Týden s tancem

Týden s tancem: Letní Letná představí české tvůrce a jejich nový či skoro nový repertoár, Soubor ME-SA přiváží Tremulu do Ostravy, k Madoně se rzí na festivalu Theatrum Kuks, Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA vyhlásilo open call na choreografický a pedagogický seminář s Marthou Moore, Farma v jeskyni otevře nové lekce pro seniory.

redakce
19 minut čtení
Johana Pocková – K Madonně se rzí (foto Lukáš Horký)

Letní Letná představí české tvůrce a jejich nový či skoro nový repertoár
Festival Letní Letná představí další nové projekty z oblasti českého nového cirkusu a pohybového divadla. Diváci rozmanité tituly a work in progress uvedení rozpracovaných děl mohou navštěvovat v Českém stanu č. 6, domovském šapitó tuzemských artistů. Ve středu 20. 8. v 19:00 je to insenace Sisterhood, která vznikla ve spolupráci souboru Holektiv a režiséra Jana Friče„Melancholický ponor do míst, kde je všechen čas. Dá se něco tak individuálního jako my sami kategorizovat a škatulkovat podle toho, jestli jsme se narodily dřív nebo později, samy nebo do party sourozenců? Jsme sesterstvo,“ popisují performerky nový kus.

„Sisterhood je místem, kde funguješ naprosto svobodně a bezpečně. Sisterhood je oslava jedinečnosti ve spojení. Sisterhood je pobyt. Sisterhood je oživlým návratem do dětství k sestrám, které jsme si sice nevybrali, ale stejně je milujeme. Sisterhood je oživlým návratem do smrti, k ohýbání času. Sisterhood je průzkum pouta. Pouta, které si můžeš vytvořit i bez ohledu na čas, pokrevní spříznění nebo gender. Sisterhood je zběsilý klid. Sisterhood je blaženost. Sisterhood je pop.“

Na novince se autorsky podílí Andrea Vykysalá a Karolína Křížková právě s režisérem Janem Fričem, pro něhož je Sisterhood první setkání s pohybovým divadlem bez dramatického textu. A v představení vedle nich účinkují právě sestry – Barbora a Ludmila Ješutovy, obě absolventky katedry nonverbálního divadla HAMU. V inscenaci bude Karolínu Křížkovou také alternovat Ivona Szantová. Sisterhood se bude hrát dále v prostorách Jatek78, první repríza bude 5. října.

Poprvé po listopadové premiéře se na scénu dostává také Princip nejistoty režiséra a artisty Ondřeje Holby. Je o novocirkusovou inscenaci, inspirující se fenomény kvantové fyziky, jako jsou kvantová teleportace, superpozice nebo vlnově částicový dualismus. „Pokud nevíte, co tato slova přesně znamenají, tak to vůbec nevadí, protože to nevíme ani my,“ popisuje inscenaci Ondřej. „Na scéně vzniká absurdní atmosféra a humor světa oscilujícího mezi školní lavicí a vědeckou laboratoří. Dva žongléři, akrobatka a tanečnice nahlížejí na kvantovou fyziku optikou cirkusových disciplín, tance a nové magie. Hrají si s paradoxy kvantového vesmíru, zdánlivě porušují fyzikální zákony a vytvářejí nečekané situace. V tomto světě, kde se umění prolíná s vědou a věda s uměním, je možné úplně všechno – kromě předvídatelnosti.“ A festivalové představení se koná 22. srpna od 19:00 hodin.

Jetelová pole (foto archiv Post Bellum)
Jetelová pole (foto archiv Post Bellum)

V sobotu 23. srpna se odehraje inscenace z cyklu Paměť jsme my s názvem Jetelová pole, která vznikla ve spolupráci organizace Post Bellum a Cirqueonu. Je založena na osobních příbězích z konce druhé světové války, letos jsme si připomněli už 80. výročí. „Mladá generace se ptá: Co to pro nás znamená? Svědkové vzpomínají, mladí umělci naslouchají a tvoří. Co vznikne, když se minulost střetne se svou budoucností? Přijďte prozkoumat hranice paměti, umění a identity.“

Divadelní projekt Paměť jsme my organizuje Post Bellum – Divadlo Paměti národa kontinuálně od roku 2019 u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna). Záměrem projektu je připomenout prostřednictvím divadelní tvorby mnohdy zapomenuté příběhy pamětníků, jejichž životy ovlivnila druhá světová válka a holocaust. Inscenace jsou vytvářeny mladými lidmi ve spolupráci s profesionálními umělci. Premiéra tohoto projektu se konala v lednu 2025 v Divadle X10 a autory jsou režisérka Tamara Pomoriški, dále Katka Klusáková, Jiřina Jonáková, Ridina Ahmedová a Jaroslav Pokorný.

V Divadle Paměti národa se necháváme inspirovat skutečnými příběhy pamětníků z databáze Pamětí národa a oživujeme místa spojená s naší nedávnou historií. Naše setkání jsou podobná uměleckým dílnám či laboratořím, kde společně zkoumáme minulost, hledáme souvislosti s dneškem a inspirujeme se příběhy obyčejných lidí. Skrze nové divadelní formy zpracováváme naše vlastní dojmy a názory. Příběhy, které formovaly naši historii, čekají na to, až je objevíte,“ říkají organizátoři o své tvorbě.

V hlavním programu Českého stanu vystoupí jako hosté v neděli 24. srpna Bratislavské bábkové divadlo s inscenací Cez okraj s pohybově-objektovou performancí o překonávání strachu. „Strach je přirozená reakce, která nás chrání před nebezpečím. Ne vždy ale funguje tak, jak by měl. A ne vždy je oprávněný. Podobné je to se zákazy. Můžeme se obrnit opatrností, ale rizikům ani strachu se úplně vyhnout nedá. Otázkou je, jak s nimi naložíme. Zda se necháme paralyzovat a svázat, nebo se jim naučíme čelit,“ přibližuje soubor námět inscenace. Pohybuje se na pomezí objektového, pohybového a dokumentárního divadla, balancuje „na hraně odvahy a nerozvážnosti, poslušnosti a porušování zákazů – a někdy ji i překračuje. Je o zkoumání hranic našeho strachu. O tom, co se může stát, když je překročíme. O chuti zakázaného ovoce.“ Inscenaci vytvořil tuzemský český tým Eliška BrtnickáOndřej HolbaStanislav AbrahámLucia Račková Katarína Ďuricová.

Tvorba projektu Pneu (foto Jakub Dušek)
Tvorba projektu Pneu (foto Jakub Dušek)

V neděli 24. srpna uvede také Viktor Černický předpremiéru svého nového projektu Pneu, a to jako open air představení od 18:00 hodin. Čtyři těla a stovky kilogramů pneumatik se propojují ve fyzicky náročném představení, které zkoumá křehké vztahy mezi lidmi a jejich prostředím. „Nepředvídatelná hromada pneumatik, která dominuje scénografii a určuje lidské jednání, se postupně proměňuje v živou a dynamickou architekturu. Pneu je performancí, kde pravidla nečekaně mizí a zase se objevují, chaos se stává strukturou a nerovnováha hybnou silou. Viktor Černický přichází s performance, která balancuje na hraně současného cirkusu, tance a výtvarného umění. Je to scénická esej o úsilí, vyčerpání a obnově sil, o fyzické i duševní vytrvalosti. O touze neztratit lehkost ani ve chvíli, kdy se všechno hroutí. O místě, kde se nepořádek stává živnou půdou pro hledání nového smyslu,“ uvádí dramaturgové festivalu. Představení je prezentováno ve formátu tzv. předpremiéry, tedy v procesu tvorby. Oficiální premiéra se uskuteční 30. – 31. října 2025 v divadle Jatka78. Inscenace vzniká v rámci rezidenčního programu CIRQUEONu – Centra pro nový cirkus a programu A-I-R Rezi.Dance Komařice.

Hemžení na druhou (foto Radka Pipotová)
Hemžení na druhou (foto Radka Pipotová)

Studio Cirku La Putyka, CLP Studio Performance Group, připravilo na pondělí 25. srpna Hemžení na druhou, cirkusovou výpravu do života hmyzu v režii Daniela Komarova. „Podruhé se vracíme k tématu, které nás nepřestává fascinovat. S novou energií, větším rozmachem a svěžím pohledem,“ říkají organizátoři. „V této adaptaci klasického díla bratří Čapků se hmyzí svět stává zrcadlem lidského života. Skrze akrobacii, tanec a živou hudbu se diváci ocitnou uprostřed koloběhu života – od zrození až po proměnu –, kde se osudy malých hrdinů splétají v jedno velké hemžení. Představení zkoumá rytmus a chaos přírody. Společně s talentovanými akrobaty z CLP Studia vás vtáhneme do světa malých, ale neuvěřitelných tvorů. Do světa, kde se všechno hýbe a šumí, vás přeneseme tím, co nám je nejbližší – pohybem.“ Inscenace se zrodila na platformě CLP Studia. Talentovaní studenti, kteří se posouvají blíže k samostatné tvorbě, přinášejí nový pohled na fascinující svět hmyzu.

Airgym Art Company – Vertigo (foto archiv souboru)
Airgym Art Company – Vertigo (foto archiv souboru)

v úterý 26. srpna představí své nové projekty ve fázi work in progress Eliška Brtnická (Round Table), soubor Airgym Art Company (Vertigo) a Adéla Jordáková (Sevření). Round Table je „lehce komická zpověď akrobatky o byroakrobacii. Jak vypadá proces tvorby cirkusové inscenace a co za absurdity se skrývá v zákulisí? Jak sedět na několika židlích najednou? Dalo by se snad sedět jen na jedné?“ Ne/závislá cirkusová umělkyně se v tomto díle vyrovnává s podmínkami pro tvorbu v České republice. „Mohla bych si najít ‚pořádnou práci‘, ale já zavěšuju velkou dřevěnou desku,“ komentuje Eliška Brtnická, která se snaží najít v práci udržitelnost.

Eliška Brtnická zkouší (foto Anna Benháková)
Eliška Brtnická zkouší (foto Anna Benháková)

Vertigo je nejnovější projekt AirGym Art Company, který bude mít premiéru v červnu 2026. Pro letošní ročník festivalu Letní Letná soubor připravuje uvedení work-in-progress. Artisté se momentálně věnují závěsné akrobacii na netradičních objektech, zkouší nové způsoby zavěšování, experimentují s kaskadérskými technikami. A kladou si otázku o podstatě a smyslu tvůrčího procesu. Pravou závratí neboli vertigem se nazývá iluze pohybu vlastního těla nebo předmětů kolem. K tomuto jevu dochází mimo jiné tehdy, když se velmi rychle točíme. Například na kolotoči…

„Vertigo je závrať. Závrať, kterou pociťují diváci cirkusových show či akrobaté po zvládnutí nebezpečného triku, ale také závrať z hlubin vlastní mysli. Závrať z nejistoty autora, prezentujícího vlastní dílo. Závrať, kterou cítíme ve chvílích tvůrčí flow. Když čas přestává existovat, dílo přebírá moc nad autorem a vydává se svou vlastní cestou. A autor sám pociťuje to ohromné vzrušení provázané obavou, zda jednou bude moci přestat,“ doplňují tvůrci. Vertigo je také závrať z nehybnosti a pocitu ustrnutí ve fázi tvůrčí krize. Ztráta rovnováhy, když inspirace náhle nepřichází a svět i přesto letí dál. V rámci work-in-progress diváci uvidí 4 obrazy ze vznikající inscenace. 4 akrobatická čísla zobrazující různé pohledy do mysli tvůrce a autora uměleckého díla.

Adéla Jordáková (foto archiv umělkyně)
Adéla Jordáková (foto archiv umělkyně)

Adela Jordáková svou performanci Sevření uvozuj slovy: „Věřím v lano. A co ty? Žiješ podle toho, co kážeš?“ Sólo akrobatky a fyzioterapeutky v jedné osobě zobrazuje napětí mezi silou, kontrolou a odevzdáním. Prostřednictvím vertikálního lana, voiceoveru a minimalistického textu zpochybňuje striktní principy fyzického tréninku. „Jsou struktura, síla a kontrola skutečně tím nejdůležitějším – nebo jen zbytečným sevřením? Lano se stává nejen nástrojem, ale i zrcadlem. Kde končí disciplína a začíná rigidita?“

Tremula (foto Michal Hančovský)
Tremula (foto Michal Hančovský)

Soubor ME-SA přiváží Tremulu do Ostravy
MOVE Ostrava
 pozval na středu 20. srpna současný tanec do Farské zahrady. Od 18:30 tam vystoupí soubor ME-SA s inscneací Tremula. Ta už je skoro dva roky na repertoáru (recenze zde) jako „tělesná poezie pro všechny, kteří se touží zastavit a zároveň se nechat unést,“ jak ji popisují tvůrci, „Diváky čeká okamžik na hranici mezi extatickým štěstím a nezměrným utrpením. Zavede je na místo, kde se čas zpomaluje a každý pohyb má svou váhu.“ V open-air variantě tohoto představení se ve Farské zahradě setkají světy tance, hudby a vizuálního umění. Tremula zkoumá hranice mezi tělesnou vyčerpaností a naprostým klidem, mezi okamžiky pohromy a vnitřní harmonie. Co se děje, když těla během hledání rovnováhy a stability nacházejí sílu v samotné fyzikalitě? Kde končí každodenní únava a začíná vyčerpávající krása odpočinku?

„Vstupujeme do situace, která už probíhá. Jsme na začátku nebo na konci? Poslední záchvěvy, dohasínající oheň… pohroma živlu nebo extatický stav? Stav totálního štěstí nebo nezměrné utrpení? Nebo jen každodenní únava ze všednosti dní? Je třeba spočinout. Zůstat chvíli na místě. Kde ještě před chvílí hořel oheň, je nyní klid. Těla jsou vyčerpaná, čas se zpomalil. Konečně odpočinek. Ale jak dlouho se to dá vydržet? Vnímání času se u živých organismů liší. Snahou člověka je být co nejrychlejší a nejproduktivnější, hodnotu však vidí ve stálosti a trvanlivosti. Kořenový systém, z kterého vyrůstáme, tvoří základy naší existence. Navzájem se podporujeme a tvoříme společenství. Z tvárných těl, která při hledání cesty sílí, se stávají stabilní opory.“

V inscenaci Tremula se poprvé na jevišti potkaly artistka Eliška Brtnická a tanečnice Martina Hajdyla Lacová. Společně s režisérkou Janou Stárkovou hledaly průniky svých uměleckých přístupů v čisté fyzikalitě, kterou dále rozvíjejí ve spolupráci s hudebním skladatelem Ianem Mikyskou a vizuálním umělcem Pavlem Havrdou. Výsledek jejich spolupráce měl premiéru ve Studiu ALTA. Na ostravskou reprízu je možné zakoupit vstupenky formou „Pay What You Can“. Lze si vybrat ze 4 nabízených cen tu, kterou finanční situace a láska k tanci divákovi dovolí.

Johana Pocková – K Madonně se rzí (foto Lukáš Horký)
Johana Pocková – K Madonně se rzí (foto Lukáš Horký)

K Madoně se rzí na festivalu Theatrum Kuks
Ve čtvrtek 21. srpna uvede odpoledne v 15:45 soubor POCKETART sólo tanečnice a choreografky Johany Pockové K Madoně se rzí, a to v kostele sv. Anny v Žirči. Návštěvníci se mohou společně s tanečnicí ponořit do následování vzpomínky a prozkoumávání, jaké to je zažít něco, co nás spirituálně přesahuje. „Zchátralá kaplička na Šumavě se strženým obrazem Panny Marie s tváří zkrápěnou deštěm a poznamenanou rzí. Zůstala jsem stát v úžasu, jak i vzdor těmto nepříznivým okolnostem zcela bezejmenné a neznámé místo vyzařovalo spirituálno nejen křesťanské víry, ale spirituálno obecně. Klidný, konejšivý pohled Madony obklíčen rzí byl jako naše vnitřní touha po klidu obklíčená stálou nejistotou.“ Osobní zážitek choreografky se stal společně s představou vratkého stavu mezi klidem a neklidem a postavou Panny Marie, symbolizující vyšší moc dobra, východiskem pro podobu tanečního sóla K Madoně se rzí. Madona je pojítkem obrazů představení a nabízí se jako útočiště klidu pro tvůrce i diváky. Prostřednictvím sólového zpěvu, tance a kombinace duchovní a autorské elektronické hudby se snaží zodpovědět otázku jaké to je zažít něco, co nás spirituálně přesahuje. Performance se koná v rámci výletu festivalového programu Theatrum Kuks.

Seminář s Marthou Moore (foto SE.S.TA)
Seminář s Marthou Moore (foto SE.S.TA)

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA vyhlásilo open call na choreografický a pedagogický seminář s Marthou Moore
Jak tvořit tanec prostřednictvím scores? Choreografický a pedagogický seminář s Marthou Moore (US/FR) nabídne intenzivní 3denní práci s choreografickými scores (zadáními) jako nástrojem pro tvorbu choreografie a tance. Účastníci se seznámí s prostorovými, časovými i grafickými scores vycházejícími z postmoderních přístupů. Důraz bude kladen na důvěru ve score jako generátor tance – výchozí impuls, jehož podoba se formuje až skrze zkoumání a ztělesnění. Workshop nese v originálu název Scores as a Tool of Composition (podrobnosti na webu zde).

Seminář nabídne prostor pro vytváření skupinových i individuálních scores. Každý den začne krátkým warm-upem a uzavře se skupinovou reflexí. SE.S.TA pravidelně každý rok pořádá choreograficko-pedagogické semináře vedené renomovanými zahraničními umělci s cílem obohatit know-how tanečních pedagogů skrze zkušenosti a přístupy profesionálních choreografů – a naopak. Zároveň poskytuje účastníkům nástroje pro analýzu a porovnání různých pedagogických přístupů, systémů a filozofií.

Pro koho
Seminář je určen tanečním pedagogům, choreografům, studentům tanečních škol, performerům a teoretikům se zájmem o kompozici a tvůrčí proces.
Sdílení různých perspektiv na dané téma je také významným přínosem tohoto setkání.
Maximální kapacita: 20 účastníků

Lektorka a tým
Martha Moore (US/FR) – choreografka, performerka a pedagožka; tlumočení do češtiny/slovenštiny: Zden Brungot Svíteková; produkce Eva Papánková, Martin Maryška.

Termín a program
Pá 10. 10. 2025 | 16:00–19:00
So 11. 10. 2025 | 10:00–17:00 (vč. pauzy na oběd)
Ne 12. 10. 2025 | 9:30–15:00 (vč. pauzy na oběd)

Celkový rozsah: 19 vyučovacích hodin

Místo konání: CirqueonLab, Petrohradská 3, Praha 10

Kurzovné: Standardní kurzovné: 3 200 Kč / 2 700 Kč (pro přihlášení do 1. 9. 2025), Studentské kurzovné: 1 600 Kč / 1 400 Kč (pro přihlášení do 1. 9. 2025).

Po skončení semináře obdrží všichni účastníci certifikát o absolvování. Kurzovné lze hradit z šablon OP JAK (v rámci „Osobnostně sociálního a profesního rozvoje pracovníků ve vzdělávání ZUŠ“ – šablona č. 2. VII/1 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZUŠ).

Přihlašování je nyní otevřené až do 1. září 2025. Přihláška ZDE

Farma v jeskyni – Navždy spolu zapojovalo seniory (foto Michal Hančovský)
Farma v jeskyni – Navždy spolu zapojovalo seniory (foto Michal Hančovský)

Farma v jeskyni otevře nové lekce pro seniory
„Hýbejte se i po šedesátce!“ láká soubor Farma v jeskyni. Na podzim spustí pravidelné tanečně-pohybové lekce pro zájemce a zájemkyně ve věku 65+. Lekce navazují na inscenaci Navždy spolu!, která vznikla ve spolupráci performerek s pražskými seniory a seniorkami. Vycházet budou z přirozeného pohybu a principů fyzického divadla. „Žádné složité choreografie, ale hravá a příjemná cvičení, která vás překvapí tím, co všechno vaše tělo dokáže. Přijďte si zlepšit nejen náladu, ale i mobilitu, rovnováhu či koordinaci a zároveň objevit nový způsob sebevyjádření. Bez soutěžení a s respektem k tempu každé*ho z nás. Lekce jsou určené všem bez jakékoliv předchozí zkušenosti s tancem, divadlem či pohybem,“ slibuje Farma v jeskyni. Lekce povede performerka Michaela Králiková. Kromě lepší nálady, mobility, rovnováhy a koordinace účastníci získají možnost zapojit se do dalších projektů Farmy v jeskyni a zlevněné vstupné na představení. „Začínáme v říjnu 2025 – den a čas vybereme podle přihlášek,“ upřesňují zatím organizátoři. Jedna lekce stojí 90 Kč, balíček 10 lekcí 700 Kč. Nezávaznou přihlášku najdete zde.

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře