Týden s tancem

  1. 1
  2. 2
Dnes zveme na nadílku nových projektů v současném tanci. V nejbližší době můžete vyrazit do Divadla Komedie, Divadla Archa a do Paláce Akropolis.
Spitfire Company – konec člověka (ilustrační foto festivalu …příští vlna, next wave…)

…příští vlna / next wave… a pohybové divadlo
Od 17. do 28. září bude v Praze probíhat festival …příští vlna / next wave…, který již 26 let funguje jako platforma pro prezentaci českého divadelního okraje, hudební, taneční, výtvarné a jiné alternativy. Na festivalu stěží najdete produkce, které by byly přesně žánrově definovatelné, konec konců filosofie festivalu je právě opačná. V jeho rámci představí svůj nový projekt soubor Spitfire Company, pohybovému divadlu se přiblíží také nová inscenace A studia Rubín.

Je možné milovat něco, co nás může zabít? Tuto otázku si pokládají tvůrci premiérové autorské inscenace A studia Rubín nazvané Tumor: karcinogenní romance. Jejím prostřednictvím zkoumají spojení mezi tumory a naší společností na základě tvrzení, že každá doba má svou specifickou chorobu a tou naší je dle nich právě rakovina. Tato silně smyslová performance je první z pěti autorských inscenací, které v rámci 52. sezony svázané s otázkou „O čem jsme zapomněli mluvit?“, uvede A studio Rubín. Autorkou scénáře je Dagmar Radová, kterou doplňují členové mezinárodní skupiny T.I.T.S. v režii performerky Nely H. Kornetové. Premiéra se uskuteční 17. a 18. září v karlínské Invalidovně. Projekt vznikl ve spolupráci se Studiem ALTA a Iniciativou pro Invalidovnu.

Rakovinou v průběhu svého života onemocní každý třetí obyvatel České republiky a každý čtvrtý na ni zemře. Nemoc, jež se stala nechtěnou, ale nedílnou součástí našeho každodenního života, i tak zůstává diskutována především v medicínském prostředí. A to se tvůrci rozhodli změnit. Toto vážné téma chtějí představit publiku „citlivě, s humorem a poezií v silně smyslové inscenaci propojující pohyb, vizualitu a slovo“. Pro autory je zásadní zkoumat, jaký dopad má na člověka emotivní prožívání společenských jevů, jaké fenomény se podezřele podobají chování rakoviny a zda je možné milovat něco, co nás zabíjí. Téma rakoviny podrobují i symbolickému ohledávání. Ať už se jedná o mezilidské intimní vztahy, společenské uspořádání a jeho disharmonie, nebo bující ekologickou krizi, která je důsledkem politicko-ekonomické orientace na nekonečný (blahobytný) růst.

Režisérka a zároveň jedna z hlavních aktérů Nela H. Kornetová pracuje s lidským tělem jako s materiálem. Ve spojení s poetickým textem Dagmar Radové předloží obrazovou inscenaci, v níž se obnažuje nejen tělo a jeho fyzické projevy, ale i člověk jako bytost bující emocemi. Součástí inscenace je práce Jana Hajdelak Hustáka se světlem, stínem a luminiscenční živou projekcí na tělo, stejně jako práce s hudbou, která střídá odkazy na devadesátkové love songy s čistě autorskými instrumentálními skladbami Ondřeje Sifona Anděry. Účinkují: Nela H. Kornetová & Jaro Viňarský / Gregers A. Kroksleiven-Hansen.

Spitfire Company se vrací k dílu Světlany Alexijevičové

V roce 2017 vytvořil soubor Spitfire Company velkorysou inscenaci Konec — člověka / Doba z druhé ruky, inspirováni dílem nobelistky Světlany Alexijevičové, tématem byla především frustrace lidí z politického vývoje, lidí, kteří se cítí odstrčení a zapomenutí a jsou tak ideálním terčem pro budování nové totality. Nyní se v programu festivalu …příští vlna / next wave… objevuje titul: Konec člověka?!? Reportáže psané z kuchyně. V sobotu 21. září na scéně Divadla Komedie. Koncepce, režie: Petr Boháč, hrají: Inga Zotova Mikshina, Roman Zotov Mikshin. Performance proběhne hned třikrát, v 16, v 17 a od 20 hodin.

Každý den jsme svědky našeho ohlupování. Každý den jsme aktéři obžerného informačního štěstí. Každý den jsme osamělí plavci uprostřed oceánu informací. Každý den jsme vystaveni účinku dezinformační manipulativní radiace,“ zní pomyslné motto představení, které tvůrci dále definují: Co se stane, když se místo každodenní porce zaručených pravd pronášených ve jménu moci objeví výpovědi bezejmenných a otřesených lidí, které ve svých reportážních knihách zvěčnila nobelistka Světlana Alexijevičová? Její knihy jsou apoliticky politické. S neochvějnou jistotou nastavují zrcadlo současné společnosti. Prostřednictvím stovek rozhovorů s pamětníky v nich nabízí alternativní podobu novodobé historie tak, jak ji vidí obyčejní lidé.

Divadlo Archa – Garsonky (foto Jakub Hrab)

Garsonky, rituály každodenního života v Arše

Divadlo Archa dává 22. a 23. září prostor současnému tanci. V malém sále se uskuteční premiéra projektu Garsonky, za nímž stojí režisér Jiří Havelka, který v době fungování souboru VerTeDance režíroval inscenace Korekce a Flow, a tanečnice a choreografka Veronika Knytlová, někdejší polovina tandem VerTeDance. Představení je koncipované jako „kuchyňský duet“, v němž s ní vystoupí Martin Talaga. Co slibují Garsonky obashově?

Rituály každodenního života. Pohyby prováděné rychle, úsporně, bezmyšlenkovitě. Nejsou krásné ani výjimečné. Nepořádáme v nich žádná mistrovství, přestože položit sklenici na stůl lze snad tisíci různými způsoby. Vypreparovali jsme je z kontextu domácnosti a vytvořili z nich vysoce koncentrovanou jevištní substanci prožitou v každém momentu „teď“ pro potřeby praktického každodenního života v komplikovaném světě plném krutosti i něhy, nereálných podmínek i reálných hrozeb, ve světě plném paradoxů.“

Emergency Dances – Patologie médií – Ententiky (foto Vojtěch Brtnický)

Do třetice – premiéra Tantehorse

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na