Týden s tancem

Na válku, kterou na území Ukrajiny ve čtvrtek 24. února rozpoutala Ruská federace, reaguje celý svět a ten taneční není výjimkou. Původem ruský choreograf Alexej Ratmanskij, který toho času připravoval premiéru svého nového baletu Umění fugy se souborem baletu Velkého divadla v Moskvě opustil zemi, aby se připojil ke své rodině na Ukrajině, kde strávil dětství. Uvedení díla bylo odloženo na neurčito, podobný osud stihl i připravovanou velkou historickou rekonstrukci baletu Dcera faraona, již mělo uvést v Ratmanského režii Mariinské divadlo v Petrohradu během května. V rozhovoru pro New York Times se choreograf nechal slyšet, že jeho návrat do země, dokud bude Vladimir Putin prezidentem, není příliš pravděpodobný.

Své ruské angažmá ukončil rovněž Laurent Hilaire, dnes již bývalý umělecký šéf baletního souboru Divadla Stanislavského a Němiroviče-Dančenka v Moskvě. Svou rezignaci podal v sobotu 26. února, zemi opustil hned den poté. „Velmi mě mrzí, že odcházím, ale s ohledem na aktuální geopolitickou situaci nemohu pokračovat v práci,“ uvedl k tomu francouzský tanečník, který strávil kariéru jako hvězda Opéra national de Paris, kde do roku 2014 působil jako baletní mistr. V čele ruského baletního tělesa stál od roku 2017.

Miami City Ballet symbolicky věnoval své víkendové představení baletu Labutí jezero Alexeji Ratmanskému a celé Ukrajině. Soubor před několika týdny uvedl právě Ratmanského inscenaci, které je historicky poučenou rekonstrukcí slavného titulu (poprvé byla uvedena v Curychu ve spolupráci se souborem milánského Teatro alla Scala).

Obdobně se připojil i Hamburg Ballet, který Ukrajině dedikoval reprízu po deseti letech obnoveného baletu Liliom v choreografii Johna Neumeiera.

Svou podporu ukrajinskému lidu vyslovilo rovněž The Baryshnikov Arts Centre v New Yorku. V prohlášení, pod nímž je podepsaný samotný hvězdný tanečník, se mimo jiné uvádí, že “umělci na celém světě dobře chápou, že svoboda – politická, osobní i umělecká – je klíčová pro zdravě fungující společnost. Takovou společnost Ukrajina chce a takovou si zaslouží.” Výslovně je oceněno hrdinství Ukrajinců, kteří “bojují za svou zemi a její suverenitu tváří v tvář čiré agresi ruské politické moci.”

Své vyjádření přidal i český choreograf Jiří Kilián. V anglicky psaném textu uvedl: “Milí přátelé, má rodná země Československo byla v minulosti několikrát brutálně napadena. Nejprve Hitlerem v roce 1938, pak Brežněvem roku 1968. V obou případech naši Západní spojenci neudělali pro naši ochranu vůbec nic. Neopakujme chyby minulosti. Ani tváři v tvář jaderné hrozbě. Nikdy! Putin nesmí být nikdy uchlácholen. Musí být konfrontován, protože to je bohužel jediná řeč, které rozumí.”

Letní hostování baletu Velkého divadla zrušil londýnský Royal Opera House. V britské metropoli moskevský soubor hostuje pravidelně, letos se měl na přelomu července a srpna vrátit po dvouleté pauze vynucené covidem. Královská opera k tomu uvedla, že za aktuální situace není možné, aby turné proběhlo.

Ke stejnému kroku přistoupilo rovněž Teatro Real de Madrid, kde měl moskevský baletní soubor přijet hostovat v květnu s inscenací Bajadéry. Současně společnost Pathé Live, která zajišťuje živé přenosy baletů do kin, uvedla, že prozatím stahuje plánované vysílání Labutího jezera a Dcery faraona v podání umělců Velkého divadla.

Během pondělka 28. února se na sociálních sítích vedoucích osobností ruské divadelní scény objevil otevřený dopis, v němž signatáři žádají konec válečné operace na Ukrajině. “Nechceme novou válku, nechceme, aby umírali lidé. Minulé století přineslo tolik bolesti a utrpení, chceme věřit, že 21. století bude plné naděje, otevřenosti a mezilidské komunikace, století lásky, soucitu a odpuštění.” stojí v textu, pod který se podepsal mimo jiné i Vladimir Urin, generální ředitel moskevského Velkého divadla.