický zpěvní part, nýbrž o takzvaný sprechgesang, on sám roli víceméně mluvil, v několika místech jeho mluvený projev přešel do zpívaného parlanda. Ostatně to je jeden ze způsobů jak se zvláštním partem Mojžíše vyrovnat. Režisér použil velmi silné emocionální prostředky pro sdělení biblického textu. Nejsilnějším momentem inscenace pro mne byla scéna návratu Židů ke starým bohům ve druhém jednání. Židové čekají již čtyřicet dní na úpatí hory Sinaj na Mojžíšův příchod z vrcholu. Po exotickém tanci do zlata oděné tanečnice (symbol Zlatého telete) výborně hrající sboristé manipulovali na jevišti s obřími hadrovými loutkami (dřívější bohové), aby je následně po Mojžíšově příchodu ze Sinaje drastickým způsobem opět zničili.Třetí dějství, které zůstalo po smrti Schönberga jako fragment (a uvádí se jako fragment či v čisté činoherní podobě) – nebylo v představení inscenováno.

Hodnocení autora recenze: 80 %
***

Následující den byla na programu dramaturgicky velmi nezvyklá kombinace dvou jednoaktovek – Gianni Schicchi od Giacoma Pucciniho a Hradu knížete Modrovouse od Bely Bartóka. Navíc oba kusy se hrály jako jedno představení, to jest bez přestávky. Zkombinovat oba tituly, najít společná témata pro tak rozdílné krátké opery (které mají zdánlivě společný jen rok své světové premiéry – 1918) se zdá nemožné, nicméně inscenátorům se podařilo vytvořit skutečně představení světové úrovně. Začíná komickým titulem Gianni Schicchi – divákům se nabízí na nesmírně malém hracím prostoru realisticky zařízený pokoj Buosa Donatiho, ve kterém pan Donati pár sekund po otevření opony naposledy vydechne. Na to čekají jeho draví příbuzní, aby začal nelítostný boj o dědictví po zemřelém. Jsme svědky až groteskních postupů, gagů, barevných kostýmů, mnohdy až „fekálního“ humoru – který však pojetí inscenace nijakým způsobem nedegraduje.Na rozdíl od tradičnějšího pojetí tohoto titulu na našich jevištích je berlínský Gianni Schicchi naplněn navíc až sexuální žádostivostí a neukojeností u některých postav (například Rinuccio – Lauretta, Gianni Schicchi – Ciesca). Z jeviště do hlediště přímo sálá radost všech účinkujících ze hry a zpěvu. Zpívá se italsky, srozumitelnost zpívaného slova je na velmi slušné úrovni. Poté, co Gianni Schicchi odkáže většinu majetku pana Donatiho sám sobě, pokoj se vyprázdní, orchestr na pár minut utichne, aby se zcela změnila nálada představení. Tak jako do našeho života patří humor, radost, ale i dravost po penězích, zostřené vztahy způsobené honbou za majetek – tak stejně do něj patří láska, nenávist, závislost…

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Schönberg: Moses und Aron (Komische Oper Berlin)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Puccini: Gianni Schicchi (Komische Oper Berlin)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Bartók: Herzog Blaubarts Burg (Komische Oper Berlin)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Händel: Giulio Cesare in Egitto (Komische Oper Berlin)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
hanka

Mám s Komickou operou zatím dobré zkušenosti -malé moc hezké divadlo v centru poblíž Unter den Linden, velmi solidní personál, vybavení, pěkné prostředí, malé divadlo-tj.se dobře vidí, přitom vstupné nižší než jinde, např. Vídeň – SO apod. a vidí se líp, neb je to asi i menší, než DO Berlín nebo vůbec velká divadla jako SO Vídeń. Inscenace propracované,co jsem viděla, pestré, zaujmou, i ty, co jsem viděla jen na fotkách, vypadají dost dobře. i u běžných představení, nejen při festivalu, bývají zdarma úvody (možná ne vždy). Nezpívají tam hvězdy, ale divadlo má své výhody a je dobré na ně… Číst vice »