Týden s hudbou (75)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Co přinese tento týden Praha V pondělí v Praze začíná už devatenáctý ročník festivalu Struny podzimu. Stylově a žánrově pestrou přehlídku zahájí portugalská …

Co přinese tento týden
Praha

V pondělí v Praze začíná už devatenáctý ročník festivalu Struny podzimu. Stylově a žánrově pestrou přehlídku zahájí portugalská fado zpěvačka Mariza. Publikum se v dalších týdnech může těšit na jazzmany Ahmada Jamala a Hugha Masekelu, debutující violoncellistku Mayau Beiser s charismatem rockové hvězdy nebo „královnu“ flamenka Estrellu Morente. Vzhledem velkému zájmu o vstupenky festival přesunul dva koncerty do větších prostor: jde o netradiční vystoupení pianisty Brada Mehldaua s mandolínistou Chrisem Thilem, který bude nově 3. listopadu ve Velkém sále Lucerny, druhým přestěhovaným je koncert legendárního skladatele a průkopníka minimalismu v hudbě Steva Reicha a ansámblu Colin Currie Group, ti zahrají 14. října ve Foru Karlín.Zahajovací koncert 88. sezony rozhlasových symfoniků a jejich šéfdirigenta Ondreje Lenárda nabídne v pondělí 6. října symfonickou báseň Richarda Strausse Smrt a vykoupení, po přestávce pak Mozartovo Rekviem d moll. V úvodu večera ve Dvořákově síni Rudolfina zároveň proběhne křest nového kompaktního disku SOČRu se Straussovými skladbami. Mezi kmotry nebude chybět čerstvý vítěz 8. ročníku Mezinárodní houslové soutěže Fritze Kreislera ve Vídni Jan Mráček. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo – Vltava, jeho videozáznam najdete v příštích dnech i na  YouTube a webových stránkách SOČRu.

V úterý oslaví své čtyřicátiny české taneční hvězdy, bratři Bubeníčkové. Dvojčata Jiří a Otto oslňují na všech významných světových jevištích, domovské scény mají oba v Německu. Není to však jen balet, čím žijí. Jiří se stále více věnuje i choreografii jejich představení, Otto pak vytváří hudbu, scénu nebo kostýmy. „Lidé nás vnímají jako dvojčata, ale každý jsme jiný charakter a jiným způsobem tancujeme,“ řekli v jednom z rozhovorů bratři sami o sobě. Otto je elegantnější, lyričtější i vášnivější a paradoxně větší srandista. Jiří pak zase temperamentnější a dravější. Bubeníčkovi jsou laureáty řady cen, mají za sebou četná hostování na prestižních divadelních scénách, účasti na galakoncertech a mezinárodních festivalech od Mnichova přes Vídeň, Petrohrad, Tokio až po Austrálii.

Do středy potrvá letošní jedenapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha, který začal v neděli. Vedle zahraničních hvězd na programu figurují například dirigent Libor Pešek, tanečník Vlastimil Harapes či Elia Cmíral, skladatel filmové hudby, který prorazil v Hollywoodu. Festival hudby a tance se koná v prostorách Divadla Archa. Podle ředitele České televize Petra Dvořáka je letošní ročník mostem mezi tradiční podobou festivalu a chystanou novou tváří, kterou chce televize představit v dalších letech. Návštěvníci mohou po čtyři dny zdarma v Divadle Archa zhlédnout na osm desítek pořadů s hudební či taneční tematikou, které do soutěže poslali tvůrci z celkem sedmnácti zemí. Unikátní bude například záznam lednového představení loňských hvězd festivalu, bratrů Bubeníčkových, Les Ballets Bubeníček. Představení, označené za taneční událost sezony, uvidí návštěvníci Zlaté Prahy ve světové premiéře.

Ve středu v klášteře na Bílé hoře publikum uvidí a uslyší site specific performance Hexameron. Představení, které zahájí kulturní pásmo Bílá hora 2014 / Co nás rozdělilo, může dnes spojovat?, připravil tým studentů Akademie múzických umění a Vysoké školy ekonomické Praha. „Název, který se vztahuje k šestidennímu cyklu stvoření světa, jsme si půjčili ze sbírky šesti homilií svatého Ambrože, věnovaných prvním kapitolám knihy Genesis. Reliéf svatého Ambrože se nachází v jižním křídle kostela Panny Marie Vítězné na Bílé hoře. Zároveň před téměř sto osmdesáti lety vznikla stejnojmenná společná skladba šesti klasiků světové hudby,“ vysvětluje Linda Straub, která se stará o režijní a dramaturgickou supervizi.

Ve čtvrtek uvede Opera pražského Národního divadla premiéru Pádu Arkuna, posledního scénického díla Zdeňka Fibicha z roku 1900, složeného ze samostatného prologu Helga a tříaktové opery Dargun. V opeře se působivě prolínají osobní příběhy nenaplněné lásky i divoké vášnivosti s historií pádu barbarského kultu pobaltských Slovanů pod náporem křesťanské misie. Dramaturgie díla a jeho velkolepý ráz nese společné rysy s tvorbou Richarda Wagnera – prvořadé nejsou historické či náboženské okolnosti děje, nýbrž symbolický střet protichůdných dramatických sil a lidských typů. Hudebního nastudování se ujal John Fiore, režii má Jiří Heřman.Do Prahy se chystá nejznámější izraelský sbor. The Gary Bertini Israeli Choir v hlavním městě vystoupí hned třikrát, v sobotu 11. října ve Španělské synagoze, v neděli 12. října v sále Pražské konzervatoře a pak ještě následující úterý 14. října v Českém muzeu hudby. Vystoupení v sále Pražské konzervatoře doprovodí Pražský komorní orchestr, v Muzeu hudby pak sbor vystoupí společně s Asamblea Mediterranea ze Stuttgrartu. The Gary Bertini Israeli Choir proslul mimo jiné spoluprací s Izraelskou filharmonií a především svojí dramaturgickou rozmanitostí. Jeho repertoár představuje průřez od hudby renezanční až po současnou, žánrově osciluje od klasické a sakrální hudby až po world music.

Regiony
Pátý koncert neobvyklé řady soudobé chrámové hudby Ensemble Opera Diversa se uskuteční v úterý opět v kostele sv. Augustina a zazní na něm mimo jiné dvě díla brněnských autorů Ondřeje Kyase a Petera Grahama ve světové premiéře. Celková dramaturgie koncertu je inspirována krásou staré liturgie a její strukturou. Kmenový autor Ensemble Opera Diversa Ondřej Kyas zhudebnil chvalozpěv Te Deum laudamus v obsazení pro sólový soprán, trubku, sbor a smyčce a varhany. Jaroslav Šťastný alias Peter Graham napsal pro basklarinet, dvě trubky, smyčce a varhany kompozici s názvem Death has a smile on its face.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na