Týden s tancem
Cena pro nejlepší baletní inscenaci přehlídky BALET 2023 zamířila do Ostravy a zaujalo také Jihočeské divadlo, přihlásilo se více než 30 děl
Více než tři desítky děl přihlášených do jubilejního desátého ročníku soutěžní přehlídky současné taneční tvorby BALET 2023 ukazují velmi pestrou paletu současného českého baletu a tance – od prací souborů spojených se školami, přes tvorbu nezřizovaného Pražského komorního baletu až k inscenacím velkých baletních souborů zřizovaných divadel. K vidění byla původní tvorba i několik přenesených prací.
Tento ročník ovládlo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě s inscenací Carmen v choreografii Jiřího Pokorného (1981). Vedle hlavní ceny putují do Ostravy také ocenění za sólistické výkony představitelů Carmen a Dona Josého, které převezmou Natalia Adamska a Francesco Fasano. Čestné uznání za světelný design obdrží Loes Schankanbos.
Uspělo také Jihočeské divadlo České Budějovice s inscenací Mechanický pomeranč – cenu za nejlepší choreografii získají Tomáš Rychetský a Ondřej Vinklát, za sólistický výkon Sebastiano Mazzia a čestná uznání za původní hudbu Ivan Acher a za návrh scény Eva Jiřikovská. Cena za nejlepší kolektivní výkon putuje do baletu Moravského divadla v Olomouci za inscenace Bolero a Carmen. V libereckém divadle F. X. Šaldy bodovaly inscenace Carmen (Nuria Cazorla García – cena za sólistický výkon) a Mauglí (čestná uznání za původní hudbu pro Aleše Březinu a za návrhy scény a kostýmů pro Aleše Valáška).
Přehlídky BALET 2023 se zúčastnilo osm baletních souborů z České republiky: Pražský komorní balet, Balet Praha Junior (soubor konzervatoře Taneční centrum Praha), Bohemia Balet (soubor absolventů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Jihočeské divadlo České Budějovice, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava a Moravské divadlo Olomouc s 31 inscenacemi. „Zájem divadel zúčastnit se tak potvrzuje opodstatnění přehlídky, potřebu občasného ,měření sil´ a rozmanitosti dramaturgie“, říká člen poroty Zdeněk Prokeš a dodává: „Na druhou stranu je tento model několikanásobně levnější a umožňuje neomezenou volbu repertoáru i širokou účast souborů. Je bezesporu objektivnější, protože představení se konají v domácím prostředí; výkony ani inscenační tvar nejsou ovlivněny zájezdovými podmínkami.“
Cílem přehlídky, která je pořádána od roku 1992, je podnítit taneční a baletní soubory, aby zvyšovaly pozornost současné původní domácí tvorbě a usilovaly o její pravidelné uvádění. Přehlídka ukázala to, co považují soubory za své reprezentativní inscenace. Pětičlenná porota pracovala ve složení Kateřina Dedková, Lucie Dercsényi, Jan Kodet, Zdeněk Prokeš a Roman Vašek. Shromáždila 92 odborných posudků, které mají nezastupitelný dokumentačně-kritický význam. Regionální soubory oceňovaly zájem o svou práci i to, že se zvýšil počet recenzí a kritik především v odborném tisku.
Soutěžní přehlídku BALET 2023 pořádala Asociace tanečních umělců ČR za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury. Ceny a prémie poskytly firma Grishko, Nadace Život umělce a Nadace Český literární fond. Slavnostní vyhlášení výsledků přehlídky BALET 2023 spojené s předáním diplomů a prémií se uskuteční při příležitosti uvedení vítězné inscenace Carmen baletu Národního divadla moravskoslezského 1. března v 19 hodin ve Stavovském divadle.
AVÍZO: Festival Cirkopolis představil zahraniční program
Na jedenáctý ročník mezinárodního novocirkusového festivalu Cirkopolis se sjedou umělci z různých koutů Evropy. Nečekaná a absurdní žonglérská show Der Lauf belgického souboru Les Vélocimanes Associés je zcela ojedinělým představením, jehož vývoj mají diváci ve svých rukou. Poprvé přijede slovenský umělec žijící v Berlíně Roman Škadra, který ve světové premiéře projektu Girevik svede boj s těžkými železnými kettlebelly. Nizozemský soubor Post uit Hessdalen vytvořil speciální bubenicko-žonglérský koncert lidí a robotů Man Strikes Back. Belgičtí akrobaté Sinking Sideways přivezou hypnotickou, plynoucí a vysoce precizní performance Cécile. Festival přivítá umělce i diváky od 11. do 17. února v Paláci Akropolis, Ponci – divadle pro tanec, v prostorách současného Divadla Archa, Kasárnách Karlín a CIRQUEON LABu.
Belgická dvojice performerů Les Vélocimanes Associés slibuje navodit až surrealistickou atmosféru připomínající snímky Davida Lynche a obrazy Reného Magritta. „V překvapivém a podmanivém představení Der Lauf, které diváky nenechá vydechnout, se žonglér s kýblem na hlavě naslepo vrhá do série existenciálních pokusů, jež ho vedou neznámým směrem. V cestě mu však stojí jeho dvojník. Naštěstí má diváky, kteří ho v jeho misi doprovázejí, a tak nic nebrání hladkému průběhu věcí… Pokud nerozhodnou jinak,“ popisují organizátoři.
Tvůrci se nechali inspirovat komickým experimentálním filmem švýcarských umělců Petera Fischliho a Davida Weisse, kteří ve snímku The Way Things Go z roku 1987 natočili sérii pohybujících se objektů ve skladišti. Během třiceti minut se dějí nepředvídatelné věci – výbuchy, kolapsy nebo požár. Skladiště se stává dějištěm řady podivných a zcela náhodných událostí, takovým skutečným divadlem bez herců. Jakých všech podivností se dočkají diváci Cirkopolisu, se ukáže 12. a 13. 2. v prostorách současného Divadla Archa, ve kterých se festival uskuteční poprvé.
Roman Škadra je slovenský cirkusový umělec žijící dlouhodobě v Berlíně. Ve své práci si pohrává s motivem absurdity a intenzivního fyzického výkonu a využívá různé techniky ke zkoumání vztahu mezi tělem a objektem. Ve světové premiéře projektu Girevik manipuluje stylově oblečený muž s třiceti železnými kettlebelly. Bojuje se svou neobratností a každým pohybem přetváří své tělo do zcela nové podoby. „Výsledkem jeho hry je křehká, nikdy nekončící kompozice, která symbolizuje vypětí a kolaps. Škadra tak zpochybňuje klasickou hypermaskulinní auru vytvořenou kolem kettlebellů a místo fyzické námahy v ní hledá alternativní poetiku,“ upřesňuje dramaturgie festivalu.
Multimediální ukázku boje mezi lidstvem a technikou slibují svést nizozemští Post uit Hessdalen. Performance Man Strikes Back bude bubenicko-žonglérským koncertem lidí a robotů pro lidi a roboty od šesti let, ve kterém si žonglér pohrává s gumovými míčky a odráží je od pěti dřevěných trojúhelníků. Jeho rytmus určuje hudebník Frederik Meulyzer hrou na bubny. Dohromady komponují výtvarně-harmonickou a působivou síť linek, kterou tvoří skákající míčky. Výsledná choreografie závisí na žonglérově přesnosti, síle i na rychlosti reakcí bubeníka.
Tvorba vlámského kolektivu tří tanečních akrobatů Sinking Sideways se podle organizátorů vyznačuje výraznou choreografičností. V hypnotickém a vysoce precizním akrobatickém představení Cécile se pohybují v pevně stanoveném systému pohybů a zkoumají rozmanité možnosti jednoho jediného opakujícího se vzorce – nekonečné smyčky. „Tváří v tvář jeden druhému zdolávají v přesně vytyčeném prostoru vlastní fyzickou mechaniku, vzájemnou provázanost a usilují o soudržnost ve věčném proudu pohybů.“
Vstupenky si mohou diváci koupit online v síti GoOut nebo na pokladnách Paláce Akropolis a divadla Ponec. Festival již jedenáctým rokem pořádá CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus společně s Palácem Akropolis.
Tanec v Národní galerii: 16. ledna
Národní galerie zve na 16. ledna na taneční performanci v Anežce Praha – v krásné Vilemíně z 13. století (gotickém chrámu). Můžete se těšit na taneční choreografie od Adriany Štefaňákové a italského tanečníka Mandely Leonarda. Vedle tanečních performance proběhne také projekce krátkých filmů a ke konci večera i impro jam Jiný světy, který i návštěvníky vtáhne do rytmu tance a hudby.
Kateřina Dedková-Franková oslaví jubileum
Významné jubileum oslaví ve středu emeritní sólistka Pražského komorního baletu Kateřina Dedková-Franková (* 10. 1. 1954), která je v současnosti v souboru repetitorkou a garantkou choreografií Pavla Šmoka a podílí se na chodu Institutu Pavla Šmoka.
Kateřina absolvovala taneční oddělení pražské konzervatoře v r. 1974 a obor choreografie na katedře tance Akademie múzických umění v Praze v r. 1992. V letech 1974–76 působila v baletu Národního divadla v Praze. Poté se stala sólistkou Pražského komorního baletu pod vedením Pavla Šmoka. Do roku 1992 byla hlavní interpretkou Šmokových choreografií. Po roce 1997 především jako asistentka a baletní mistryně i choreografka, dnes je repetitorkou a garantkou jeho repertoáru.
Patřila k interpretační špičce dramatických tanečnic celé poválečné éry. Její taneční kreace se vyznačovaly dokonalým prolnutím pohybového a hereckého výrazu od lyrických partů až po expresivní, dramatické a psychologicky pojaté party: např. Americký kvartet A. Dvořáka (1977); 1. a 2.smyčcový kvartet L. Janáčka – Listy důvěrné, Kreutzerova sonáta (1978); 1. smyčcový kvartet B. Smetany Z mého života (1983); okouzlila jako Žena ve Zjasněné noci A. Schönberga (1987); Vdova v Holoubkovi A. Dvořáka (1992); Kostelnička v Po zarostlém chodníčku L. Janáčka (1998) aj.
Spolupracovala s Laternou magikou (Gerda ve Sněhové královně), v Národním divadle v Praze nastudovala v r. 1995 Šmokovu choreografii Amerického kvartetu. V televizi natočila řadu tanečních rolí, např. Princeznu v Pohádce o Honzovi (O. Nedbal), Princeznu v Příběhu vojáka (I. Stravinský), Nevěstu ve Svatbě (I. Stravinský), titulní roli ve Zpěvu slavíka (I. Stravinský), Pastýřku v Pastýřce a kominíčkovi, Černou královnu v Alence v říši divů.
Choreografický talent objevený a pěstovaný u ní Pavlem Šmokem prokázala např. ve Valčících, Humoreskách a České svitě Antonína Dvořáka (1986), společně s Pavlem Šmokem v Janáčkově Po zarostlém chodníčku (1998), Smetanově Z domoviny (1999). Spolupracovala s divadlem F. X. Šaldy v Liberci, kde inscenovala balety Coppélia (hudba L. Delibes), Maškaráda (A. Chačaturjan) a Čarodějná láska (M. de Falla).
Za roli Ženy ve Zjasněné noci jí byla udělena Cena Českého literárního fondu (1988) a stala se nositelkou Národní ceny ČSR (1989). Od roku 2003 je členkou baletní poroty Herecké asociace pro udílení Cen Thálie.
AVÍZO: Festival Sdílené jeviště – iniciativa Baletu Národního divadla
V průběhu prvních tří měsíců roku 2024 přivítá Balet ND milé hosty a kolegy z brněnského a ostravského divadla. Hostování brněnského juniorského souboru se uskuteční 29. ledna na Nové scéně ND, hostování baletu Národního divadla moravskoslezského 1. března ve Stavovském divadle.
Balet NdB 2: Tma / Královská večeře / Symfonie č. 7 Allegretto
Národní divadlo Brno vysílá do Prahy svůj juniorský soubor Balet NdB 2 s představením, které nabízí hned tři původní choreografie: Tmu baletní mistryně Markéty Pimek Habalové, Královskou večeři uměleckého vedoucího Baletu NdB 2 Uladzimira Ivanoua a Symfonii č. 7 Allegretto uměleckého šéfa Baletu Národního divadla Brno Mária Radačovského.
Tma vypráví příběh dvou lidí, jejichž nezlomná láska se snaží překonat nepřízeň osudu. Těžká zkouška v podobě nuceného odloučení přináší mladým hrdinům strach, bolest, ale i naději, která jim pomáhá překonat chvíle největšího soužení. Na Královské večeři budou diváci svědky těch nejhorších lidských vlastností a činů. Hlavní roli zde bude hrát přetvářka a pokrytectví, lež a zrada. Svou úlohu ale sehraje i náhoda. Skrze hudbu Dmitrije Šostakoviče a jeho slavnou Leningradskou symfonii, která poprvé zazněla v blokádou sužovaném Leningradě v roce 1942, uchopí Mário Radačovský v Symfonii č. 7 Allegretto závažné téma brutální agrese vůči svobodnému národu. Dílo se pro svět stalo symbolem boje proti fašismu a paradoxně ti, kteří byli tehdy v roli obránců, jsou dnes agresory.
Národní divadlo moravskoslezské: Carmen
Balet Národního divadla moravskoslezského uvede v Praze svou Carmen, a to v choreografii Jiřího Pokorného (1981). Tvůrci ostravského pojetí vycházeli z původního operního libreta autorů Henriho Meilhaca a Ludovica Halévyho založeného na stejnojmenné novele Prospera Mériméa. Volnou inspirací byly zejména po hudební stránce různé verze Ščedrinovy baletní suity a některá výrazná filmová nebo scénická ztvárnění, například Carlose Saury a Matse Eka. Příběh obdobně jako jejich předchůdci staví na Carmen, Josém a Micaele, které zde dostává jméno Lady M. Slunnou španělskou Sevillu počátku 19. století střídá noční klub industriálního města současnosti, dramatické napětí díla se však neztrácí, možná právě naopak.
Pražská taneční konzervatoř zve na balet Esmeralda
V neděli 14. ledna odprezentují v Divadle na Vinohradech posluchači Pražské taneční konzervatoře a střední odborné školy s.r.o. klasický balet Esmeralda v choreografii Mária Petipy a pedagogů konzervatoře. Na jevišti se představí studenti napříč ročníky a ukáží výsledek téměř roční intenzivní práce.
Klasický balet Esmeralda je inspirovaný románem Viktora Huga Notre Dame de Paris – Chrám Matky Boží v Paříži. Tanečníci diváky provedou přátelstvím krásné Esmeraldy a ošklivého hrbatého Zvoníka, ale také ukážou sílu lásky doplněnou řadou komických scén. Několik desítek studentů ze všech ročníků Pražské taneční konzervatoře pod vedením jejich pedagogů nastudovalo 70minutovou choreografii, která bude v rámci večera rozdělena krátkou pauzou. Jelikož se jedná o příběh se šťastným koncem a děj je zpracovaný pro všechny věkové kategorie, je určen pro dospělé i dětské publikum.
Premiéra představení proběhla 18. listopadu 2023 ve Filharmonii Hradec Králové v rámci 12. ročníku cyklu OPERA A BALET DĚTEM. Reprízy se uskutečnily v prosinci 2023 v Třeboni a v Českém Krumlově, a právě ta další se bude konat 14. ledna 2024 v Divadle na Vinohradech od 19:00.
Pozvánka – Kateřina Korychová & Eliška Brtnická: Opustit bezpečí studovny. Co může přinést terénní výzkum?
Přednáška pořádaná Teatrologickou společností, Kabinetem pro studium českého divadla a Katedrou divadelních studií Masarykovy univerzity.
Koná se 11. ledna v Klubovně ústřední knihovny Městské knihovny v Praze. Odkaz na akci ZDE.
Jak probíhá dramaturgický proces v náročných podmínkách současného kulturního provozu a před jakými otázkami stojí? Jaké aspekty ovlivňují proces dramaturgického rozhodování v projektech z oblasti nového cirkusu? Jak divadelní dramaturgie souvisí s pracovními podmínkami, jak s vyčerpáním a jak s nedostatkem času?
Tyto otázky stály na počátku terénního výzkumu, kvůli kterému musela badatelka Kateřina Korychová opustit bezpečí své studovny; a také uvozují téma přednášky, která formou dialogu proběhne s tvůrkyní performance Thin Skin Eliškou Brtnickou, laureátkou Ceny Divadelních novin 2023 v kategorii Taneční a pohybové divadlo.
„Jako zúčastnění pozorovatelé projdeme společně zkoušením projektu nového cirkusu Thin Skin (2022) české akrobatky Elišky Brtnické a kolektivu. Při pozorování a interpretaci procesu zkoušek se zaměříme na dramaturgii, kterou budeme v tomto případě chápat jako praxi zahrnující více funkcí a forem, rozkládajících se v čase zkoušení a navzájem se ovlivňujících,“ vysvětluje anotace akce.
Mgr. Kateřina Korychová vystudovala sdružený program Divadelní studia a Televizní a rozhlasová tvorba na Katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Přispívá mimo jiné do Tanečních aktualit, Deníku N a podílí se na podcastu pro Cirqueon – centrum pro nový cirkus. V současné době působí v týmu Evropského hlavního města kultury České Budějovice 2028. Za svoji diplomovou práci o dramaturgických principech v procesu tvorby Elišky Brtnické a kolektivu v projektu Thin Skin získala v roce 2023 Cenu Václava Königsmarka.
Eliška Brtnická vystudovala nonverbální divadlo na HAMU v Praze, kde v roce 2018 také dokončila doktorské studium prací o vzdušné choreografii. V roce 2010 založila soubor Cirkus Mlejn, v roce 2017 absolvovala roční kurz cirkusové dramaturgie pořádaný cirkusovými školami CNAC a ESAC. V posledních letech se více zaměřuje na vizuální pojetí inscenací (například spolupráce s českým sochařem Čestmírem Suškou, galerií Benedikta Rejta či centrem současného umění DOX) a také na site-specific a dokumentární postupy. Pracuje také jako programová ředitelka mezinárodního festivalu Fun Fatale.
Open call na rezidenční programy Studia ALTA 2024: uzávěrka 15. ledna
Studio ALTA otevřelo svůj rezidenční program pro rok 2024 v rámci tří programů. Každý z nich je určený pro jinou fázi a formu uměleckých procesů:
- „Dům soustředění“ mohou zabydlet jednotlivci i kolektivy v širším uměleckém týmu, kteří hledají prostorové i technické zázemí na rozpracování scénických děl.
- „Dům výzkumu“ si lze představit jako dočasné spolubydlení několika umělců a umělkyň. Jeho záměrem je poskytnout prostor pro umělecký výzkum, tvorbu konceptů, ponoření se do konkrétního tématu. Letošní novinkou je rozšíření o možnost přeměnit již existující dílo do nového formátu.
- Sousedství tří programů uzavírá „Dům odpočinku“. Ten se otevírá pro všechny kolegy a kolegyně z nezávislého sektoru jako podpůrná struktura akcentující důležitost péče.
Více info na webu Studia ALTA.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
