Týden s hudbou (6)

Co přinese tento týden
Na pomoc zatopenému klubu Jazz Dock se v úterý pořádá v pražském Lucerna Music Baru benefiční koncert. Vstupné je dobrovolné. Vystoupí například Lenka Dusilová, Beata Hlavenková, Yvonne Sanchezová, Libor Šmoldas Quartet, Marta Töpferová, David Dorůžka, Tomáš Liška, Zeurítia, Lanugo, Aneta Langerová a Dan Bárta & Robert Balzar Trio.Na zámku v Trmicích začne čtvrtá etapa 23. festivalu neprofesionální komorní a symfonické hudby. Národní festival komorních a symfonických těles je letos rozložen do pěti etap, které se konají mezi březnem a zářím v různých městech a regionech České republiky. Zúčastní se ho 22 hudebních těles, tj. asi 340 účinkujících. V rámci festivalu se uskuteční 6 koncertů v 6 městech České republiky. Úterní koncert bude nahrávat Český rozhlas 3 – Vltava pro svůj hudebně publicistický pořad Slovo o hudbě.

Do olomoucké Kaple Božího Těla se v úterý chystá koncert ke 400. výročí vzniku Bible kralické. Koncert s názvem Cantica Comeniana připravuje Konzervatoř Evangelické akademie. Provede písně z amsterodamského kancionálu J. A. Komenského v úpravě Petra Ebena a Otmara Máchy. Dirigovat bude šéfdirigent Moravského divadla Olomouc Petr Šumník. Ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice se pořádá zahajovací koncert Novoměstského letního festivalu 2013 s názvem Tance francouzského baroka (sólisté souboru Hartig v dobových kostýmech, Monika Knoblochová a Collegium Café creme). Výtěžek z koncertu bude věnován na povodňová konta Českého červeného kříže a Člověka v tísni. V ostravském Domě kultury se uskuteční závěrečný koncert již 38 .festivalového ročníku Janáčkova máje. Na programu je Mendelssohn-Bartholdy, Berlioz a Wagner, jehož Wesendonck-Lieder přednese Dagmar Pecková, Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK řídí Libor Pešek.

Ve středu začne v Brně festival Expozice nové hudby. Letos má podtitul Zvučící zahrady a z koncertních sálů se částečně přenese do plenéru. Zvukové instalace najdou zájemci v několika významných brněnských zahradách, například u vily Tugendhat a Jurkovičovy vily. V Brně se představí světově uznávaná mezzosopranistka a brněnská rodačka Magdalena Kožená se souborem Venice Baroque Orchestra. Koncert je součástí festivalu Concentus Moraviae. V pátek převezme Kožená v německém Halle v rámci Händelových hudebních slavností prestižní Händelovu cenu. Město Halle se operní pěvkyni rozhodlo ocenit za její vynikající interpretace díla Georga Friedricha Händela.Ve čtvrtek začne v české metropoli přehlídka izraelského divadla, tance, hudby, filmu, výtvarného umění a gastronomie Dny Jeruzaléma v Praze. Pořádat se bude do 22. června. V Litomyšli začne 55. ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Zahájí ho Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem, kteří přednesou Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast. České filharmoniky čeká příští rok na festivalu Pražské jaro. Festival zakončí 30. června Velké finále s Pražskou komorní filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a Českým filharmonickým sborem Brno, dirigentem bude Rastislav Štúr, na programu mimo jiné Bernstein.

V sobotu se uskuteční na poutním místě Panny Marie Pomocné již XI. ročník benefičního koncertu pro záchranu kostela svatého Jana Křtitele v Horním Údolí.

Začíná rovněž jubilejní desátý ročník velkého tradičního svátku sborového zpěvu, který je svou nápaditou dramaturgií a koncepcí unikátním festivalem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Již podesáté se sjedou do Hradce Králové smíšené sbory, komorní sbory, dětské sbory a vokální soubory z České republiky i ze zahraničí (Švédsko, Polsko, Slovensko a Maďarsko), aby se zúčastnily jubilejního desátého ročníku velkého tradičního svátku sborového zpěvu. Společně vystoupí sbory na několika festivalových koncertech nejen v Hradci Králové, ale i v partnerských městech. Kantátu Kytice od Bohuslava Martinů přednesou všechny sbory na závěrečném galakoncertě v úterý 18. 6. v sále královéhradecké filharmonie.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Praha
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro prodal rekordní počet vstupenek za 22,5 milionu korun, což je 93procentní vyprodanost. Je to podle pořadatelů nejvíc v historii. Loni utržil festival za vstupenky o milion korun méně. Dobré návštěvnosti možná paradoxně pomohlo i špatné počasí. Festival se pořádal od 12. května do 2. června, v programu nabídl 45 koncertů a šest operních představení. Festival končil v neděli 2. června večer, kdy Praha už měla starosti s povodněmi. Uzavřela ho Česká filharmonie pod taktovkou ruského dirigenta Vasilije Sinajského, program připomněl výročí legendárního šéfdirigenta České filharmonie Václava Talicha.

Jak uvedl Květoslav Tomáš Krejčí v publicistické rubrice Lidových novin, na letošní úspěch by vedení Pražského jara nemělo automaticky spoléhat. „Jako u každého podnikatelského záměru, ani zde se nesmí z centra pozornosti managementu vytratit ani na chvíli ten, komu se služba poskytuje – zákazník. Nejde o to, hrát podbízivý repertoár (od toho jsou tu minimálně dva další festivaly), ale splnit oprávněná očekávání platících návštěvníků, která často téměř nic nestojí,“ míní Krejčí. Podle něj by se nemělo dopustit, aby televize, která má být z povahy věci svědkem kulturní události, při prestižním koncertu na Hradě nevhodně volenými slovy bez oslovení a poděkování zacházela s diváky s patrně nejdražšími vstupenkami v historii festivalu jako s placenou stafáží (z čehož si bohudíky ctěné publikum nic nedělalo a stejně si švejkovsky o přestávce dělalo, co chtělo). „Respektovat práva umělců, aby přední barytonista nemusel vykazovat o přestávce kameru ze sálu. A třebas i věnovat větší pozornost tištěným programům,“ dodal.A jaké byly reakce kritiků v průběhu minulého týdne na zakončený 68. ročník Pražského jara? Podívejme se ve zkratce na některé deníky.
Hudební publicista Jindřich Bálek už v názvu ohodnotil průběh festivalu: „Pražské jaro jako příjemný raut“. Není podle něj důvodu zpochybňovat postavení festivalu. „Vede ale k tomu, že od něj tak trochu chtějí všichni všechno. A problém asi je, že chce opravdu všem nějak vyhovět. Letos bychom například velmi stáli o důstojné připomenutí dvou největších výročí – Verdiho a Wagnera. Angela Denoke v jednom wagnerovském večeru působila víc jako příjemná ochutnávka z velkého hudebního světa. Někdy je ovšem lepší místo atraktivních ochutnávek předestřít sebevědomou vizi,“ míní Bálek a pokládá otázku, která česká hudební instituce ale takovou vizi dokáže nabídnout.

Podle muzikologa Petra Vebera, který svůj komentář publikoval v Hospodářských novinách, nabídl festival jako každý rok několik hvězdných programů. Je jich podle něj méně než na srovnatelných přehlídkách v Salcburku nebo Luzernu, ale omezená veřejná finanční podpora a nerozvinuté mecenášství u nás nic lepšího zatím neumožňují. Letos mezi takové okamžiky patřila podle Vebera vystoupení pěvce Matthiase Goerna, několika pianistů, Mnichovských filharmoniků i houslistů Janine Jansenové a Renauda Capucona a v tuzemských poměrech vynikajícího houslisty Josefa Špačka. Špičkově se uvedl barokní orchestr Václava Lukse. Podnětné bylo i uvedení několika nových soudobých skladeb, zejména od Miroslava Srnky a Kryštofa Mařatky. Umělecky mimořádný byl koncert Berlínských filharmoniků předsunutý na 1. květen.

Hudební kritička Věra Drápelová z MF Dnes si ve své recenzi kladla otázku, kam by mělo Pražské jaro směřovat. Zdá se jí, že je v zákulisí vystaveno určitému tlaku na „populárnost“. „Jinak by asi nezařadilo do programu představení The Giacomo Variations, sázející pouze na komerčně atraktivní zjev herce Johna Malkoviche. Ten mu však sám o sobě nepomůže,“ je přesvědčena Drápelová. Slibnější by podle ní mohla být spolupráce s Národním technickým muzeem, kde po loňském večeru soudobé hudby zazněl gregoriánský chorál. Drápelová rovněž poukázala na skutečnost, že Pražské jaro není operním festivalem. Není podle ní moudré se spoléhat na mechanicky připojenou divadelní řadu za situace, kdy je Národní divadlo v podstatě paralyzované. „Verdi byl tak připomenut katastrofální inscenací Dona Carlose. I wagnerovský recitál Angely Denoke byl spíš pro formu. Zanedbaná zůstává už delší čas oblast staré hudby, jakkoli provedení Myslivečkova oratoria La passione di Gesu Cristo souborem Collegium 1704 patřilo k letošním vrcholům. Takovéto projekty povyšují Pražské jaro na světový festival. Jeho nápaditost by se měla projevovat v rámci klasiky, nikoli úkroky do jiných oblastí,“ dodala Drápelová.

Příští rok zahrají na Pražském jaru například Vídeňští filharmonikové s dirigentem Christophem Eschenbachem, čínský klavírista Lang Lang nebo po letošním úspěchu opět Mahlerův komorní orchestr s beethovenovským programem. Na podzim se připomene Klavírním festivalem Rudolfa Firkušného, který nabídne čtyři recitály v Rudolfinu. Otevře ho světově proslulý Američan Emanuel Ax.
A co dalšího z Prahy?
V úterý převzal kytarista Lubomír Brabec u příležitosti svých šedesátin od Supraphonu diamantovou desku za 438 000 prodaných zvukových nosičů. Zároveň byl na Supraphonline.cz zpřístupněn komplet jeho nahrávek a pokřtil své nové CD s názvem Romance ukryté v obalu z čokolády. Brabec oslavil narozeniny 21. května.

Ve čtvrtek se v katedrále sv. Víta na Pražském hradě odehrál koncert  Defiant Requiem: Verdi v Terezíně. Jde o připomínku interpretace Verdiho díla 1942 v Terezíně, kde je pod taktovkou Rafaela Schächtera mezi lednem 1942 a říjnem 1944 patnáctkrát provedli jako manifestaci proti nacistickému útlaku židovští vězni. Skladbu nastudoval Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a řada sólistů. Koncert byl součástí programu Institutu Rafaela Schächtera pro umění a hudební vědy pro rok 2013.Tuto sobotu se v Rudolfinu pořádal koncert Pražského dechového okteta. Přinesl směs vážné a filmové hudby, instrumentálních i zpívaných skladeb v podání Pražského dechového souboru. Hudebníci pojali vystoupení netradičně, když vedle klasických dechových nástrojů, jako jsou hoboj a lesní roh, zapojili i notebooky a dotykové tablety. V Lobkowiczkém paláci v Praze udělil Mezinárodní výbor Kennedyho centra pro umění pěvkyním Soně Červené a Magdaleně Kožené, dirigentovi Jiřímu Bělohlávkovi a mecenáši Karlu Komárkovi mladšímu zlatou medaili za zásluhy na poli umění.

Regiony
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov oznámil změny v programu. Z finančních důvodů nahradí ruského houslistu Maxima Vengerova, který měl účinkovat na závěrečném koncertu, bulharská houslistka Albena Danailová. Namísto amerického jazzového sexteta Take 6 vystoupí Orchestr Gustava Broma. Festival se pořádá od 19. července do 17. srpna.

V sobotu 1. června hostil renesanční zámek v Moravském Krumlově slavnostní zahajovací ceremoniál a koncert 18. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu 13 měst Concentus Moraviae. Během června nabídne v kostelících i katedrálách jižní Moravy a Vysočiny programy 18. ročníku festivalu. Dramaturgie sleduje italskou hudbu a její regiony, nese podtitul Italské slunce. Připravil ji respektovaný interpret a propagátor staré hudby Václav Luks.

Cyklus Čtvero ročních období představí během června na severu Moravy šest koncertů, například Škampovo kvarteto, Zemlinského kvarteto nebo cimbalista a flétnista Jan Rokyta mladší s recitátorem Alfredem Strejčkem či smíšený sbor Khorikos z New Yorku. Ten se během evropského turné představí i na festivalu Smetanova Litomyšl.

S velkým úspěchem skončila česká premiéra tragické opery Anna Bolena od Gaetana Donizettiho, která se uskutečnila ve čtvrtek v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě. Vedení ostravské opery plánuje vytvořit trojdílný cyklus Donizettiho oper, který nazývá tudorovská trilogie. Postupně by se tak na ostravské scéně měla objevit Marie Stuartovna a Roberto Devereux.
Výročí
60. narozeniny oslavil 7. června folkový písničkář, libretista a skladatel Jaromír Nohavica. 

75. narozeniny oslavil 9. června americký skladatel Charles Peter Wuorinen.