Týden s tancem

Balet Národního divadla se chystá na hostování v Izraeli, Jihočeské divadlo přináší další taneční premiéru, novinky hlásí rovněž Divadlo Ponec či smíchovské Švandovo divadlo. K vidění bude rovněž tvorba studentů HAMU v rámci Festivalu Nové generace a tento týden nahlédneme i do zahraničí.

Balet Národního divadla na turné v Izraeli

Ve dnech 24. – 27. listopadu bude baletní soubor naší první scény tančit v izraelském Tel Avivu. Divákům představí program složený z děl Jiřího Kyliána – Bella Figura, Gods and Dogs, Petite Mort a Sechs Tänze.

Vedení Baletu k hostování dodává: “Kromě budování pevné pozice v České republice se snažíme upevňovat i postavení Baletu ND v rámci zahraničního povědomí. Daří se to zejména hostováním, které šíří dobré jméno naší republiky, coby kultivované země, vědomé si významu kultury a umění pro budoucnost. V minulé sezoně jsme tak – pandemii navzdory – uskutečnili například zájezd do Barcelony. Odehráli jsme zde pět vyprodaných představení Labutího jezera, a to s velkým respektem a úspěchem.”

Premiéra v Českých Budějovicích

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích zažívá perný podzim. V pátek 26. listopadu uvedou premiéru nového titulu Mechanický pomeranč, který choreograficky připravila dvojice Tomáš Rychetský a Ondřej Vinklát, na režii se vedle Rychetského podílel Pavel Šimák a hudbu složil Pavel Acher.

Vize budoucnosti, která se stala naší současností. Právě ta fascinovala Mad Max, Orwelův 1984, Buῆuelův Zlatý věk, kyberpunk, Kubricka, Anthonyho Burgesse a také balet Jihočeského divadla. Vůbec poprvé převedeme v Jihočeském divadle legendární dílo Mechanický pomeranč do taneční inscenace. Dekadentně surreální taneční groteska odkrývá, co se stane, když se mocní rozhodnou udělat z nás své loutky. Necháme se?

Projekt Nezřízeni v Divadle Ponec

Divadlo Ponec ve dnech 29. a 30. listopadu uvede premiérový projekt Nezřízeni, za jehož koncepcí stojí uskupení Pulsar s Terezou Krčálovou a Honzou Malíkem v čele. Projekt poskytuje mladým tvůrcům prostor k uměleckému dialogu a zároveň upevňuje jejich nejen umělecké, ale i produkční a kurátorské schopnosti.

Výsledkem je umělecká spolupráce na představení mladé choreografky Barbory Ptáčkové SPÁRA: průniky. Dílo nechává nahlédnout do současných témat generace dvacátníků. Je uměleckou výpovědí, která se zrodila ze subjektivního prožívání světa, a následně se rozšířila o vědecký a občanský diskurz, kdy angažovanost jednotlivých postojů a pohledů způsobuje napětí pramenící z vědomí, že naše realita již není postavena na dialogu.    

Uvedeno bude spolu s dalším dílem S dovolením! uskupení SPOLK. Jejich inscenace je zrcadlem, v němž se odráží jedna z podob dnešní uspěchané doby. S dávkou lehkosti a humoru se snaží podat svědectví o aktuálním problému naší společnosti.

Spitfire Company se souborem Švandova divadla

Spojení kamenného a nezávislého divadla nabídne nový titul Švandova divadla. Pro smíchovskou scénu ho připravuje autorská a režijní dvojice Petr Boháč a Miřenka Čechová, vůdčí osobnosti umělecké skupiny Spitfire Company. Inscenace s názvem Muž vlastní penis, vagina vlastní ženu nabídne osobitý pohled na misogynii (nenávist k ženám) a misandrii (nenávist k mužům). A v dnešní společnosti prozkoumá témata jako šovinismus, předsudky či rovnoprávnost. Premiéra inscenace, jejíž podobu utvořily i názory a zkušenosti účinkujících herců a tanečníků, bude 27. listopadu 2021 ve Studiu Švandova divadla.

Výchozím impulsem pro napsání hry byl pro Petra Boháče život a myšlenky Otto Weiningera (1880‑1903), mladého filosofa a autora knihy Pohlaví a charakter. Jeho radikální názory týkající se žen, sexu či židovství zaujaly například Henrika Ibsena, Sigmunda Freuda, Egona Schieleho, Ludwiga Wittgensteina i Adolfa Hitlera. Weininger, sužovaný svojí jinakostí – byl Žid a pravděpodobně i homosexuál – proslul mimo jiné zarytou nenávistí k ženám. V pouhých třiadvaceti letech pak spáchal teatrální sebevraždu.

Rozporuplná Weiningerova osobnost je v inscenaci rozdělená do tří různých složek Weiningerovy osobnosti. Ty ztvárňují Jan Grundman, Marie Štípková a hostující Jiří Böhm. Jejich herecké kreace dotvářejí tanečnice Sabina Bočková a tanečník Lukas Blaha. Ti ztělesňují stěžejní okamžiky ze života mladého filosofa, ale i obecnější principy mužského a ženského těla.

„Naše sexualita nás ovlivňuje více, než si sami dokážeme přiznat. Ovlivňuje naše jednání, pohled na svět i úsudek o druhých lidech. Bojíme si to přiznat, ale sexualita je esenciální hodnotou, která nás utváří. Toto si velmi dobře uvědomoval Otto Weininger, když psal své ikonické dílo. Proto je důležité se k němu vracet, i když s jeho myšlenkami nesouhlasíme,” říkají Petr Boháč a Miřenka Čechová.

Dramaturgyně Martina Kinská poté dodává:  „V naší nové inscenaci jde bez nadsázky o hledání a pátrání; nejen ve směřování a náladách společnosti, ale též v nás samotných – v našich postojích, předsudcích i v našich výrocích, které na první pohled mohou vypadat neškodně. Hledání myšlenek se tu děje nejen skrze prozkoumávání vyřčených slov, ale též skrze tělo samotné, jeho dispozice a jeho rozpory. Vznikají tak velmi sugestivní obrazy.”

Výtvarný koncept inscenace je dílem Lucie Škandíkové, hudbu vytvořil Jan Kučera, který vycházel například i z Beethovenových motivů.

Nová generace studentů katedry tance HAMU

Na dny 26. – 28. listopadu je naplánován další Festival Nová generace, který pravidelně přináší to nejlepší z autorské tvorby studentů Katedry tance a Katedry nonverbálního divadla HAMU.

V pátek se od 19.00 uskuteční site-specific v prostorách Hudební a taneční fakulty AMU na Malostrnaském náměstí. V sobotu a neděli naváží dva programy v Divadle DISK. Během prvního se představí Anna Benháková s Extended Play – I guess I´m a weirdo born as a sinner, Jaroslav Lambor se Zabijákem a Jan Razima s Fake and Famous. V rámci druhého bude k vidění Is this enough Adély Kašparové, Hľa, človek Kataríny Hudačkové a The Playground of the Unconscious Self Armana Kupelyana.