Týden s hudbou (74)

Co přinese tento týden
Praha
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK odstartuje v úterý 30. září komorní řady svého Koncertního jednatelství. V prostorách kostela sv. Šimona a Judy se rozběhne cyklus Stará hudba vystoupením italského repertoáru čtrnáctého a patnáctého století „panevropského“ souboru Mala Punica Ensemble. O pět dní později, tedy v neděli se v Rudolfinu otevře i cyklus Světová klavírní tvorba. V úvodním večeru se ve skladbách Liszta, Čajkovského, Brahmse a Rachmaninova pražskému publiku představí ukrajinský klavírista Dmitry Onishchenko.V Dvořákově síni Rudolfina pokračují oslavy dvacátého výročí vzniku PKF. Po úvodním nedělním koncertu slavnostní trilogie se sopranistkou Kate Royal a Jakubem Hrůšou jsou ohlášeny další dva večery. Atmosféru jako za doby Rakousko-Uherska navodí pod taktovkou prostředního z šéfdirigentů PKF, švýcarského flétnisty a dirigenta Kaspara Zehndera ve středu 1. října prostřední z koncertů, který vzdá hold operetním kusům, mimo jiné z pera Johanna Strausse mladšího, Emmericha Kálmána, Johannese Brahmse či Roberta Stolze. Přednes rakouské sopranistky Julie Kamenik doplní maďarský cikánský ansámbl Kalandos Ensemble Budapešť a Český filharmonický sbor Brno. O závěr oslav se pak postará nedělní večer pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Ohlášena je Symfonie D dur Jana Václava Huga Voříška a Devátá symfonie Ludwiga van Beethovena, jejímiž sólisty budou Simona Houda Šaturová, Jana Hrochová Wallingerová, Richard Samek a Jan Martiník , spoluúčinkovat bude Pražský filharmonický sbor.

Od pátku 3. do 9. října nabídne v Praze a pak v Brně festival … příští vlna/next wave… premiéry činoherních, pohybových i alternativních inscenací, pouliční projekty, koncert a také zabijačku s jelítky a slivovicí. Už v sobotu o uplynulém víkendu tato přehlídka uvedla jako ochutnávkový prolog v komunikačním prostoru Školská 28 česko-slovenský projekt nazvaný Rádio Bolehlav: Na čo umenie?, který spojil soubor Depresivní děti touží po penězích s festivalem Divadelní Nitra.

Pražský komorní balet uvede v neděli 5. října ve Stavovském divadle exkluzivní premiérový večer s názvem 3 české kvartety. Premiéra, která se koná v rámci Roku české hudby, představí v rámci komponovaného večera tři choreografy různých generací tvořící na hudbu význačných českých skladatelů – Pavla Šmoka, Mária Radačovského a Hanu Polanskou Turečkovou. Soubor uvede obnovenou nadčasovou choreografii Pavla Šmoka Z mého života, v případě dalších dvou jmenovaných autorů se jedná o zbrusu nová díla, která choreografové vytvářejí přímo pro Pražský komorní balet. Slavnostní ráz celého večera ještě podtrhne živá hudba v podání Zemlinského kvarteta.
Regiony
Meditativní skladbou Györgye Ligetiho Lontano zahájí Filharmonie Brno ve čtvrtek v Janáčkově divadle svou 59. sezonu. Zazní také Violoncellový koncert Benjamina Jusupova, který je pro brněnskou filharmonii umělcem sezony. Večer uzavře Symfonie č. 5 d moll od Dmitrije Šostakoviče. Stejný program odehraje orchestr také v pátek. Orchestr se představí pod taktovkou svého šéfdirigenta Aleksandra Markoviče.

V sobotu 4. října zazní v kostele sv. Václava v Dobrušce v rámci Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka závažné duchovní dílo Missa Sanctissimae Trinitatis Jana Dismase Zelenky pro sóla, sbor a orchestr v nastudování souboru dobových nástrojů Ensemble Inégal. Toto těleso se svým dirigentem Adamem Viktorou získalo evropské renomé díky svým vysoce ceněným koncertům a nahrávkám a také právě pro objevy z odkazu zmíněného geniálního českého barokního skladatele.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Zahraničí
Slavný italský dirigent Riccardo Muti kvůli neshodám a problémům s financováním opouští římskou operu. V dopise, který v pondělí zveřejnila italská média, dirigent oznámil, že se nebude dál podílet na přípravě dvou premiér naplánovaných na následující sezonu. Třiasedmdesátiletý Muti se stal čestným doživotním dirigentem opery v Římě roku 2011. „Nynější podmínky bohužel nezaručují klid, který potřebuji pro přípravu úspěšných představení,“ napsal Muti, který tak naráží na dlouhotrvající neshody kolem financování operního domu. Ty vedly i k několika stávkám zaměstnanců a opeře, která nakumulovala dluh ve výši 29 milionů eur, stále hrozí bankrot. Muti měl letos řídit orchestr při provedení opery Aida Giuseppe Verdiho, která měla v listopadu zahájit nadcházející sezonu. Na jaře příštího roku měl dirigovat Mozartovu Figarovu svatbu. Nyní se ale z obou projektů stáhl. Nadále se v Itálii chce věnovat jen řízení Orchestru Luigiho Cherubiniho, kromě toho nyní vede i Chicagský symfonický orchestr.Začátek nové sezony Metropolitní opery v New Yorku poznamenala v pondělí demonstrace proti plánovanému uvedení opery Smrt Klinghoffera. Opera pojednává o vraždě Američana židovského původu Palestinci v roce 1985. Podle demonstrantů oslavuje terorismus a je antisemitská. Kritizované dílo amerického skladatele Johna Adamse bylo poprvé uvedené v roce 1991. Metropolitní má operu Smrt Klinghoffera na programu v premiéře od 20. října do 15. listopadu.

Po několikaměsíční nemoci ve středu ve svém domě v Cambridgi zemřel britský dirigent Christopher Hogwood, který byl významným propagátorem takzvané staré hudby a měl úzký vztah i k české hudbě. Začátkem září oslavil 73. narozeniny.

Osobnost týdne
Christopher Hogwood (10. září 1941 – 24. září 2014) byl světově uznávanou autoritou v takzvané poučené interpretaci, podepsaný například pod nahrávkou prvního kompletního cyklu Mozartových symfonií, hraných na dobové nástroje. V roce 1973 založil Akademii staré hudby a se svým orchestrem, který dirigoval zhruba třicet let, procestoval všechny světadíly.„Byl velkým vyslancem historicky zaměřené hudby, hnutí, které sám založil. A byl šťastný, když viděl, že jím vytvořený orchestr se rozvíjel a rostl i poté, co z postu dirigenta odstoupil,“ řekl stanici BBC současný šéf Akademie staré hudby Christopher Purvis.

Uznávané je vedle zmíněného mozartovského cyklu též Hogwoodovo provedení Händelova Mesiáše s Emmou Kirbi a Jamesem Bowmanem, které bylo zařazeno mezi dvacet nejlepších nahrávek všech dob. V české metropoli byl Christopher Hogwood poprvé jako student v šedesátých letech. Zabýval se hudební vědou a vedle toho byl asi rok žákem cembalistky Zuzany Růžičkové. V roce 2001 se objevil za pultem České filharmonie, ale pouze ve studiu. Natáčel tehdy v Praze komplet skladeb pro housle a orchestr Bohuslava Martinů.

Praha
Koncertem Izraelské filharmonie se v pondělí večer uzavřel festival Dvořákova Praha. Vystoupení věhlasného orchestru v čele s dirigentem Zubinem Mehtou mohli vedle zaplněného sálu sledovat také ti, kteří se do Rudolfina nedostali či jen šli kolem. Koncert byl přenášen ven na velkoplošnou obrazovku, vysílal jej přímým přenosem Český rozhlas i Česká televize. Program tvořila stěžejní symfonická díla Dvořákových vzorů, Beethovena, Mozarta a Richarda Strausse. Dvořákova Praha letos připravila dvě desítky koncertů, koncertní sály navštívilo na patnáct tisíc posluchačů. Návštěvnost byla více než devadesát procent, všech pět velkých orchestrálních koncertů bylo zcela vyprodáno. Festival pracoval s rozpočtem ve výši 35 milionů korun. Podíl veřejných zdrojů v rozpočtu je sedmnáct procent, vstupné pak tvoří pětinu příjmů, zbylé prostředky plynou z privátních zdrojů. Sedmý ročník festivalu přinesl několik novinek, třeba sérii komorních koncertů připravenou kurátorem Jiřím Bártou, debutový Den D či nedělní matiné. O festival podle pořadatelů měla letos díky uvedení dosud neznámé opery Antonína Dvořáka Alfred zájem i zahraniční média.

Událost týdne
Dirigent Zubin Mehta se na závěrečný pondělní koncert vrátil do Prahy po dvou letech, kdy také na Dvořákově Praze vystoupil s drážďanskou Staatskapelle. Letos přijel s orchestrem, který za pětačtyřicet let spolupráce dovedl mezi orchestrální špičku. Ve Dvořákově síni Izraelská filharmonie pod jeho vedením odehrála jednu z posledních symfonií Wolfganga Amadea Mozarta, Symfonii č. 40 g moll, Beethovenovu předehru k tragédii Johanna Wolfganga Goetha Egmont a symfonickou báseň Richarda Strausse Život hrdinův.Izraelskou filharmonii založil roku 1936 polský židovský houslista Bronislaw Huberman pod názvem Palestinský symfonický orchestr. V předtuše dalších represí Židů přesvědčil několik desítek hudebníků z evropských orchestrů k emigraci do Palestiny. Po válce orchestr přijal jméno nového státu, který od té doby reprezentuje. Úzce spolupracoval mimo jiné s Leonardem Bernsteinem, který je s Mehtou považován za nejvýraznější postavu v dějinách orchestru. Vystupovali s ním ale také třeba Sergej Kusevickij, Paul Klecki, Isaac Stern, Paul Tortelier, Claudio Arrau, Mstislav Rostropovič a další. S Izraelskou filharmonií také debutovali dnešní hudební velikáni – Daniel Barenboim, Pinchas Zukerman či Itzhak Perlman.

Orchestr své abonentní koncerty uvádí nejen v Tel Avivu, ale také v Jeruzalémě a Haifě. Od roku 1981 zastává pozici doživotního uměleckého ředitele Zubin Mehta. Ten se narodil v roce 1936 v Bombaji v rodině houslisty, studoval později ve Vídni a za svůj umělecký vzor často uvádí Rafaela Kubelíka. S Berlínskou a Vídeňskou filharmonií debutoval v pouhých pětadvaceti letech, o rok později – v roce 1962 – dirigoval poprvé v Praze. S Izraelskou filharmonií provedl přes tři tisíce koncertů, obdržel řadu cen a uznání. Je čestným dirigentem několika předních orchestrů.
***

Vláda v pondělí schválila rozpočet na příští rok a zároveň rozhodla, že všichni státní zaměstnanci dostanou už od listopadu přidáno 3,5 procenta. Pracovníci v kultuře, kterých je zhruba 6500, by se pak od ledna měli dočkat dalšího navýšení tak, aby jejich platy oproti letošku stouply o čtyři procenta. „Po pondělním schválení rozpočtu garantuji zvýšení minimálně o čtyři procenta a pevně věřím, že se nám v některých segmentech podaří jít ještě výše,“ řekl ministr Daniel Herman. Platy v kultuře se podle Hermana pohybují v průměru zhruba 3000 korun pod průměrným příjmem v České republice. Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí činila 25 500 korun. Státní zaměstnanci v kultuře pracují především v příspěvkových organizacích ministerstva kultury, k nimž patří i největší národní kulturní instituce.

V kostele sv. Jakuba v Praze ve čtvrtek skončil 19. ročník mezinárodního varhanního festivalu. Začal 7. srpna a připomněl osobnost Jiřího Reinbergera – skvělého varhanního virtuosa, pedagoga a skladatele při příležitosti stého výročí jeho narození. Čtvrteční večer představil jeho koncert pro varhany a smyčcový orchestr, který zazněl v podání Ireny Chřibkové, která je titulární varhanicí svatojakubské baziliky a zakladatelkou společenství Svatojakubské Audite Organum, které festival pořádá, a orchestru Praga Sinfonietta. Vystoupil také tenorista Tomáš Černý, který uvedl Reinbergerovy Čtyři žalmy na slova Bible kralické. Na programu byl dále Johann Sebastian Bach a Petr Eben. Svatojakubské varhany jsou se svými čtyřmi manuály, 92 znějícími rejstříky a 8277 píšťalami největší v Praze a po varhanách olomouckého chrámu svatého Mořice jsou druhé největší v České republice. Jejich zvukové spektrum lze přirovnat k symfonickému orchestru s více než devadesáti hudebníky. Původ nástroje spadá do počátku 18. století. Poslední modernizace z roku 2011 je pozvedla na světovou úroveň.V pátek skončil v pražském Rudolfinu třetí ročník festivalu Film Music Prague. Byly na něm uvedeny největší hity skotského skladatele Patricka Doylea, který byl dvakrát nominován na Oscara. Český národní symfonický orchestr, Kühnův smíšený sbor a sopranistka Markéta Mátlová pod vedením dirigenta Jamese Shearmana uvedli skladby z filmů Harry Potter a Ohnivý pohár, Thor, Zrození Planety opic, Eragon, Gosford Park, Hamlet a Rozum a cit. Hudbu doplnily recitace textů Williama Shakespeara v podání herců Prague Shakespeare Company.

Jeden z malostranských paláců, který není běžně veřejnosti přístupný, si mohli lidé přijít v sobotu a neděli prohlédnout. V raně barokním Nostickém paláci na Maltézském náměstí, který už přes deset let slouží úředníkům ministerstva kultury, byly největším lákadlem reprezentační prostory včetně pracovny ministra. Palácové místnosti byly ozvučeny mimo jiné i barokní hudbou, v přízemním atriu se střídaly jazzové a klasické kapely.

Ve věku šestasedmdesáti let zemřel v neděli 28. září ráno v nemocnici v pražských Střešovicích po těžké nemoci hudebník Petr Skoumal. Napsal například hudbu pro jednu z nejznámějších Prokopových písní Kolej Yesterday. Byl ale známý nejenom psaním písniček pro dospělé i děti, ale také například tvorbou filmové hudby.Hudební publicista Jiří Černý označil zemřelého Petra Skoumala za nejoriginálnějšího českého skladatele populární hudby za posledních třicet let. „Petr byl všestranně hudebně vzdělaný. Byl klavírista, takže chtěl studovat klavír, ale nevzali ho, protože měl malé rozpětí prstů. Tak studoval dirigování a řízení sboru, i když nevím, že by někdy nějaký sbor řídil,“ vzpomenul na Petra Skoumala dnes Černý. „V paměti mu ale zůstalo vše, takže si mohl dovolit neuvěřitelné věci – třeba citovat v písničkách texty oper,“ poznamenal. Petr Skoumal je pražským rodákem a hudební vzdělání získal nejprve právě na pražské konzervatoři. Učil se dirigování a později na brněnské JAMU přidal ještě řízení sboru. Po studiích se věnoval scénické hudbě, pracoval například v Činoherním klubu v Praze, kde byl režisérem a hudebním dramaturgem. Tam se také potkal se spisovatelem a písničkářem Janem Vodňanským, který se stal rovněž dlouholetým Skoumalovým spolupracovníkem.  

Regiony
Ve středu se v ostravském Divadle Antonína Dvořáka uskutečnilo výjimečné baletní představení s názvem Pocta Cunninghamovi, které vzdalo hold vystoupení taneční skupiny Merce Cunninghama v České republice před padesáti lety. Hudebně-taneční performance podle konceptu Petra Kotíka a Jiřího Nekvasila a s hudbou Johna Cage, Toshi Ichiyanagiho, Christiana Wolffa v provedení Ostravské bandy se pak reprízovalo v neděli na pražské Nové scéně. V září 1964 skladatel John Cage a choreograf Merce Cunningham navštívili Československo a i přes tehdejší politickou situaci zde uskutečnili svá avantgardní představení. Vystoupení amerického souboru se tehdy muselo uskutečnit v téměř konspiračních podmínkách. Pro mnoho umělců z tehdejšího Československa, zvláště hudebníků, tanečníků a skladatelů, mělo ale klíčový a iniciační význam.Opera Eva Josefa Bohuslava Foerstera byla v pátek první premiérou nové sezony libereckého divadla F. X. Šaldy. Eva se sem vrací po třiačtyřiceti letech. Česká divadla tuto operu v poslední době opomíjejí, naposledy ji uvedlo Národní divadlo před třemi desetiletími. Podle šéfa liberecké opery a dirigenta Martina Doubravského je ale přehlížena neopodstatněně. Její partituru považuje za mimořádně krásnou. „Krásu a zároveň obtížnost partitury spatřuji ve velmi promyšlené instrumentaci, která společně se zpěvní linkou vytváří jeden celek a tím prohlubuje emotivnost celého díla,“ uvedl Doubravský. Zajímavostí je, že dirigentem posledního libereckého nastudování z roku 1971 byl jeho otec Petr Doubravský. V hlavní roli Evy se představila Lívia Obručník Vénosová, roli Mánka ztvárnil Josef Moravec, kožešníka Samka nastudovali v alternaci Anatolij Orel a Svatopluk Sem.

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích v pátek uvedlo první premiéru operního souboru v nové sezoně, a to amerického muzikálového evergreenu Divotvorný hrnec. Pro česká jeviště ho upravili a děj do jižních Čech přenesli Jiří Voskovec a Jan Werich. Nová inscenace v režii Josefa Průdka je v Jihočeském divadle třetí v pořadí, po úspěšném uvedení před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově zakotvila na domovské operní scéně v českobudějovickém DK Metropol. Soubor pro ni zvolil autorský text z rodinného archivu Jana Wericha se všemi jeho vpisky, režisér provedl jen tempové škrty. V hlavních rolích alternují Martin Hruška a Pavel Klečka v roli vodníka Čochtana, Radka Fišarová, Marie Blahynková a Iva Hošpesová jako Káča a Jan Kříž a Ondřej Veselý jako Woody Rychtarik. Jako šerif se představil režisér inscenace Josef Průdek a Josefa Maršálka si zahrál šéf operního souboru Miloslav Veselý.

V Českém Krumlově v pátek začaly třídenní Svatováclavské oslavy, spojené jsou s mezinárodním folklorním festivalem a také Setkáním hornických a hutnických měst. Program tak mimo jiné nabídnul historický průvod havířů, ve kterém v sobotu prošlo kolem osmi set lidí v uniformách i středověkých kostýmech z pěti zemí, oslavy patrona země skončily v neděli mší a koncertem v chrámu svatého Víta.

Premiéru jednoaktové dětské opery Jiřího Pauera Žvanivý slimejš uvedlo v neděli dopoledne na malé scéně Nového divadla plzeňské Divadlo J. K. Tyla. Divadlo tak pokračuje v cyklu komorních představení, která mají vtáhnout malé diváky do světa opery. Opera Žvanivý slimejš podle orientální pohádky Josefa Hlouchy putuje českými divadly víc než půl století, v Plzni byla uvedena v roce 1961.Režie se tentokrát ujala emeritní sólistka souboru Lilka Ročáková, která je zároveň i autorkou scénického řešení a kostýmů. Příběh Žvanivého slimejše nastudovala s mladými členy operního sboru za klavírního doprovodu Ivany Janečkové. V titulní roli Slimejše vystoupil Miro Bartoš, dobráka Kičibeje ztvárnil Martin Švimberský, jeho ženu Saišu Jana Tolašová.

V neděli vyvrcholil letošní ročník festivalu Heroldův Rakovník, který je věnován vzpomínce na rakovnického rodáka Jiřího Herolda, slavného violistu, člena legendárního Českého kvarteta. V kostele sv. Bartoloměje zaznělo Pergolesiho Stabat Mater a Brixiho Varhanní koncert, sólistkami byly sopranistka Petra Perla Nôtová a mezzosopranistka Michaela Kapustová. Rakovnický komorní orchestr, Magistrae Raconenses a Karlovarský pěvecký sbor řídil Jan Rezek.

Výročí
30. září 1894, tedy před sto dvaceti lety, se narodil barytonista Jan Konstantin, dlouholetý sólista Opery Národního divadla (+28. června 1965).

Před pětašedesáti lety, 1. října 1949 se narodil někdejší sólista Baletu Národního divadla v Praze Jiří Němeček mladší.

2. října 1704, před třemi sty deseti lety, se narodil František Ignác Antonín Tůma (+ 30. ledna 1774), významný český skladatel období přechodu od baroka ke klasicismu.

Před sto osmdesáti lety, 3. října 1834 se narodil český skladatel Vilém Blodek, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog (+ 1. května 1874).

Foto archiv, Marco Borggreve, Martin Divíšek