Týden s tancem
Druhá premiéra Emergency Dances dnes v Paláci Akropolis
Pod hlavičkou souboru Tantehorse se ještě dnes koná v Paláci Akropolis od 18:30 představení pátého dílu série Emergency Dances, která dává kreativní prostor začínajícím umělcům. Tři vybraná díla mladých tvůrců nabízí současná témata a příběhy o křehkosti, hledání identity a harmonii mezi lidstvem a přírodou, to, co je zajímá a čím žije jejich generace.
Osobní výpověď zabývající se tématem etnické a kulturní identity uvede v Paláci Akropolis performerka česko-nigerijského původu Angela Nwagbo. Společně se senegalským perkusistou Siakou Toure v díle s názvem Confluence reflektuje společenské tlaky, předsudky a stereotypy spojené s etnickým původem. „Mým posláním je vyvrátit etnocentrismus, ukázat lidem, jak moc jsme si všichni podobní a vzdát úctu africkým kulturám a filozofiím, kterými jsem měla možnost se inspirovat,“ přibližuje svůj záměr autorka. V performance vytváří unikátní pohybový jazyk, ve kterém mísí prvky afrického a západního tance. „Angela Nwagbo nás zaujala svou fantastickou tělesností, elektrizující vnitřní silou, jedinečnou poctivostí jak v pohybové, tak v teoretické přípravě tématu. Vnímáme, že její emergency je i naším emergency, neboť Angela ve svém i divákově těle oživuje archetypy, zpochybňuje stereotypy a ruší binaritu moje-tvoje,“ doplňují kurátorky projektu.
Dalším dílem v rámci série je performance Vrásnění Daniely Kolkové. Ta v minimalistickém tanečním sóle zkoumá nesoulad mezi hektickým světem plným tlaku na výkon a vnitřní potřebou naslouchat svému tělu. Skrze pohyb, zvuk a interakci vyzývá k zamyšlení nad tím, jak můžeme začlenit jemnost do našich každodenních životů a otevřít se hlubšímu propojení se sebou samými i s okolním světem. „Upoutala nás autorčina odhodlanost a hluboká potřeba opustit paradigma úspěchu založeného na přepjatém výkonu, a místo něj nabídnout široký prostor laskavosti, vědomého spojení se vším živým a sebevědomého vymezení vlastních hranic,“ vyjadřují se kurátorky. Vrásnění je pozvánkou k objevování krásy v subtilních aspektech naší existence.
Za třetím vybraným dílem stojí výtvarník Claude Johann Čierny a performer Eduard Adam Orszulik, kteří jsou zároveň členy uskupení Simulakrum. To sdružuje mladé aktivistické umělce působící mezi Prahou a Berlínem, kteří svým dílem upozorňují na problematiku extraktivismu a jednostranného čerpání přírodních zdrojů bez nabídky vratitelnosti, což byl i jeden z důvodů pro jejich výběr do projektu. „Tvůrci nás přesvědčili svou rozhodností a velkorysostí projektu, ve kterém úzce spolupracují s umělci z hudební, výtvarné a multimediální scény. V Tantehorse si přejeme, aby umění podněcovalo k aktivismu a umožňovalo mladým tvůrcům být slyšet a věříme, že projekt Simulakrum neskončí ‚jen‘, na prahu jeviště, ale utvoří skupinu lidí aktivně se zapojujících do společenského dění,“ říkají kurátorky. V performance, kterou uvedou v rámci Emergency Dances, hledají způsoby, jak diváka imerzivní metodou přivést k přemýšlení o antropocentrickém přístupu v kontextu environmentální krize. „Cílem představení je podnítit společenskou reflexi nad aktuálními tématy, jako je ekologická krize, technologický pokrok a budoucnost lidského druhu, tím podpořit kritické myšlení a diskusi. Zároveň prostřednictvím nadějného vyprávění nabízíme určitou vizi symbiotického soužití za hranicemi současné antropocentrické éry,“ doplňují autoři. Poslední volné vstupenky jsou v prodeji na GoOut.
Páteční KMENY budou originální taneční kantátou i rozloučením s Pulsarem
V pátek 8. listopadu 2024 se ve 20 hod v Evangelickém kostele Na Doubkové 8 a v koprodukci s Komunitním prostorem Smíchov uskuteční premiéra původního projektu skladatele Jakuba Rataje a choreografky Kateřiny Stupecké KMENY s podtitulem Taneční kantáta za živé. Inscenace, která se koná v rámci Roku české hudby, je zároveň poslední premiérou uměleckého uskupení a platformy Pulsar, kterou založili v roce 2017 producent Honza Malík a choreograf Michal Záhora.
Při hledání tématu a na počátku tanečního projektu KMENY byl konkrétní impuls – požár v Českém Švýcarsku, který vyvolal celospolečenskou debatu a přinesl mnoho otázek o potřebě rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Přestože se konkrétní téma, ve smyslu dokumentárního přenosu, od projektu vzdálilo – silné otázky a potřeba hledat odpovědi na vztah člověka a jeho životního prostředí zůstaly přítomny: „Cesta obsahu díla je velmi fluidní. Tak jak rosteme v čase, tak se prohlubují a přelévají základní témata dopadu nepokory, nenaslouchání, přehlížení, nepřítomnosti a moci. Našla jsem společného jmenovatele, kterého neprozradím, ale je to velké prosté téma, které skrývá to podstatné a které jsem se vždy bála přenést na jeviště,“ říká o širším kontextu tématu choreografka Kateřina Stupecká.
KMENY přinášejí několik výjimečných souvislostí. Spojení originálních konceptů dvou vynikajících českých tvůrců – choreografky Kateřiny Stupecké a skladatele Jakuba Rataje – dotváří tvůrčí setkání s nejmladší taneční generací. „S Jakubem se známe dlouho a jsme přátelé. Řekla bych, že jsme profesně napojení na stejnou frekvenci. Umělecky nás protkávala stejná společnost. On má blízko k mému tanci a já k jeho hudbě. To je pevný základ. Tvořit v tandemu se skladatelem je pro mě přirozené, společně dílo roste. Co se stane s dalšími novými tóny, jak to ovlivní mé představy a jak se to propíše do samotné tvorby choreografie…“ doplňuje Stupecká.
Ideovým a formativním východiskem je hudební kantáta a její jednotlivé části (óda, árie, lamentace a chorál) inspirovaly také samotné taneční dílo, choreografii i prostorovou a scénickou realizaci. Původně zamýšlené dílo pod širým nebem přineslo přesunem do sakrálního prostoru novou podobu monumentality, o níž hovoří producent a kurátor projektu Honza Malík: „Nakonec jsme z plenéru vstoupili do interiéru, ne ryze divadelního – ale do prostředí chrámu. Původně zamýšlená monumentálnost krajiny se proměnila na velkolepost sakrálního prostoru. Čistý prostor, světlo, deset tanečníků, hudba… žádná jiná složka není potřeba.“
Obsazení deseti mladých tanečnic a tanečníků považují Stupecká i Malík za nesmírně přínosné, inspirativní a vzácné. Pro Honzu Malíka, který projektem KMENY uzavírá činnost svého uměleckého uskupení, má spolupráce s nejmladší generací ještě další rozměr: „KMENY připravujeme s tanečníky mladšími o tři dekády. S koncem Pulsaru vnímáme, že kruh se uzavírá. Procházíme určitým přerodem se symbolickým významem, protože jsme ve fázi, kdy je potřeba opět něco uzavřít, ukončit, předat dál a znovu udělat nový krok.“
Listopadová premiéra KMENŮ bude zároveň jediným, exkluzivním uvedením v tomto roce.
Bohemia Balet zve na představení 10. listopadu do Divadla Komedie
Představení souboru Bohemia Balet k Roku české hudby se uskuteční již za několik dní, v Divadle Komedie v neděli 10. listopadu 2024 od 19:00 hodin. S výjimkou Beethovenovy Měsíční sonáty uvede soubor v tomto večeru choreografie pouze na hudbu českých skladatelů.
Na hudbu Ludwiga van Beethovena se v novém nastudování objeví jedna z raných, ale výrazných a úspěšných choreografií Tomáše Rychetského, Bezpředmětná křehkost. Marika Blahoutová uvede novou choreografii na hudbu Dvořákovy Humoresky, na repertoár Bohemia Baletu přichází také slavné Trio g moll choreografa Pavla Šmoka na hudbu Bedřicha Smetany. Program uzavírá Janáčkova Sinfonietta v choreografii Petra Zusky.
Premiéra choreografky Agáty Jarošové Vlasy
Nově vznikající spolek Lusk, z. s. představí svou druhou premiéru od svého vzniku. Tentokrát se jedná o taneční sólovou inscenaci Vlasy,která se uskuteční 11. listopadu ve 20:00 hodin v divadle Venuše ve Švehlovce. Následují dvě reprízy 12. 11. 2024 a 17. 11. 2024 ve 20:00 hodin v divadle Venuše ve Švehlovce.
Choreografie a koncept projektu jsou dílem Agáty Jarošové, která je associated artist – Centra choreografického rozvoje SE.S.TA na rok 2024. Jaké dialogy a příběhy vytváříme s okolím, abychom zažili svou existenci? Choreografie Vlasy „navrhuje poetický způsob vnímání a prožívání těla, rozvíjející naše prožitky jako vějíř a vytvářející imagináře, ve kterých se tělo spojuje s různými pohledy na svět. Mezi tím, co je éterické a tím, co je materiální, se nechává vést, aby zažilo svůj plný potenciál.“ V díle sólově vystoupí tanečnice Natalie Tun, hudbu složil Martin Krčmář – Nior.
Spolek Lusk byl založen v roce 2024 jako platforma pro projekty tří umělkyň: Agáty Jarošové, Evy Urbanové a Natalie Tun. Spolek se specializuje na současný tanec a performance, působí v ČR, na Slovensku i mezinárodně. V roce 2024 spolek uvádí dvě premiéry: Vlasy choreografky Agáty Jarošové a Yutori choreografky Natalie Tun. V roce 2025 na jej čeká premiéra Our Practices choreografky Evy Urbanové. Spolek také organizuje taneční semináře pro veřejnost. Cílem spolku Lusk je „rozvoj současné taneční scény skrze sdílené umělecké hodnoty, mezi které patří především přirozené vyjádření pohybem, udržitelnost a naplnění smyslu umělecké spolupráce.“
Nebe na zemi: Balet Praha Junior 2 uvádí poctu české hudbě
Divadlo na Fidlovačce nabídne v listopadu novou inscenaci současného tanečního divadla. Balet Praha Junior 2, soubor složený z nejnadanějších studentů Konzervatoře Taneční centrum Praha, chystá na 12. listopadu 2024 premiéru celovečerní inscenace Nebe na zemi. Je věnována Roku české hudby a vzdává hold třem českým skladatelům: Antonínu Dvořákovi, Jaroslavu Ježkovi a Václavu Trojanovi.
Večer zahájí titulní choreografie Nebe na zemi, jež oslaví optimistickou hudbu Jaroslava Ježka. Tým zkušených choreografů – Pavla Zusková, Pavla Königsmarková, Tereza Chladová, Igor Bezdieniezhnykh a Jitka Tůmová – vytvořil dílo inspirované Ježkovým pozitivním přístupem k životu. Jak trefně popsal divadelní kritik Josef Träger: „Nic z jeho utrpení do jeho hudby neproniklo, ta byla přeplněna nesmírnou nadosobní láskou k životu a člověku… Jeho písně neumlkly ani v dobách, kdy bylo zakázáno zpívat.”
Následuje Zlatá brána v choreografii Lindy Svidró a Lenky Šustové Hrabovské, která čerpá inspiraci z lidové kultury a dědictví hudebního skladatele Václava Trojana. Jak vysvětluje Linda Svidró: „Rozhodly jsme se vrátit k Trojanovu odkazu, z jeho scénické hudební tvorby jsme vybraly fragmenty Zlaté brány a přetvořily je prostřednictvím lidového a současného tance v obrazy čtyř ročních období. Střídání ročních dob se odráží v tématech a charakteru tance a propojuje nás s přírodním cyklem a našimi kořeny. Jaro se pojí s probouzením přírody, léto s veselím a setkávání s přáteli, podzim s hojností a úrodou a zima vrcholí tradicí Vánoc. Chceme tím vzdát hold tomuto významnému poválečnému českému skladateli, jehož hudba si zaslouží další taneční interpretace.”
Komponovaný večer uzavře choreografie Příliš od Terezy Chladové, která reflektuje nadměrnost dnešní doby a která je inspirovaná tvorbou Antonína Dvořáka. „Kdy, čeho a co už je vlastně příliš? V současné společnosti se na jedince valí mnoho informací, vjemů, obrazů a vztahů tak, že je všeho kolem nás příliš. Choreografie, která je reflexí současné doby, je inspirovaná poezií a dále hudbou Antonína Dvořáka,” uvádí Tereza Chladová. „Ten ve svých Romantických kusech pro housle a klavír zachytil onu křehkost a zároveň neuhasínající vášeň, které mezi sebou vytvářejí napětí. Každý pohyb, každý tón a každý verš v sobě skrývají něco pravdivého a zároveň hluboce bolestivého,“ doplňuje choreografka.
AVÍZO: Cirkusové noci
Česká republika se letos poprvé zapojí do mezinárodního projektu Cirkusové noci, který proběhne od 15. do 17. listopadu například ve Francii pošesté pod názvem La Nuit du Cirque nebo v Německu počtvrté jako Zeit für Zirkus. Do programu, který je u nás koordinovaný Asociací nového cirkusu, se v tyto dny zapojí dvacet pět akcí pořadatelů novocirkusových festivalů, souborů či divadel na třinácti místech v devíti městech celé České republiky – z Brna (Cie Pieds Perchés), Českých Budějovic (BudeCirkus), Dešenic na Šumavě (Los Círculos a akce NeNoc), Ostravy (BoCirk, MOVE Ostrava), Plzně (Cirkulárium), Prahy (KD Mlejn, Cirqueon, Jatka78, Divadlo BRAVO / Losers Cirque Company), Trutnova (UFFO), Valašského Meziříčí (Eliška Brtnická na festivalu MoveFest) a Varnsdorfu (Cirkus Hopley, FysioArt a AirGym Art Company na festivalu Vítr z hor pořádaném Městským divadlem Varnsdorf).
Cílem projektu Cirkusové noci jak u nás, tak i v zahraničí, je oslavit nový cirkus jako svébytný, dynamicky se rozvíjející, divadelní a umělecký žánr, ukázat pestrost a podpořit jeho rozvoj u nás. Projekt Cirkusové noci je v České republice koordinován Asociací nového cirkusu a koná se jako součást La Nuit du Cirque, mezinárodní akce organizované Territoires de Cirque s podporou francouzského ministerstva kultury. Více informací, přesný program i mapu zapojených měst a akcí najdou zájemci zde.
„Naším cílem je upozornit na nový cirkus jako žánr, na jeho pestrost a jaké zážitky nabízí. Chceme ukázat u nás, ale i směrem do zahraničí, kolik talentovaných umělců a kde všude po České republice tvoří,“ říká na úvod Jiří Turek, ředitel festivalu Letní Letná a předseda Asociace nového cirkusu. „Přesto že jde o první ročník Cirkusových nocí, máme radost, že se do něj zapojili jak již etablovaní pořadatelé z velkých měst, tak i organizátoři z menších míst. Že nový cirkus skutečně na tři dny ovládne Českou republiku a že se tak úspěšně přidáme k mnoha zemím, které již tento žánr v rámci La Nuit du Cirque oslavují,“ dodává.
Celkově po celém světě proběhne La Nuit du Cirque, které vznikly ve Francii v roce 2019, vedle domácí země a zmíněného Německa a České republiky také v Belgii, Guadeloupe, Holandsku, Kanadě, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Švýcarsku, Tahiti a USA. Celkově čítá nabídka od 15. do 17. listopadu celkem 281 akcí ve 14 zemích nebo teritoriích. Loni akce v rámci projektu navštívilo téměř 50 000 návštěvníků.
Cirkusové noci 2024 v České republice – více informací, přesný program, mapa akcí zde. La Nuit du Cirque ve světě – informace a mapa akcí zde. La Nuit du Cirque je mezinárodní projekt, jehož cílem je podpora nového cirkusu. Vznikl z iniciativy a je pořádán Territoires de Cirque za podpory francouzského ministerstva kultury, ve spolupráci s Institut français. S pomocí dalších organizací: Circostrada, ProCirque (Švýcarsko), BUZZ a Forum Neuer Zirkus (Německo), the FFEC – French Federation of Circus Schools, the FEDEC – European Federation of Professional Circus Schools, Circuscentrum (Belgie) a Asociací nového cirkusu (Česká republika).
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]