V působivém a akusticky skvělém interiéru kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích můžete 17. října od 19:30 hodin navštívit koncert souboru Cappella Mariana s názvem Guillaume de Machaut – Soud krále českého. V podání Hany Blažíkové (soprán, gotická harfa), Vojtěcha Semeráda (tenor, fidula) a Jakuba Kydlíčka (flétny) zazní komponované literárně-hudební pásmo věnované Guillaume de Machautovi (cca 1300–1377), které je oslavou středověké dvorské lyriky. Opomíjený Machaut působil část svého života ve službách českého krále Jana Lucemburského a jeho umělecké úspěchy z něj udělaly nejslavnějšího skladatele a básníka 14. století.
Machautova díla evokují kurtoazní společnost plnou rafinovanosti a elegance, téměř snová vize v krutých časech morové epidemie a válečných konfliktů 14. století – pouze stručné narážky v jeho narativních dílech či nářky v jeho posledních motetech prozrazují soužení, které Francie prožívala. Obecně jeho díla jsou věnována rozmarům a těžkostem, ale také radostem z lásky. Experimentoval s žánry, miloval dvojsmysly či hry se slovy, odvážil se rozvolnit hudební formu a pracoval s mnoha drobnými motivy, které střídal náhlými skoky následující jeden za druhým v odvážném kontrapunktu, aby tak vytvořil barevnou mozaiku.
V jeho raném díle Soud krále českého (Le Jugement du Roy Behaigne) se Jan Lucemburský objevuje v úplnosti svého majestátu, své životní zkušenosti, moudrosti a velkorysosti, a to jako sudí sporu o to, kdo prožívá větší žal. Jaromír Meduna jako vypravěč (v osobě Machauta) se během své procházky stává svědkem rozhovoru mezi dámou a rytířem, kteří se přou o to, kdo z nich je nešťastnější – dáma, jíž zemřel milovaný, nebo rytíř, jehož vyvolená si zamilovala jiného. Vypravěč, aby prohlásil jednoho nebo druhého za nejnešťastnějšího, vyhledá radu českého krále. Bohatý text dvorské lyriky je doplněn o Machautova hudební díla střídající různé formy vyjadřující pohnutky lidské duše.
Pomyslnou tečku za VII. ročníkem festivalu Musica ad confluentem udělá 25. října od 19:30 hodin ve studentském kostele Svaté Rodiny v Českých Budějovicích soubor In Cordis Ensemble s programem Follia del mondo – Ctnosti a neřesti v italské hudbě 17. století. Soubor hraje ve složení Kateřina Ghannudi (trojřadá barokní harfa), Jan Krejča (teorba, barokní kytara), Miloslav Študent (arciloutna, barokní kytara), Tomáš Reindl (perkuse).
Když v roce 1657 vyšel tiskem v Miláně zpěvník Canzonette spirituali e morali (Písničky duchovní a mravoučné) byly skladby do něho zařazené již dávno prověřené mnohaletým provozováním na půdě oratoře sv. Filipa Neriho v severoitalské Chiavenně. Jejich pravděpodobný autor, chiavennský duchovní Francesco Ratis (†1676), opatřil oblíbené hudební motivy i celé nápěvy (Bergamasca, Folia, Passacaglia, Spagnoletto, La bella Pedrina ad.) vlastními texty (Marná Bergamasca, Poblázněnost světa, Passacaglia o životě, Zostuzené Spagnoletto, Krásná Pedrina v modlitbách), jež vtipně vyzdvihují ctnosti a bez servítků odsuzují neřesti. Barvitě pak popisují pekelné důsledky přílišného oddávání se těm druhým.
V jednom z dochovaných exemplářů Canzonet je k mnoha písním připsána jejich úprava pro barokní kytaru. Několik těchto úprav zazní v novodobé premiéře.
Ty nejpozoruhodnější písně z Canzonet jsou obklopeny a vyšperkovány virtuózními instrumentálními skladbami soudobých italských autorů (Frescobaldi, Piccinini, Kapsperger, Monteverdi, Landi, Castaldi, Foscarini, Priuli ad.), plně využívajících rozmanitých výrazových možností třířadé harfy, teorby, arciloutny, barokních kytar a bicích nástrojů (zdoj Cappella Mariana, Miroslav Študent).
