Týden s hudbou (60)

Co přinese tento týden 
Prsten pana Nibelunga je název připravované hry Divadla Semafor. Podle šéfa této populární pražské scény Jiřího Suchého prý nebude tak dlouhá jako předloha – série čtyř oper Richarda Wagnera Prsten Nibelungův, ale zato v ní bude „víc srandy“. Premiéra bude 24. června. V úterý 24. června v Domě umění vystoupí Miloslav Ištvan Quartett se skladbami brněnských autorů. Dvě z nich, jednovětá díla Radima Bednaříka a Michala Indráka, vznikla na objednávku souboru a obě zazní ve světové premiéře. Poslední vystoupení před prázdninami čekají v nejbližších dnech i Filharmonii Brno a další soubory v rámci putovního festivalu Concentus Moraviae, který skončí 28. června v Břeclavi.

V Národním divadle Praha se 24. června uskuteční repríza Händelovy opery Rinaldo s Collegiem 1704 coby hostem (obnovená premiéra se konala 14. června). Kritici v českém i zahraničním tisku oceňovali u této inscenace především krásu a souhru celku, skvělé výkony hudebníků i sólistů a dobové provedení inspirované barokním divadlem.

Český národní symfonický orchestr a Česká filharmonie se představí v Praze na koncertech pod širým nebem. Česká filharmonie pokřtí 24. června na Hradčanském náměstí na závěrečném koncertu letošní sezony komplet nahrávek symfonií Antonína Dvořáka. Tématem letošního open air koncertu je vedle Dvořákovy hudby podpora mladých hudebníků. Představí se výherci soutěže Zahraj si s Českou filharmonií. Šéfdirigent Jiří Bělohlávek bude dirigovat orchestr složený z žáků základních uměleckých škol.

Červnový festival Dny nové opery Ostrava nabídne české, evropské i světové premiéry. Úplně poprvé bude například uvedena novinka Mistrovská díla Petra Kotíka. Festival se koná každé dva roky. Letos se v Divadle Antonína Dvořáka, Divadle Jiřího Myrona a několika dalších místech Ostravy uskuteční od 25. do 28. června. Přehlídku pořádá Národní divadlo moravskoslezské a Ostravské centrum nové hudby. Některé chystané premiéry vznikly speciálně na zakázku festivalu. Festival zahájí česká premiéra opery Rej rakouského skladatele Bernharda Langa zachycující rozhovory mileneckého páru před milostným aktem a po něm. V česko-anglickém provedení uvede festival evropskou premiéru opery No No Miya. Původní libreto skladatele Rudolfa Komorouse obsahuje texty japonských a čínských autorů. Výčet světových premiér doplní inscenace Sezname, otevři se! Martina Smolky. Ensemble Opera Diversa má na středu 25. června naplánovanou reprízu inscenace dvojice Ondřej Kyas a Pavel Drábek Pickelhering 1607 aneb Nový Orfeus z Bohémie. Uzavře tak svou první sezonu v brněnské Redutě.

Balet Národního divadla Praha chystá na čtvrtek 26. června poslední premiéru sezony – inscenaci nazvanou Valmont, s hudbou Franze Schuberta a Pēterise Vaskse. Příběh o cynických poživačnících zpracoval na základě románové předlohy Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti známý český choreograf Libor Vaculík. Jeho komorní inscenace osciluje na pomezí baletu a tanečního divadla. Hlavní hybatelkou děje je vdova, libertinka, krásná markýza de Merteuil, tahající za provázky zákulisních dvorských intrik. Vaculík do této role obsadil Terezu Podařilovou v alternaci se Zuzanou Šimákovou. Druhým protipólem příběhu je samozřejmě lovec a milovník, vikomt de Valmont v podání Alexandra Katsapova nebo Jiřího Kodyma. A kromě nich na pomyslné šachovnici hry na svádění milují, zrazují a podléhají: ctnostná paní de Tourvel (Marta Drastíková nebo Kristýna Matějková), panenská Cécile (Andrea Kramešová nebo Morgane Lanoue). V inscenaci se představí i současní baletní mistři, dříve sólisté Baletu Národního divadla, Nelly Danko (paní de Volanges) a Luboš Hajn (Hrabě de Gercourt).Laterna magika se po dvanácti letech rozloučí s inscenací Graffiti, která představuje netradiční kombinaci současného tance a videoartu. Poslední reprízy se uskuteční 26., 27. a 28. června na Nové scéně Národního divadla. Choreografie spolu s projekcí na takzvané virtuální plátno v inscenaci vytváří obrazy života a vztahů, které se odehrávají pod povrchem města a jeho znaků, jejichž součástí jsou graffiti. Inscenace z roku 2002 byla oceňovaná především po taneční stránce. Program složený ze čtyř částí vytvořila trojice choreografů Jiří Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska.

Druhý ročník letních večerů s barokní operou v historických kulisách starobylé Olomouce v Uměleckém centru Univerzity Palackého (atrium Jezuitského konviktu) začíná již 27. června a potrvá až 20. července. I letos jsou připraveny jedinečné zážitky s originálními díly barokních oper.Více než stoleté varhany v kostele svatého Vavřince v Tatobitech na Semilsku nutně potřebují zásah restaurátorů. Varhany jsou velmi dobré zvukově a je to ukázka velmi pěkného liturgického nástroje, popsal organolog litoměřické diecéze Radek Rejšek. Tatobitské varhany si bude moci veřejnost poslechnout v neděli 29. června dopoledne v rámci dlouhodobého projektu Za varhanami litoměřické diecéze. Jeho smyslem je představit širší veřejnosti památné nástroje, které jsou z nějakého důvodu ohrožené.

Festival zakázané hudby Terezín má tento týden na programu komorní koncert, který se koná v neděli 29. června v Kulturním domě a vystoupí na něm mezzosopranistka Veronika Hajnová za klavírního doprovodu Martina Kasíka. Zazní skladby Pavla Haase, Hanse Krásy, Gideona Kleina a Viktora Ullmanna.

V neděli 29. 6. v kostele sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem bude slavnostně zakončen dvacátý ročník hudebního festivalu Bystřické zámecké slavnosti. Na koncertu vystoupí Jitka Hosprová (viola) za doprovodu Janáčkova komorního orchestru.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
První ze série tří závěrečných vystoupení kariéry absolvovala v sobotu 14. června v londýnské Royal Albert Hall česká primabalerína Daria Klimentová. Balet Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie, v němž se představila s tanečním partnerem Vadimem Muntagirovem, oficiálně končí její pětadvacetiletou kariéru, během níž osmnáct let působila jako první sólistka Anglického národního baletu. Dvě další londýnská vystoupení s českou primabalerínou byla na programu ve čtvrtek a v neděli odpoledne.Server YouTube zavede v příštích měsících předplatné za své hudební služby. Uvedla to podle agentur AP a Reuters společnost v úterním prohlášení. Její představitel současně podle deníku The Financial Times pohrozil, že YouTube zablokuje v příštích dnech videa i známých umělců jako Adele či Artic Monkeys, jejichž nezávislá vydavatelství odmítla na předplatné přistoupit.

V Izraeli se v historické pevnosti Masada u Mrtvého moře konal operní festival, který přilákal tisíce zahraničních turistů. Vrcholem festivalu byla Verdiho opera La traviata. Scéna ozdobená bezpočtem barevných světel a ohňostrojů tvořila v kombinaci s majestátním pískovcovým vrcholkem v pozadí jedinečnou podívanou. Šestidenní festival, který skončil v úterý, se v pevnosti konal již počtvrté. Operní festival se loni nekonal kvůli problémům s financováním.Česká pěvkyně Magdalena Kožená je od soboty trojnásobnou matkou, brzy po ránu porodila dceru, která dostala jméno Anežka. Novinu světu sdělila na Twitteru Berlínská filharmonie, jejímž šéfdirigentem je otec holčičky a manžel Kožené, Brit Simon Rattle. Jedenačtyřicetiletá mezzosopranistka Kožená má s Rattlem už dva syny – devítiletého Jonáše a šestiletého Miloše. Magdalena Kožená se chce na koncertní pódia vrátit v září, kdy bude zpívat v poloscénicky zpracovaných Matoušových pašijích ve švýcarském Luzernu, na londýnském festivalu BBC Proms a na začátku října pak v New Yorku.

Praha
Český národní symfonický orchestr 16. června na Václavském náměstí v Praze koncertem s názvem Hollywood Night otevřel desátý ročník festivalu Prague Proms. Na akci, na kterou byl vstup zdarma, dorazilo podle pořadatelů devět tisíc lidí, o tisíc více než loni. Přítomní vyslechli filmové melodie ze snímků evropské i světové kinematografie. Dirigentem zahajovacího koncertu byl Marcello Rota.

Český vokálně-instrumentální soubor Linha Singers oslavil 16. června svou padesátou sezonu koncertem v sále Bratrské jednoty baptistů na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Soubor v roce 1964 založil a dodnes umělecky řídí pěvec, profesor hudby, sbormistr a komponista Jiří Linha. Po začátcích, kdy soubor působil jako doprovodný ansámbl tehdy nastupujících sólistů, jako byli například Karel Gott, Marta Kubišová a Waldemar Matuška, se začal orientovat na samostatné podání černošských spirituálů, country, muzikálových písní, šansonů i tanečních skladeb. Souborem prošli četní zpěváci a instrumentalisté, mimo jiné Milan Zelenka, Lubomír Brabec, Emil Viklický, František Uhlíř a Josef Vejvoda. Spolupracovali s ním i přední instrumentalisté a soubory, například houslisté Josef Suk, Ernst Kovacic, pianista Pavel Větrovec, Pražský komorní orchestr a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Několik hudebních desek, hudba k více než sto šedesáti divadelním inscenacím a k téměř dvacítce filmů, řada multimediálních projektů, čtyři muzikály a dva balety, to vše vyšlo z autorské dílny Daniela Fikejze. Tento hudební skladatel, textař, hráč na klávesové nástroje, zpěvák, aranžér a producent oslavil 21. června šedesátiny. Spolupracuje s uznávanými režiséry v řadě českých divadel, ale i na Slovensku, ve Švédsku, v Polsku a ve Francii. Je autorem hudby k několika multimedálním projektům (hudba pro Křižíkovu fontánu v Praze, ohňostroje a laserová představení), ke krátkým filmům a televizním šotům a také televizních a rozhlasových znělek.

Speciálním projektem s názvem 20 let stylově si v sezoně 2014/2015 na přelomu září a října PKF – Prague Philharmonia připomene dvacáté výročí svého založení. Během jednoho týdne od 28. září do 5. října se uskuteční tři stěžejní koncerty pod taktovkami šéfdirigentů spjatých s historií souboru. V nadcházející koncertní sezoně se s PKF – Prague Philharmonia rozloučí jeho šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša. Na setkání s novináři o tom ve středu informoval ředitel souboru Radim Otépka.
První ze tří koncertů projektu 20 let stylově 28. září v Rudolfinu nabídne Mahlerovu Symfonii č. 4 G dur, Ravelovo Bolero a Čtyři milostné písně Joaquína Rodriga v podání sopranistky Kate Royal. Druhý koncert 1. října v pražském Obecním domě přinese hudbu z období Rakouska-Uherska, zazní díla Johanna Strausse mladšího, Emmericha Kálmána, Johannese Brahmse, Roberta Stolze a Giuseppe Verdiho. Závěr projektu obstará koncert 5. října v Rudolfinu, kde PKF provede Beethovenovu Symfonii č. 9 d moll a Symfonii D dur Jana Václava Huga Voříška. Posledním koncertem, kde PKF povede v roli šéfdirigenta Jakub Hrůša, bude 14. června příštího roku rozlučkové vystoupení s díly Josepha Haydna a Antonína Dvořáka. PKF – Prague Philharmonia, ještě pod názvem Pražská komorní filharmonie, založil před dvaceti lety dirigent Jiří Bělohlávek. Hoteliéři prosadili v Senátu možnost dohodnout snížení odváděných autorských poplatků podle využitelnosti lůžek. Návrh nyní posoudí Sněmovna, která podobnou snahu před měsícem odmítla. Proti byl dnes opětovně i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který slíbil věc řešit v rámci obsáhlejší novely autorského zákona. Parlament ji má projednat příští rok na jaře. 

V Českém muzeu hudby v Praze bude od 18. června do 23. února příštího roku otevřena výstava Smrt kmotřička. Expozice představuje smrt jako inspiraci skladatelů, malířů a spisovatelů prostřednictvím uměleckých děl z oblasti literatury, hudby, divadla, filmu či výtvarného umění od středověku do současnosti. Mezi vystavenými vzácnými exponáty vynikají barokní tisky, unikátní kresby Josefa Čapka z koncentračního tábora, autografy Dvořákova Requiem a Sukovy symfonie Asrael nebo legendami opředený náhrobek Svatá holčička. V průběhu trvání výstavy je připraven také doprovodný program. Návštěvníci se mohou těšit na řadu koncertů, divadelních představení, přednášek a komentovaných prohlídek. Výstava vznikla v rámci programu Rok české hudby 2014 a prezentuje česká hudební díla od jedenáctého do jednadvacátého století. Několikaminutovými ovacemi vstoje ocenili Pražané německého operního pěvce Reného Papeho. V nezměněném programu zazpíval i přesto, že byl zdravotně indisponován. V zaplněné Smetanově síni Obecního domu přednesl árie z oper Giuseppe Verdiho a Richarda Wagnera. Doprovodil jej Český národní symfonický orchestr pod taktovkou Jonase Albera. V závěru koncertu Pape zvedl publikum ze sedadel, když v češtině přednesl známou árii Vodníka z Dvořákovy Rusalky.

Pod názvem Dvořák Complete Symphonies & Concertos vychází nová nahrávka České filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Dvořákovský komplet vychází po více než padesáti letech. Česká filharmonie bude dvořákovský komplet s devíti symfoniemi propagovat během letních evropských hudebních festivalů; mimo jiné na londýnském BBC Proms a v září na Mezinárodním hudebním festivalu Dvořákova Praha. Všechny symfonie a houslový koncert nahrála Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem živě, zbylé dva koncerty ve studiu, během abonentních koncertů. Česká filharmonie si nahrávkou připomíná sto desáté výročí úmrtí svého zakladatele Antonína Dvořáka. Skladatel a textař působící v oblasti vážné hudby Luboš Sluka získal ve středu 18. června Zlatou cenu Ochranného svazu autorského za rok 2013 za přínos české hudbě. Vážnou skladbou roku se stal Koncert pro varhany a orchestr č. 3 Jiřího Temla, jehož skladba Fantasia appassionata pro varhany byla oceněna už v roce 1972 a zařazena jako povinná skladba na Pražské jaro. Nejúspěšnějším skladatelem vážné hudby je skladatel a violista Jiří Kabát, nejúspěšnějším nakladatelem společnost Schubert Music Publishing. Nejúspěšnější mladou autorkou vážné hudby je skladatelka a hráčka na akordeon Lucie Vítková.

Osobnost týdne
Luboš Sluka absolvoval reálné gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a odbornou školu grafickou. V roce 1950 byl přijat na Státní konzervatoř do Prahy, kde získal s vyznamenáním tři absolutoria, a to v oborech bicích nástrojů (1954), dirigování (1953) a skladby (1955).Ačkoli byl v roce 1951 přijat Arthurem Honeggerem za jeho žáka, právě tak jako Georgesem Auricem za jeho asistenta, pobyt v Paříži mu byl z politických důvodů znemožněn. Tytéž důvody značně komplikovaly i jeho přijetí na Akademii múzických umění v Praze. Posléze se přece jen podařilo Luboši Slukovi studium skladby na AMU absolvovat (1959), kompozici u profesora Jaroslava Řídkého a Pavla Bořkovce, filmovou a scénickou hudbu u Václava Trojana. Poté několik let působil jako skladatel ve svobodném povolání. V letech 1962–63 byl hudebním dramaturgem Československé televize v Praze, věnoval se také aranžování skladeb a zejména korepetici a koncertní spolupráci s významnými našimi pěvci. Od roku 1963 působil v hudebním vydavatelství Panton jako odpovědný redaktor a od roku 1969 jako šéfredaktor. V roce 1976 byl na základě záměrné politické inscenace zcela suspendován, propuštěn ze zaměstnání a perzekvován. Nadále pak žil ve svobodném povolání jako skladatel. Po listopadové revoluci (1989) spolupracoval na utváření nové Společnosti skladatelů v rámci Asociace hudebních umělců a vědců a stal se prvním předsedou její dramaturgické komise. V únoru 1992 byl zvolen předsedou Společnosti skladatelů a v lednu 1993 předsedou celé Asociace hudebních umělců a vědců. Od roku 1994 je členem Pondělníků, volného seskupení hudebníků a publicistů.

Dílo Luboše Sluky je velmi rozsáhlé a zasahuje do většiny kompozičních oborů (více než dvě stě padesáti skladbami), jeho doménou je jednoznačně oblast hudby komorní (více než šedesát titulů). Již jeho raná Sonáta pro violoncello a klavír z roku 1956 zaujala svou invencí i zpracováním pozornost publika i kritiky a po mimořádném úspěchu na skladatelské soutěži v Moskvě – kde byl předsedou Dmitrij Šostakovič – se záhy stala povinnou skladbou na několika mezinárodních interpretačních soutěžích (například v Rouenu, na Pražském jaru a jinde). Dostala se pak do celého světa nepochybně i díky Pablu Casalsovi, který ji uváděl na svých mistrovských kurzech.Velkou pozornost Luboš Sluka věnoval také vokální a vokálně symfonické tvorbě (osm písňových cyklů, pět kantát), tvorbě filmové a televizní (osmdesát pět hudeb k filmům všech žánrů, třicet k televizním inscenacím, tři muzikály, šest hudeb k televizním seriálům), tvorbě orchestrální i hudbě tak zvaně populární (více než sto třicet šansonů a populárních písní). Obsáhlou a rozmanitou kapitolu tvoří rovněž Slukova tvorba pro děti, mládež a hudební amatéry, jež představuje asi šedesát cyklických skladeb (Klavírní brevíř, Hry a sny, spolupráce na Klavírní školičce, Nové klavírní škole a další.).

Hudba Luboše Sluky nikdy jednoznačně nepodlehla žádné z novodobých skladebných technik či směrů, leč poučena jejich existencí vědomě navazuje na nejlepší tradice některých tak zvaných světových klasiků dvacátého století (především na Prokofjeva a Šostakoviče), z českých zejména na estetiku a dramatickou hudební dikci Leoše Janáčka. Zároveň Sluka ve svých nejen vokálních, ale i ryze instrumentálních skladbách navazuje v nejlepším slova smyslu na českou tradici hluboce cítěné, ale nesentimentální lyriky, tak jak je ceněna v nejlepších skladbách Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Celá řad jeho skladeb byla vyznamenána různými cenami doma i v zahraničí. Sluka se rovněž věnuje tvorbě výtvarné a literární (dosud vydal tři básnické sbírky, napsané v klasické japonské veršové formě haiku).

Rozhovor s Lubošem Slukou na našich stránkách najdete zde.

Regiony
Před sto dvaceti lety, 16. června 1894, byl v Moravské Ostravě slavnostně otevřen český Národní dům. Jednopatrový objekt s novorenesančním palácovým průčelím nese od roku 1954 název Divadlo Jiřího Myrona. Původní Národní dům byl přestavěn pro trvalé divadelní využití v letech 1939 až 1940, kdy musela česká scéna opustit městské divadlo a přesunout se jinam. Po osvobození začal Národní dům pod názvem Lidové divadlo sloužit jako druhá divadelní scéna Zemského divadla, později (v srpnu 1948) přejmenovaného na Státní divadlo v Ostravě. V roce 1976 divadlo vyhořelo a bylo rozhodnuto o demolici torza staré budovy a výstavbě zcela nového zadního traktu, zachován zůstal jen původní přední trakt. Znovu uvedeno do provozu bylo divadlo v dubnu 1986. Výstavu historických hudebních nástrojů připravilo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Nese název Muzikanti, hrajte…. Při této příležitosti zahrála v pondělí na platformě mezi 14. a 15. bývalou baťovskou tovární budovou zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Večer se pak konala umělecká projekce na 15. budovu, takzvaný videomapping.

Amfiteátr a sportoviště by mohly vzniknout v hradním příkupu v Chebu. Město chce využít dvě jeho části proti chebskému divadlu. Náklady na úpravy příkopu by mohly být kolem dvaceti milionů korun, bude ale nutné nejprve najít kompromis s památkáři, řekl novinářům chebský místostarosta Tomáš Linda (ODS). Sklepy mezi oběma částmi příkopu by pak sloužily jako zázemí pro oba účely, na jedné straně pro účinkující a diváky letní scény, na druhé straně by mohly být šatny a sprchy pro sportovce. Hradební příkop je pozůstatkem středověkého opevnění města.

Jevištní fundus, techniku, schody, textil i jevištní nábytek už se povedlo přestěhovat do Nového divadla v Plzni, které je téměř dokončeno a vzniká jako náhrada za Komorní divadlo. Na konci příštího týdne už v nejmodernější divadelní budově v zemi mají být i dekorace, od 30. června začnou „ostré zkoušky“. Technici i herci přijdou o prázdniny, během nich musejí do nového divadla přenést jedenáct inscenací a nastudovat tam čtyři nové. Nová budova znamená obrovský posun, v Komorním divadle v Prokopově ulici mimo jiné chyběly skladovací prostory. Oproti tomu nové zázemí nabízí systém, kde jsou ve dvaceti osmi kontejnerech o rozměrech šest krát tři krát tři metry složeny dekorace, nábytek, jevištní fundus. Z velkého sklepa umístěného pod jevištěm se pak potřeby pro inscenace pomocí dvou výtahů dostávají na velkou nebo takzvanou Malou scénu. Místo obvyklých patnácti až sedmnácti premiér nabídne Divadlo J. K. Tyla v Plzni v příští sezoně dvacet šest novinek. Pětisouborové těleso tak reaguje na prostory, které získá vybudováním Nového divadla za osm set osmdesát milionů korun. Místo dvou scén bude divadlo pracovat se třemi, vyprodat tak musí tři hlediště. Opera, kterou místo Ilji Šmída povede v nové sezoně Tomáš Pilař, připravuje Smetanovu Libuši, v hlavní roli pravděpodobně s Evou Urbanovou. Opera nabídne i Verdiho Aidu, operetu vídeňského stylu Čardášovou princeznu a další tituly, například Žvanivého slimejše pro děti. Jeden z deseti nejlepších muzikálů světa Kočky chystá muzikálový soubor. V přípravě jsou i Divá Bára, titul Někdo to rád horké nebo legendární muzikál Hello, Dolly! a další. Plzeňský balet uvede poprvé v Plzni čistě baletní titul Spartakus. Nové divadlo se v Plzni slavnostně otevře Prodanou nevěstou 2. září.

Výročí
23. června 1954 se před šedesáti lety narodil v Torontu kanadský operní režisér Robert Carsen. Jeho úspěšná kariéra ho zavedla na nejprestižnější mezinárodní pódia.26. června 1964, tedy před padesáti lety, zemřel v Praze Mirko Očadlík (narozen 1. března 1904 v Holešově), český hudební vědec, kritik a pedagog. Jeho první manželka Věra, rozená Balejová, původně právnička, se zabývala překlady klasických ruských autorů. Jeho druhá manželka Anna Hostomská byla známá hudební redaktorka a spisovatelka.

27. června 1934 se narodila Naďa Blažíčková. V roce 1954 absolvovala taneční oddělení Konzervatoře Praha. Jako sólistka baletu Národního divadla ztvárnila většinu stěžejních rolí klasického repertoáru.

29. června 1914 uplyne sto let od narození Rafaela Jeronýma Kubelíka, významného, světově proslulého českého dirigenta, který je již méně znám jako hudební skladatel a houslista. Proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů.
Foto archiv, ND Praha,  Jiří Kopáč,  Foteini Christofilopoulou, Zdeněk Vaiz