Týden s hudbou (54)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Co přinese tento týdenZahajovací koncert 69. ročníku festivalu klasické hudby Pražské jaro, na němž 12. května Smetanovu Mou vlast uvede Česká filharmonie …

Vystoupení basbarytonisty Adama Plachetky za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry se koná v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 17. května v Rudolfinu.Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Montserrat Caballé
ve své výpovědi před španělským soudcem odmítla nařčení z daňových úniků. Prokuratura ji obvinila, že státu dluží na daních kolem půl milionu eur (asi čtrnáct milionů korun), a to kvůli nezdaněným příjmům z koncertů v roce 2010. Podle operní divy jde o nedorozumění. Jedenaosmdesátiletá sopranistka nemusela kvůli svému zdravotnímu stavu před soud a vypovídala doma. Vysvětlila, že v roce 2010 neměla trvalé bydliště v Barceloně, ale v Andoře, a proto prý španělským berním úřadům nic nedluží. Navzdory tomu, že se zpěvačka považuje za nevinnou, zaplatila tento týden podle španělských médií úřadům asi tři sta tisíc eur a dalších dvě stě tisíc ještě hodlá doplatit. Chce tím prý zabránit zahájení případného procesu. Španělská sopranistka Caballé je jednou z nejznámějších operních hvězd dvacátého století, která během své kariéry vystupovala na stovkách jevišť po celém světě, včetně newyorské Metropolitní opery či milánské La Scaly. Mimo svět opery se proslavila zahajovací písní pro letní olympiádu v Barceloně v roce 1992, kterou nazpívala spolu s frontmanem skupiny Queen Freddiem Mercurym.

Praha
Divadlo Ponec uvedlo premiéru hudební modlitby Lety – 1942. Autoři našli inspiraci v osudech obětí koncentračního cikánského tábora v Letech u Písku a výpověďmi přeživších vězňů a jejich rodin. Představení připravilo Evropské centrum romské hudby v Praze ve spolupráci s německým scénografem Mathiasem Straubem. Hudbu modlitby složil Jiří Korman a scénář napsala slovenská režisérka Dana Račková, oba se ujali i režie. Scénograf Straub nevnímá projekt jako divadelní nebo hudební zážitek, ale jako pietní rituál pro oběti romského holocaustu v Čechách. V období 1942 až 1943 byl letský tábor vězením pro Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku. V nelidských podmínkách zde čekalo smrt na tři sta dvacet šest mužů, žen a dětí. Dalších pět set čtyřicet vězňů bylo posláno do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Regiony
Na Hudebním festivalu Znojmo zazní francouzské baroko i česká hudba, oznámili jeho pořadatelé. Program zohledňuje jednak aktuální Rok české hudby, jednak 250. výročí úmrtí Jeana-Philippa Rameaua, významného skladatele francouzské opery. Přehlídka potrvá od 9. do 27. července. Festival slavnostně zahájí světová premiéra symfonické básně Morava, kterou přímo pro znojemskou přehlídku složil Vladimír Franz. Na úvodním koncertu vystoupí také patron přehlídky, houslista Pavel Šporcl, jenž poté ještě 13. července představí svou novou nahrávku My Violin Legends. Vznikla jako pocta skvělým houslistům minulosti. K zahraničním hvězdám festivalu patří MozART Group, kvartet polských hudebních komiků, kteří ve Znojmě představí vážnou hudbu nepříliš vážným způsobem. Znojemský festival každoročně přináší také operní inscenaci ve vlastní produkci. Tentokrát to bude česká premiéra Rameauovy komedie Platée v podání orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque. Hudební festival Janáčkův máj letos nabídne sólistku milánské La Scaly Pretty Yande, Vojtěcha Dyka či balet na hudbu Karla Kryla, Vladimíra Vysockého a Jacquesa Brela. Připraveno je dvacet koncertů či představení. Některé z nich jsou dnes už vyprodané. Novináře o tom minulý týden informoval ředitel festivalu Jaromír Javůrek. Festival potrvá od 22. května do 11. června. Jednou z největších hvězd bude sólistka milánské opery La Scala osmadvacetiletá jihoafrická sopranistka Pretty Yande.

Výročí
Osobnost týdne
Bedřich Smetana
Od úmrtí skladatele a dirigenta Bedřicha Smetany uplyne 12. května sto třicet let. Ve stejný den jeho stěžejní dílo Má vlast tradičně zazní na úvod festivalu Pražské jaro. Smetanova hudba často provází důležité, vypjaté či slavnostní chvíle v životě státu. Má vlast zazněla mimo jiné například v červnu 1990 na Staroměstském náměstí pod taktovkou Rafaela Kubelíka na koncertě vzájemného porozumění.

Spolu s Antonínem Dvořákem, Leošem Janáčkem a Bohuslavem Martinů tvoří Smetana klasické čtyřhvězdí v tuzemsku i ve světě nejhranějších českých autorů. „Bůhví, jaké to podivné kouzlo je ve Smetanově hudbě! Slzy vyhrknou člověku při místech něžných, a při jiných vstaneš ze sedadla svého a ani nevíš, že jsi již vstal…“, psal o skladateli jeho současník Jan Neruda v roce 1868.

Litomyšlský rodák Smetana přišel na svět 2. března 1824 v rodině zámeckého sládka, amatérského muzikanta, jako první syn po mnoha dcerách. Od čtyř let se učil na housle, poté i na klavír. Pro hudbu zanedbával svá studia, vystupoval jako zručný klavírista a houslista a skládal. Známou Luisinu polku, inspirovanou první láskou, Smetana zkomponoval v šestnácti letech. V roce 1843 se pak vydal do Prahy, kde u Josefa Proksche studoval teorii a kompozici.

Aktivně se zúčastnil revolučního dění v roce 1848 a jako vlastenec patřil ke generaci umělců Národního divadla, která pracovala ve prospěch českého národního umění. Smetana dlouho působil jako učitel hudby, a od roku 1849 vedl vlastní hudební ústav. Pomáhala mu v něm i jeho žena Kateřina, která byla sama výbornou pianistkou. Spolu pak měli čtyři dcery, z nichž však tři záhy zemřely. Zůstala mu Žofie, u níž pak v Jabkenicích prožil závěr života.

Pro Smetanovo umělecké zrání měl velký význam pětiletý pobyt ve švédském Göteborgu, kam se uchýlil v roce 1856 i kvůli neúnosným poměrům v Praze. Prožil si zde ale i rodinnou krizi, když mu zemřela žena. Záhy se však oženil podruhé s Bettinou, která byla o šestnáct let mladší. Také s ní měl dcery – Zdeňku a Boženu. Po návratu do Prahy se Smetana snažil budovat novou existenci. Byl mimo jiné sbormistrem Hlaholu a spoluzakladatelem Umělecké besedy.

Skladatel opustil snahy uplatnit se na scéně jako klavírní virtuos a soustředil se na kompozici. Těžiště své tvorby přesouval k tvorbě vokální, orchestrální a operní. Prosazoval se ale těžko. Až úspěch Braniborů v Čechách a především dodnes nejhranější Prodané nevěsty, v níž vytvořil zcela nový typ komické opery, pomohl Smetanovi v roce 1866 konečně do Prozatímního divadla na místo prvního kapelníka. Jako dirigent i skladatel prosazoval kvalitní repertoár. V té době také složil trojici oper – Dalibora, při premiéře odmítaného jako “wagneriánská cizota”, Libuši, jež se dočkala premiéry až při otevření Národního divadla v roce 1881, a Dvě vdovy. Smetana svými osmi operami (dále Hubička, Tajemství a Čertova stěna), oceňovanými pro kompoziční mistrovství, zaznamenal převrat v tehdejší tuzemské tvorbě. Považoval operu za hudební drama, samostatně skladatelem vytvořené, což svým dílem plně dokázal.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na