Týden s hudbou (124)

Co přinese tento týden
Zahraničí
První premiérou Státního divadla Košice v nové divadelní sezoně bude v pátek 18. září klasický balet Bajadéra s hudbou Ludwiga Minkuse. V košickém divadle je inscenován poprvé, slavnostní premiéra bude zároveň vyvrcholením oslav sedmdesátého výročí vzniku divadla. Bajadéru v Košicích připravuje mezinárodní tým vedený tanečníkem, choreografem a režisérem Vladimirem Malakhovem. Scénu a kostýmy navrhl Jordi Roig, vedle sólistů a sboru baletu se představí i studenti dvou košických konzervatoří a mladí tanečníci z italské Accademia Nazionale Di Danza Di Roma.
Praha
Druhý týden osmého ročníku festivalu Dvořákova Praha nabídne v úterý koncert šestice mladých mužů, z nichž tři jsou členy ansámblu Lobkowicz Trio a další tři – Ivo Kahánek (klavír), Irvin Venyš (klarinet) a Jan Fišer (housle, viola) budou v tomto večeru jejich hosty. Na programu je Klavírní trio E dur Josepha Haydna, Kontrasty pro housle, klarinet a klavír maďarského skladatele Bély Bartóka a Klavírní kvartet g moll Johannese Brahmse. Ve středu zavítá poprvé na festival Tetzlaff Quartet. V Rudolfinu zazní v jeho podání tři díla světové komorní hudby. V případě Dvořákova proslulého Kvintetu A dur se k ansámblu přidá klavírista Ivo Kahánek. Ve čtvrtek vystoupí na festivalu České filharmonie s Jiřím Bělohlávkem. Na programu je Houslový koncert g moll Dvořákova současníka Maxe Brucha v podání mladého houslisty Davida Garretta. V pátek se na prvním koncertě debutového dne Dvořákovy Prahy představí Ital Federico Colli klavírním programem, v němž vedle Johanna Sebastiana Bacha a Césara Francka figuruje 24 preludií Alexandra Skrjabina. Následovat bude vystoupení mladého houslisty Jana Mráčka, který si pro tento večer vybral skladby uměleckých přátel Dvořáka a Brahmse spolu s virtuózní hudbou Fritze Kreislera. Tonhalle-Orchester Zürich přiváží v sobotu na Dvořákovu Prahu program, kdy vedle Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka a Dvojkoncertu pro housle a violoncello Dvořákova velkého uměleckého vzoru Johannese Brahmse bude uvedeno dílo současného německého autora Jörga Widmanna Con brio. Český barokní orchestr Collegium 1704 uvede v neděli díla tří výrazných představitelů klasicismu: Myslivečkovu předehru k opeře Olympiáda, Sinfonii č. 3 g moll Leopolda Koželuha a jedinou sinfonii Jana Václava Huga Voříška. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí koncerty ve středu 16. a ve čtvrtek 17. září svou osmdesátou první sezonu. V té se šéfdirigentského žezla ujímá Fin Pietari Inkinen, který bude řídit kromě dalších pěti programů i úvodní abonentní koncerty. Spolu s ním vystoupí na pódiu Smetanovy síně houslový virtuóz Pavel Šporcl. Koncerty jsou kombinací finského a českého repertoáru, stěžejním bodem programu je Dvořákova Novosvětská. Úvod večerů bude patřit české premiéře orchestrální skladby LA Variations Esa-Pekky Salonena z roku 1996, která předznamená i dlouhodobé směřování Pražských symfoniků, kteří se na severský repertoár pod vedením Pietari Inkinena zaměří.Regiony
Na koncertech v pondělí 14. září v Domě kultury města Ostravy a v úterý 15. září v Domě umění města Brna vystoupí hobojista Vilém Veverka za doprovodu Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové. Na programu jsou skladby Introitus pro smyčcový orchestr Ondřeje Kyase, Koncert pro hoboj a smyčcový orchestr Jana Nováka, Partita Gideona Kleina v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr a Haasova Suita pro hoboj a klavír v úpravě Ondřeje Kyase pro hoboj a smyčcový orchestr.
Netradiční multižánrový projekt Básníci města režiséra a choreografa Martina Dvořáka se v pondělí 14. a v úterý 15. září vrátí do Vily Tugendhat. Projekt reaguje na životní jubilea dvou umělců, jejichž život a dílo byly přervány událostmi dvacátého století. Sté výročí narození – 75. výročí smrti Vítězslavy Kaprálové a 25. výročí smrti Ivana Blatného. Oba pocházeli z Brna z rodin s kulturními kořeny. Brněnská architektonická pýcha Vila Tugendhat, jež vznikala v době jejich dětství a pamatuje obrazně i doslovně vrcholy jejich mladistvých úspěchů, byla dějištěm premiéry projektu v rámci festivalu ProART.

Čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica se v letošním roce uskuteční v době od 17. září do 21. listopadu a nabídne dvacet čtyři koncertů a jeden workshop. Na šestnácti místech Libereckého a Ústeckého kraje a v saském pohraničí nabídne setkání s klasickou a filmovou hudbou, folkem, alternativou, operou i tancem. V programu se představí celá řada tuzemských i zahraničních umělců. V tomto týdnu to bude ve čtvrtek 17. září na Zahajovacím koncertě v bazilice Všech svatých Marek Zvolánek (trubka) a Filharmonie Hradec Králové, kterou povede dirigent Andreas Sebastian Weiser. Na pátek 18. září je naplánovaná projekce němého filmu z roku 1928 Utrpení Panny Orleánské s živou hudbou. Jejím autorem je Bronius Kutavičius a provede ji Orchestr Berg řízený Peterem Vrábelem. Na sobotním koncertě Bach – Ysaye – Prokofjev – Milstein 19. září ve Filipově u Rumburku vystoupí Josef Špaček (housle). Ojedinělé spojení, most mezi barokem a současností, slibuje na pátek 18. září posluchačům v Plzni Plzeňská filharmonie. Ve světové premiéře uvede projekt Vodní hudba, který spojí slavnou barokní skladbu Georga Fridricha Händela a navazující parafrázi na toto dílo od současného českého skladatele Petra Wajsara. Jeho remix Händelovy suity doplní také vizuální efekty, projekce, digitálně modulované zvuky a mluvené slovo.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Český dirigent Jakub Hrůša se od sezony 2016/2017 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem Bavorské státní filharmonie. Zástupcům médií to v pondělí v Mnichově oznámili bavorský ministr kultury Ludwig Spaenle a intendant orchestru Marcus Rudolf Axt. Před Hrůšou stáli v čele orchestru Joseph Keilberth, Eugen Jochum nebo Herbert Blomstedt. Na pozici šéfdirigenta Hrůša střídá britského hudebníka Jonathana Notta. S orchestrem uzavřel pětiletý kontrakt s možností prodloužení. Hrůšovy první koncerty s Bamberskými symfoniky v této sezoně se odehrají mezi 12. a 15. listopadem 2015 v Bayreuthu, Schweinfurtu a Bamberku. Na programu zazní díla Josefa Suka, Dmitrije Šostakoviče, Hectora Berlioze a Erkkiho-Svena Tüüra. Významné orchestrální symfonické dílo Pohřební píseň slavného ruského skladatele Igora Fjodoroviče Stravinského, považované více než sto let za ztracené, se šťastnou náhodou našlo v knihovně Petrohradské konzervatoře. Stravinskij dílo složil v roce 1908 v zármutku nad úmrtím svého učitele Nikolaje Rimského-Korsakova. Zaznělo přitom jen jedinkrát – 17. ledna 1909 ve Velkém sále Petrohradské konzervatoře při prvním ruském symfonickém koncertu k uctění památky Rimského-Korsakova. K senzačnímu nálezu podle Braginské pomohlo stěhování z historické budovy konzervatoře, která se uzavírala kvůli rekonstrukci. Při balení stohů různých partitur pak byl objeven do té doby nedostupný sklad starých notových zápisů.

Praha
V pražském Obecním domě se v pondělí uskutečnil zahajovací koncert osmdesáté deváté sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koncert byl holdem čestnému šéfdirigentovi tělesa Vladimíru Válkovi, který 2. září oslavil osmdesáté narozeniny. Zazněly skladby Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka a Josefa Suka. Vystoupil houslista Václav Hudeček. K hudební gratulaci se připojil i Válkův někdejší student a asistent Jan Kučera. Zahajovací koncert osmého ročníku festivalu Dvořákova Praha se uskutečnil v pondělí v Rudolfinu, odkud byl přenášen na velkoplošnou obrazovku ve spodní části Václavského náměstí. Sólový part Dvořákova Koncertu h moll přednesl americký violoncellista Yo-Yo Ma ve spolupráci s Českou filharmonií a dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Jako kontrast k jedné z nejproslulejších Dvořákových skladeb zazněla jeho málo hraná Druhá symfonie. Koncert provázely dlouhotrvající ovace ve stoje.

Americký violoncellista Yo-Yo Ma převzal v úterý z rukou ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) letošní Cenu Antonína Dvořáka za propagaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice. Vůbec poprvé putovalo prestižní ocenění do rukou zahraničního umělce. O udělení letošní Ceny Antonína Dvořáka rozhodla jednohlasně dvanáctičlenná Rada akademiků složená z významných osobností českého kulturního života i klasické hudby. Slavnostního předání ceny se zúčastnila řada osobností, například šéf České filharmonie David Mareček, klavírista Ivo Kahánek, ředitel České televize Petr Dvořák nebo bývalá první dáma Dagmar Veškrnová. O hudební doprovod se postaral soubor Pavel Haas Quartet.Mimořádné provedení opery Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni na dobové historické nástroje zaznělo ve čtvrtek v Rudolfinu v rámci festivalu Dvořákova Praha v podání ansámblu staré hudby Freiburský barokní orchestr, Kühnova smíšeného sboru a sólistů, které vedl vlámský hudebník René Jacobs. Jako Don Giovanni se představil barytonista Johannes Weisser, Donnu Elviru ztvárnila sopranistka Alex Penda.

Na festivalu Dvořákova Praha vystoupil v sobotu Christoph von Dohnányi. Německý nestor dirigentů řídil londýnský Filharmonický orchestr (Philharmonia Orchestra), jehož je doživotním čestným dirigentem. Před ne zcela zaplněnou Dvořákovou síni Rudolfina zazněly tři skladby převážně německého repertoáru. Sóla v Houslovém koncertu Albana Berga se s úspěchem ujala Carolina Widmann. Závěr večera ovládla rozsáhlá Symfonie č. 9 “Velká” Franze Schuberta. Především Dohnányimu na závěr patřily dlouhé uznalé ovace vstoje.

Slavnostní předehrou C dur Bedřicha Smetany k položení základního kamene Národního divadla z roku 1868 začal v úterý v historické budově Národního divadla koncert k zahájení operní sezony 2015/2016. Málo známé skladby zahrál Orchestr Národního divadla pod taktovkou uměleckého ředitele Opery Petra Kofroně. Program byl sestavený z devatenácti orchestrálních čísel z let 1850 až 1973, jejichž partitury jsou uložené v hudebním archivu první scény. Do Národního divadla se vrátila tvorba Zdeňka Fibicha, zazněla Hudba k živému obrazu Apoteóza zemské jubilejní výstavy z roku 1891 nalezená v hudebním archivu. Druhou část koncertu otevřel smuteční pochod zkomponovaný pouze tři dny po smrti Edvarda Beneše, a to tehdejším šéfem opery Národního divadla Otakarem Jeremiášem. Na smuteční pochod navázala Hymna Německé demokratické republiky a Hymna Kambodžského království skladatele Hannse Eislera. Do třetice to byla Hymna Albánské republiky na melodii Cipriana Porumbesca. Nejstarší skladbou na programu koncertu byla meziaktní hudba Františka Škroupa k heroicko-historickému dramatu Josefa Jiřího Kolára Žižkova smrt. Koncert k zahájení sezony zakončilo dílo experimentátora a avantgardisty Miroslava Ponce, scénická hudba k inscenaci Obrněný vlak 14-69 zachycující osudy účastníků občanské války v Rusku. V Národním divadle se uskutečnila oslava devadesátých narozenin Soni Červené. Operní pěvkyně a herečka, která účinkovala na mnoha světových scénách včetně italské La Scaly, obdržela od ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) titul Dáma české kultury. Vedle gratulací a třípatrového jahodového dortu také obdržela CD s historickou nahrávkou Mozartovy opery Figarova svatba z roku 1954, kde sama ztvárnila roli Cherubína.Houslista Václav Hudeček ve čtvrtek na soukromé audienci na italském velvyslanectví převzal prestižní italské vyznamenání Řád italské hvězdy (Cavaliere dell’Ordine della Stella d’Italia). Vyznamenání se uděluje italským občanům žijícím v zahraničí nebo cizincům, kteří se významně zasloužili o obnovu Itálie. Předání vyznamenání před veřejností se uskutečnilo na zahajovacím koncertu cyklu Svátky hudby v Praze 13. října ve Dvořákově síni Rudolfina.

Regiony
Plzeňské Divadlo J. K. Tyla, které právě zahájilo sto padesátou první sezonu, nabídne do června příštího roku dvacet tři premiér. Dvě scény Nového divadla, které k němu patří, se už po roce zaběhly a do budoucna by se měl počet premiér všech souborů Divadla J. K. Tyla ustálit na počtu dvacet čtyři činoher, oper, baletů a muzikálů za rok. Za rok fungování Nového divadla se podle ředitele Martina Otavy ujasnila dramaturgie a nároky a potřeby diváků. Oproti původním předpokladům se v Novém divadle objeví ročně zhruba dvě ze čtyř až pěti premiérových oper. Nové divadlo se supermoderními technologiemi uspokojí nároky náročných oper, kdy je nutné přemisťování sborů a kulis. Navíc má pro operu dobrou akustiku, řekl Otava. Mladému publiku vychází divadlo vstříc i několika premiérami. Uvede dobrodružné pátrání inspirované plzeňskými pověstmi pod názvem Chrtí packa, Temlovu operu Kocour v botách nebo interaktivní Muzikantskou pohádku. Plzeňská opera připraví v této sezoně též Pucciniho Edgara, Weberova Čarostřelce (toho v Novém divadle), Verdiho Macbetha a Honnegerovu Janu z Arku na hranici (také na Nové scéně), pro podzim roku 2016 pak ohlásila adaptaci Mozartovy Kouzelné flétny pod názvem Papageno v kouzelném lese a Čajkovského Evžena Oněgina. V baletu v této sezoně po již uvedeném večeru Kill de Bill chystají Prokofjevova Romea a Julii, Stravinského Svěcení jara a na Nové scéně taneční zpracování Bizetovy Carmen; pro začátek následující sezony se nového nastudování v Plzni dočkají Bořkovcův Krysař a Čajkovského Labutí jezero.Koncerty padesátého sedmého ročníku Dvořákova karlovarského podzimu zahájil svou už sto osmdesátou první koncertní sezonu Karlovarský symfonický orchestr. Vstupuje do ní s novým vedením – šéfdirigentem Janem Kučerou a novým ředitelem, kterým bude od října Petr Polívka. Na zahajovacím koncertě zaznělo i Kučerovo Suite Concertante pro smyčcové kvarteto a orchestr, vrcholem večera byla Dvořákova symfonie Z Nového světa.

Na nádvoří valtického zámku začal v sobotu dopoledne festival barokní hudby Feste Teatrale, který je první kulturní akcí v opraveném barokním divadle. Po oba dny mohli lidé poslouchat díla barokních skladatelů, jakými byli Henry Purcell, Jean-Baptiste de Lully, Georg Philipp Telemann či Georg Friedrich Händel. Večer byla na programu opera Domenica Sarriho Didone Abbandonata v provedení polského souboru Orkiestra Historyczna.

Výročí
15. září 1930. tedy před 85 lety, se narodil přední český dirigent druhé poloviny minulého století, František Vajnar. Studoval housle a dirigování na Konzervatoři Praha. Po krátkém působení u opery Státního divadla Ostrava byl šéfem a dirigentem opery v Ústí nad Labem (1962-1974), od konce šedesátých let pohostinsky dirigoval v Národním divadle, kde byl angažován od roku 1974 do poloviny roku 1980. zastával také post šéfa Symfonického orchestru Československého rozhlasu.

16. září uplyne pětatřicet let od úmrtí významné české sopranistky poválečné generace, Ludmily Červinkové (29. dubna 1908 – 16. září 1980). Po angažmá v Olomouci a Ostravě nastoupila do Opery pražského Národního divadla, kde působila od roku 1942 až do poloviny roku 1966. Uplatnila se zejména v řadě rolí českého repertoáru, od postav mladodramatických až po Smetanovu Libuši či Miladu.

Foto Maros Mraz, Dvořákova Praha, Nguyen Phuong Thao, archiv, Martin Kovář, Petr Horník, Pavel Horník, Hana Smejkalová, Miroslav Chaloupka