Týden s hudbou (48)

Co přinese tento týden 
Koncertní mistr rozhlasových symfoniků Vlastimil Kobrle se na příštím abonentním večeru Symfonického orchestru Českého rozhlasu 31. března 2014 ve Dvořákově síni Rudolfina dočká vítané příležitosti – představí se jako sólista ve Druhém houslovém koncertu Bohuslava Martinů. Barvitý, zajímavý program dále nabízí hudbu Paula Dukase, Carla Nielsena a Alberta Roussela. Dirigovat bude Ronald Zollman. Přímý přenos koncertu vysílá v pondělí 31. března od 19.30 hodin Český rozhlas – Vltava a jeho videozáznam najdete od následujícího dne na YouTube a webových stránkách Symfonického orchestru Českého rozhlasu.Koncert Pražské komorní filharmonie z cyklu soudobé hudby Krása dneška, který se uskuteční 1. dubna v Experimentálním prostoru NOD v Praze, bude v duchu novátorských myšlenek německého experimentátora Karlheinze Stockhausena. Program bude nejen improvizovat s usazením diváků, ale také audiovizuálními možnostmi prostoru. V průběhu večera zazní skladby Rotary, Laub und Regen, Quitt a Michaels – Abschied. Dramaturgii má jako vždy na svědomí Petr Kofroň, jehož hostem tentokrát bude astrolog Pavel Turnovský.

Ludovico Einaudi, italský pianista a skladatel, autor melodických, zasněných až magických skladeb, vystoupí 1. dubna v pražském Kongresovém centru. Na rozdíl od jeho prvního tuzemského koncertu před pěti lety nepůjde o sólové vystoupení, ale na pódiu ho doprovodí dalších sedm hudebníků – špičkoví hráči na housle, violoncella, kytary, perkuse, a dokonce se živě zapojí i elektronika. Ludovico Einaudi bývá zařazován po bok takových jmen jako Michael Nyman či Philip Glass do proudu minimalismu ve vážné hudbě. Za více než dvacet let vydal řadu alb, která se dostala na vrcholy klasických žebříčků, vyprodává nejprestižnější koncertní sály po celém světě.V úterý 1. dubna 2014 v 19 hodin se v Congress Centre AFI Palace v Pardubicích uskuteční v rámci Pardubického hudebního jara Tango Argentino v podání Escualo Kvintetu a tanečního studia Bueno Aires Tango a Tangueros.

1. dubna 2014 v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem a následně 2. dubna 2014 v kostele sv. Šimona a Judy v Praze zazní v podání souboru Musica Florea skladba Georga Friedricha Händela Brockes passion. Ačkoli je dnes Georg Friedrich Händel (kromě svých oper) znám jako tvůrce rozsáhlých oratorií, jeho Pašijové oratorium (Brockes Passion) nebylo jako celek v Praze uvedeno. Libreto napsal německý básník Barthold Heinrich Brockes v roce 1712.

V Koncertním sále Pražské konzervatoře 1. dubna v 19.00 hodin proběhne koncert skladatelského oddělení, v rámci kterého se představí vokální skupina VOSK. Součástí koncertu je i veřejné vyhlášení výsledků interní skladatelské soutěže. Následně pak 4. dubna se opět v Koncertním sále Pražské konzervatoře uskuteční koncert „Staré hudby“. Hrají žáci oborů cembalo, zobcová flétna a smyčcové nástroje.

Koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK s německým dirigentem Helmuthem Rillingem se v Praze uskuteční 2. dubna, druhé vystoupení 3. dubna. V Obecním domě zazní Beethovenova Missa solemnis, velké dílo pro čtyři sólisty, smíšený sbor a orchestr. „Jsem přirozeně více spojován s Bachem. Ale velké formy u Beethovena by bez ovlivnění Bachem nevznikly, i když samozřejmě u Beethovena se vyskytuje mnoho úplně nového a pro jeho dobu revolučního. Je pro mne velmi napínavé zkoumat protiklady mezi těmito dvěma velikány,“ podotkl Rilling, který pro pražské provedení Missy solemnis sám vybral sólisty – českou sopranistku Lucii Silkenovou, brazilskou altistku Kismaru Pessatti, německého tenoristu Sebastiana Kohlheppa a venezuelského basistu Ivána Garcíu. Hvězdnou sestavu doplní Český filharmonický sbor Brno. Jeden z nejvyhledávanějších barytonistů současnosti, slovenský pěvec Dalibor Jenis, se 6. dubna 2014 poprvé představí ve Státní opeře v roli Jaga v opeře Giuseppe Verdiho Otello. Na jeviště tohoto divadla se vrací po dvaceti letech. Zpíval zde pouze jednou – v únoru 1994 roli Enrica v Lucii di Lammermoor. Jeho partnery v nedělním představení pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Martina Leginuse budou turecký tenorista Efe Kişlali v roli Otella a Pavla Vykopalová jako Desdemona. Dalibor Jenis se do Prahy vrátí do stejné role 30. května 2014.

Osobnost týdne
Slovenský barytonista Dalibor Jenis je častým hostem předních světových operních domů, jakými jsou například Wiener Staatsoper, Opéra National de Paris, Royal Opera House Covent Garden London, Staatsoper Berlin, Deutsche Oper. Mezi jeho aktuální role patří mimo jiné Don Giovanni v Hamburgu, Escamilio v Carmen ve Veroně nebo Figaro v Lazebníkovi sevillském v Paříži.„Jsem nadšen, že se v opravdu nabitém kalendáři tohoto fenomenálního barytonisty podařilo najít prostor pro hostování v roli Jaga ve dvou jarních představeních Otella ve Státní opeře. Věřím, že v nejbližším období představíme našim divákům další skvělé hosty,“ říká hudební ředitel Státní opery a dirigent Martin Leginus.

Sedmačtyřicetiletý rodák z Bratislavy vystudoval v hlavním městě Slovenska konzervatoř a poté absolvoval Accademii Italiana v Osime. V roce 1991 se stal sólistou Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde vystupoval jako Gróf Almaviva ve Figarově svatbě, Marcello v Bohémě, Don Giovanni nebo Eugen Onegin. Je považovaný za jednoho z nejlepších interpretů Rossiniho Figara. Na festivalu v Pesare vystupoval v této úloze pod taktovkou Daniela Gattiho.

Dalibor Jenis jako šestnáctiletý začínal svoji hudební kariéru jako baskytarista. Hrál ve skupinách Esprit Band, Fermata, VV systém. „Vždy jsem na sebe kladl velké nároky. Nikdy jsem se nespokojil s tím, že někde budu jako kulisa s průměrným výkonem. I jako baskytarista jsem se snažil růst, abych zaujal a hrál tak, jako nehraje každý. Vždy jsem chtěl být v první linii,“ uvedl v jednom z rozhovorů.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Barokní orchestr Collegium 1704 se představil 28. března v Rakousku na jedné z nejprestižnějších evropských scén, v Divadle na Vídeňce. Soubor Collegium 1704 se do Vídně vrátil po lednové premiéře v Konzerthausu, tentokrát s oceňovaným nastudováním opery Olimpiade Josefa Myslivečka v koncertním provedení. Uvedení opery Olimpiade Josefa Myslivečka loni zaznamenalo na mezinárodní operní scéně ohlas stvrzený nominací na International Opera Awards v kategorii Rediscovered Works (znovuobjevená díla). „Operní Oscaři“ se budou udílet v Londýně 7. dubna. Do Prahy se Myslivečkova Olimpiade vrátí na podzim tohoto roku.Praha
V pátek 28. března se do Smetanovy síně Obecního domu vrátil světově proslulý tenorista Rolando Villazón. Tentokrát představil svůj mozartovský program.

Celkem patnáct skleněných plastik Thálií bylo 29. března uděleno laureátům na slavnostním večeru v Národním divadle v Praze. Už po jedenadvacáté ceremoniál přenášela Česká televize. Za mimořádné výkony v uplynulém roce v opeře získali ocenění v mužské kategorii Jiří Přibyl (titulní role v opeře Giuseppe Verdiho Falstaff, Moravské divadlo Olomouc), v ženské Jana Šrejma Kačírková (titulní role v opeře Gaetana Donizettiho Anna Bolena, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava). Za celoživotní mistrovství cenu obdržel tenorista Zdeněk Švehla. Baletní Thálii si odnesli Marta Drastíková a Ondřej Vinklát (titulní role v Zuskově Romeovi a Julii v pražském Národním divadle), seniorskou cenu pak Petr Koželuh.

Regiony
Národní divadlo v Brně uvedlo 28. března jedno z nejpopulárnějších děl českého skladatele a dirigenta Oskara Nedbala, operetu Polská krev. Opereta o třech dějstvích nabídla spoustu tanečních a baletních čísel, náročné svícení a mnoho scénických proměn. Režisér Tomáš Pilař zkrátil texty na třetinu. Diváci si užili sbor a orchestr Janáčkovy opery, balet Taneční konzervatoře Brno, Dětský sbor Brno a zhruba dvě stě kostýmů výtvarníka Aleše Valáška. Opereta vypráví o známém bonvivánovi hraběti Boleslavu Baraňském a jeho příteli Bronio Popielovi. Hraběte Bola si v premiéře zahrál Marian Vojtko, Helenu Pavla Vykopalová, Popiela Petr Levíček a Wandu Kwasiňskou Andrea Široká. Další reprízy se uskuteční 9. a 25. dubna, 18. května a 20. června. Současná inscenace je připravena u příležitosti sto čtyřicátého výročí Nedbalova narození a v rámci Roku české hudby.

I v Divadle F. X. Šaldy v Liberci se 28. března uskutečnila premiéra operety Oskara Nedbala Polská krev. Zde se režie ujala Gabriela Petráková, hudební nastudování František Babický. Autorem scény je David Bazika, kostýmy vytvořila Sylva Zimula Hanáková. Další reprízy se uskuteční 17. a 23. dubna a 13. a 23. května.

V neděli 30. března vystoupila v pražském Rudolfinu mezzosopranistka Magdalena Kožená společně s basilejským orchestrem La Cetra. Jako dirigent se představil Ital Andrea Marcon, renomovaný dirigent, Magdalenin pravidelný spolupracovník na světových pódiích i v nahrávacích studiích. Vzhledem k očekávanému narození třetího potomka šlo o jediný sólový koncert, na kterém Magdalena v tomto roce pro české publikum zazpívala.Výročí
1. dubna uplyne 141 let od narození Sergeje Vasiljeviče Rachmaninova (1873–1943). Ruský klavírista, dirigent a hudební skladatel pozdně romantického období pocházel z rodiny hudebně nadaných carských důstojníků. Vzhledem k nejistému a neklidnému dětství se rozhodl nenastoupit na dráhu profesionálního vojáka, ale svůj život zasvětit hudbě.

3. dubna vzpomeneme 117. výročí úmrtí německého skladatele Johannese Brahmse (1833–1897). Skladatel, klavírista a dirigent z období romantismu je často považován za posledního velkého skladatele klasické německé hudební tradice, která sahá přes Beethovena, Mozarta a Haydna až k Bachovi. Brahmsovou tvůrčí doménou byla komorní a symfonická hudba.

4. dubna 1961 se narodila mezzosopranistka Dagmar Pecková. Absolvovala Pražskou konzervatoř a operní studium v Drážďanech. Vystřídala angažmá v drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén včetně londýnské Královské opery Covent Garden.5. dubna 1908 se narodil rakouský dirigent Herbert von Karajan (1908–1989). Byl jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších dirigentů dvacátého století a byl dominantní postavou v evropské klasické hudbě od roku 1960 až do své smrti. Pracoval s mnoha prestižními symfonickými orchestry, třicet pět let byl dirigentem Berlínských filharmoniků, působil při významných operních domech a publikoval řadu nahrávek klasické hudby. Aranžoval také hymnu Evropské unie.

6. dubna 1971 zemřel Igor Fjodorovič Stravinskij (1882–1971). Těžiště tvorby ruského skladatele spočívá v baletech (Svěcení jara, Petruška, Pták Ohnivák). Jeho skladatelské dílo ovlivnilo velké množství umělců a patří k základním vývojovým proudům hudby dvacátého století.

Foto archiv, Adrian Schmid,  Collegium 1704, Jan Karásek, Pavel Petruška