Týden s hudbou (97)

Co přinese tento týden
Zahraničí
V pátek 13. března se po více než dvaceti letech vrátí na jeviště Státního divadla Košice jedna z nejhranějších oper světového repertoáru, Pucciniho Manon Lescaut. Inscenaci režijně připravil Peter Gábor, hudebně ji se souborem nastudoval Marián Lejava. Scénu navrhl Jaroslav Valek, kostýmy Marija Havran. V hlavních rolích se představí Lucie Kašpárková a Janette Zsigová (Manon), Ludovic Kendi a Marián Lukáč (Lescaut), Marco de Carol a Boldizsár László (Renato des Grieux). V dalších rolích uvidíte Marka Gurbaľa, Michala Onufera, Antona Baculíka, Titusze Tóbisza, Štěpána Hundžu, Martina Kovácse, Lenku Čermákovou, Zuzanu Orlovskou a Marka Haščáka.

Praha
Julia Fischer vystoupí ve středu 11., ve čtvrtek 12. a v pátek 13. března  s Českou filharmonií v pražském Rudolfinu. Na programu je Houslový koncert č. 2 od Bohuslava Martinů a dále pak skladby Antonína Dvořáka a Ludwiga van Beethovena, diriguje David Zinman.Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK slaví osmdesátou sezonu mimo jiné se svými nejvěrnějšími spolupracovníky. Jedním z nich je i klavírista Eugen Indjic, s nímž Pražští symfonikové vystoupili poprvé na Pražském jaru 1972. Na koncertech ve středu 11. a ve čtvrtek 12. března zahraje Indjic pražskému publiku Beethovenův Císařský koncert, v druhé půli pak zazní Sedmá symfonie stejného autora. Oba večery bude řídit Petr Altrichter, šéfdirigent FOK v letech 1990–1992.

Zatancuj si s Leošem! Již sám název naznačuje atmosféru dalších edukativních koncertů PKF – Prague Philharmonia, které v sobotu 14. března seznámí nejmenší posluchače se slavnými melodiemi Leoše Janáčka. Třetí z koncertů sezony, jejichž snahou je hravou a interaktivní formou dětem zprostředkovat kontakt s největšími domácími skladateli, roztančí za přítomnosti dovádivých skřítků Lupi a Šímy a pod vedením dirigenta Stanislava Vavřínka nejen děti, ale i dospělé.Mozartova jednoaktová komická opera Divadelní ředitel bude mít premiéru v sobotu 14. března. Hrají a zpívají studenti katedry zpěvu a operní režie HAMU v doprovodu smyčcového kvarteta, které řídí Petr Jiříkovský. Režisérem inscenace je Lubor Cukr. Divadelní ředitel aneb Ředitelské pasticcio je pestrou mozaikou z nejslavnějších Mozartových jevištních děl. Vlastní singspielový děj celého pěveckého projektu (s mluveným slovem) – ředitelské patálie při sestavování operního souboru – je propojen belcantovými áriemi, duety i ansámbly z toho nejpůsobivějšího autorova uměleckého odkazu.

Regiony
Pardubické hudební jaro pokračuje v pondělí 9. března koncertem Gypsy Baroque, který vznikl ze spolupráce dvou různorodých seskupení – Barocco sempre giovane a Cigánských diablov, ze dvou uměleckých pohledů na hudbu barokního období, kdy se lidová cikánská hudba často inspirovala díly velkých mistrů. Projekt je současně průřezem hudebního umění od baroka až po současnost.Na jeviště ústeckého divadla se v pátek 13. března vrací opera Giuseppe Verdiho Rigoletto. Inscenaci režírovala Andrea Hlinková, hudebního nastudování se zhostil Miloš Formáček, scénu a kostýmy navrhla Miriam Struhárová. V hlavních rolích se představí Serguei Nikitine nebo Nikolaj Někrasov (Rigoletto), Jaroslav Kovacs nebo Nikolaj Višňakov (Vévoda) a Tereza Mátlová nebo Věra Likérová (Gilda).

Na čtvrtém abonentním koncertě Cyklu abonentních koncertů Českého filharmonického sboru Brno zazní v neděli 15. března v Besedním domě v Brně v podání Českého filharmonického sboru Brno (sbormistr Petr Fiala) a Moravské filharmonie Olomouc skladby Johna Tavenera Sviaty, Ralpha Vaughana Williamse Flos campi, Balada a motto perpetuo, Gabriela Faurého Elegie a Francise Poulenca Gloria. Sólisty večera budou Kristina Fialová (viola), Petr Nouzovský (violoncello) a Michaela Šrůmová (soprán). Dirigentem večera bude Tomáš Brauner.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Carmen francouzského skladatele Georgese Bizeta je jednou z nejhranějších světových oper. Opera, která si získává publikum temperamentem, vášní i španělským lidovým koloritem, měla premiéru v Paříži před sto čtyřiceti lety, 3. března 1875. Při své pařížské premiéře ale u publika i kritiky zcela propadla. Příznivce si našla teprve po několika letech až po smrti svého autora. Bizet zemřel několik měsíců po premiéře v třiceti sedmi letech. V Praze byla Carmen poprvé uvedena v německém jazyce v roce 1880, česky pak poprvé v lednu 1884 v překladu Elišky Krásnohorské.Klasikové světového umění se stávají oběťmi kontroverzních ruských zákonů, píše ruský tisk v souvislosti se skandály kolem repertoáru divadelních a operních scén v ruských městech. Velkou pozornost v těchto dnech vyvolaly incidenty v Iževsku a Novosibirsku, kde pravoslavní aktivisté napadli inscenace slavných děl Alexandra Sergejeviče Puškina a Richarda Wagnera. Například soubor novosibirské opery se dostal pod palbu kritiků za způsob, jakým zasadil do reálií moderní doby Wagnerovu romantickou operu Tannhäuser. Režisér Timofej Kuljabin pojal osobu Ježíše Krista jako hrdinu erotického filmu, jehož režisérem se stal Tannhäuser jako hlavní hrdina opery. Kontroverzní představení vyvolalo bouřlivé protesty místního pravoslavného biskupa a režisér a ředitel divadla byli pohnáni před soud za urážku víry. Hrozí jim vysoké pokuty nebo veřejně prospěšné práce. Rusko v minulých třech letech přijalo několik sporných zákonů, které výrazně zpřísňují tresty za útoky proti náboženskému přesvědčení a pravoslavné víře. Zostření legislativy následovalo zejména po hlučném představení skandální punkové skupiny Pussy Riot v hlavním moskevském pravoslavném chrámu z února 2012.Hudební průmysl se rozhodl, že přestane plánovat vydání desek na různé dny podle jednotlivých regionů. Nově tak budou všechna hudební alba na celém světě vycházet v pátek. Shodli se na tom klíčoví zástupci hudebních prodejců, nahrávacích společností i umělců. Ti chtějí ve všech regionech vydávat alba vždy v pátek jednu minutu po půlnoci místního času. Nová pravidla, k nimž zástupci průmyslu dospěli po devíti měsících diskusí, by měla začít platit od letošního léta. V současnosti jednotlivé regiony dodržují tradici. V pondělí tak vycházejí hudební desky ve Velké Británii a ve Francii, v úterý ve Spojených státech, ve středu v Japonsku a teprve v pátek pak v Austrálii a Německu. V době, kdy se po světě rozmáhá digitální distribuce a streamování, už ale tato pravidla působí anachronicky, a navíc přispívají k pirátství v regionech, které na nová alba musejí pouze z formálních důvodů čekat.

Britský dirigent Simon Rattle, manžel české mezzosopranistky Magdaleny Kožené, se stane hudebním ředitelem Londýnského symfonického orchestru. Funkce se ujme v září roku 2017. Informaci potvrdil v úterý samotný Rattle, který je nyní šéfdirigentem Berlínských filharmoniků, kde mu mělo skončit angažmá v roce 2018. Na Londýnském symfonickém orchestru ho prý přitahuje jeho vzdělávací program a rovněž kvalita hudebníků.

Praha
Baletní soubor Národního divadla má od čtvrtka na repertoáru novou inscenaci Ballettissimo, která je složená ze tří choreografií současných tvůrců. Společné třem choreografiím jsou různé pohledy a možnosti použití klasické baletní techniky v současnosti. Zcela novou choreografii pro Balet Národního divadla vytvořil italský choreograf Jacopo Godani, druhá část programu pochází od německého choreografa Uweho Scholze, jehož práci Národní divadlo uvedlo vůbec poprvé. Třetí kus je prací šéfa Baletu Petra Zusky.

Regiony
Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami letos přinese východní pohled na dílo světoznámého skladatele. Během devíti koncertů se představí mimo jiné umělci z Indie a Číny. Přehlídka, která se koná od 29. dubna do 4. června, bude také dějištěm světové premiéry skladby britského hudebníka indického původu Jonathana Mayera Hiawatha’s Song. Dílo inspirované básní Henryho Wadswortha Longfellowa o indiánu Hiawathovi i Novosvětskou symfonií vzniká speciálně pro příbramský festival. Přehlídku zahájí Adam Plachetka. V dalším programu se představí houslistka Julie Svěcená, Duo Teres, Kühnův dětský sbor, Mucha Quartet nebo čínský violista Minlang Yu. Závěr festivalu bude patřit Filharmonii Bohuslava Martinů v pořadu Antonín Dvořák očima Indie pod taktovkou indického dirigenta Debašiše Čaudhrího.

Moravské divadlo v Olomouci připravilo premiéru baletu Arama Chačaturjana Spartakus. Inscenaci nastudoval Robert Balogh, hudebním nastudováním byl pověřen dirigent Tomáš Hanák. Premiéra se uskutečnila v pátek 6. března. V hlavních rolích se představili Ivo Jambor (Spartakus), Yui Kyotani (Frygie), Lukáš Cenek (Crassus), Irina Laptěva (Aegina) a Damani Williams (Retiarius). V inscenaci vedle členů olomouckého baletního souboru vystoupili také členové profesionální šermířské skupiny Adorea. Autorem scény je Eduard Přikryl, kostýmy navrhl Roman Šolc.Devět koncertů ve dvou týdnech nabídne v pěti chrámech v centru Brna Velikonoční festival duchovní hudby, který se letos uskuteční od 29. března do 12. dubna. Kromě Filharmonie Brno se představí například Vratislavský barokní orchestr, varhaník Christian Schmitt nebo La Capilla v šestihlasé mši. Podle pořadatelů je festival šitý na míru velikonočním svátkům a duchovním významům té doby. Dramaturgie plně vychází z liturgického času.

Českobudějovická radnice vyhlásí architektonickou soutěž na nové otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovského zámku. Po středečním jednání rady to řekl primátorův náměstek Jaromír Talíř (KDU-ČSL). Točnu krajské město vlastní a provozuje ji Jihočeské divadlo. O její odstranění delší dobu usilovali někteří čeští památkáři a výbor UNESCO. Podle posledního verdiktu by měla ve stávající podobě v zahradě zůstat do roku 2017. Město koncem loňského roku získalo závazné stanovisko krajského úřadu, podle kterého lze architektonickou soutěž na otáčivé hlediště  umístěné na pozemku, kde stojí nyní, zahájit. Herman letos v lednu informoval, že komise UNESCO doporučila umístit scénu mimo zámecký areál, ale je pro ni i přijatelné řešení s hledištěm uvnitř zahrady. Stavební práce by měly začít v roce 2016. Z architektonické soutěže vzejde typ točny. Ve hře zůstává několik variant. Může jít o rozebíratelné či zasouvatelné hlediště a zvažuje se i jeho posunutí mimo osu barokní zahrady, dál od bellárie.Ve čtvrtek vystoupila s Filharmonií Brno jako zvláštní host zpěvačka a houslistka Iva Bittová. Zhostila se pěveckého partu Mefista ve faustovské kantátě Alfreda Schnittkeho Buďte rozvážní a bděte. Zazněla také Patetická symfonie Petra Iljiče Čajkovského. S Filharmonií Brno pod taktovkou Andrease Weisera vystoupili také Český filharmonický sbor Brno a kontratenorista Jan Mikušek, tenorista Tomáš Kořínek a barytonista Roman Janál. Koncert zopakovala Filharmonie Brno ještě v pátek.

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla odehrálo v sobotu 7. března premiéru operety Čardášová princezna Emmericha Kálmána. Od prvního uvedení Kálmánova díla ve Vídni uplyne v listopadu přesně sto let. V Plzni se k divákům vrátilo po více než dvaceti letech od posledního uvedení. Tvůrčí tým nové inscenace tvoří režisér Zbyněk Brabec s dirigentem Jiřím Petrdlíkem, kostýmy navrhl Josef Jelínek, scénu Ondřej Zich. Do inscenace je zapojen i baletní soubor v choreografii Petry Parvoničové. Ústřední mileneckou dvojici, zpěvačku Sylvu Varescu a knížecího syna Edwina Ronalda, představují Luisa Albrechtová či Anna Klamo a Josef Moravec nebo Jakub Turek. Mladokomický pár – Komtesu Stázi a Hraběte Boni Káncsiána Lenka Pavlovič v alternaci s Radkou Sehnoutkovou a Michal Bragagnolo s Tomášem Kořínkem. Rodičovský knížecí pár tvoří Pavla Břínková či Iveta Žižlavská a Pavel Horáček v alternaci s Daliborem Tolašem.

Výročí
Ve čtvrtek 12. března uplyne 115 let od narození významného českého tenoristy Vladimíra Tomše (12. 3. 1900 – 6. 12. 1935), Jeníka z filmového zpracování Prodané nevěsty z roku 1933, předního a bohužel předčasně zemřelého člena Opery Národního divadla.

Před pěti lety, 12. března 2010 zemřel významný člen baletu brněnského Národního divadla, tanečník, choreograf i jeho umělecký šéf Rudolf Karhánek (narozen 21. 11. 1923).

Foto Decca/Felix Broede, PKF, Jim Rakete, Pavel Hejný, Jan Procházka, Pavel Křivánek