Udělení titulu navrhla vědecká rada pedagogické fakulty. „Emil Viklický je nepřehlédnutelnou osobností české i mezinárodní hudební scény 20. a 21. století. Uznává jej hudební svět, své uznání by mu chtěla přirozeně vyjádřit také akademická obec jeho alma mater. Udělení čestné vědecké hodnosti doctor honoris causa je tak pouze jedním z viditelných projevů naší úcty tomuto jazzovému klavíristovi a skladateli nevšedního uměleckého významu,“ uvedl děkan pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec.
Podle rektora Martina Procházky sice Emil Viklický své hudební vzdělání získal při studiu jazzu na Berklee College v USA, na svá univerzitní studia na přírodovědecké fakultě v rodné Olomouci však nikdy nezapomněl a vždy se ke své alma mater hrdě hlásil. „Díky tomu se také jméno Univerzity Palackého pravidelně objevovalo a objevuje vedle jména Emila Viklického všude tam, kde se psalo a stále píše o jeho úspěších coby jazzového pianisty a hudebního skladatele. Českou republiku, Olomouc i naši univerzitu tak v průběhu půl století dlouhé skvostné kariéry proslavil snad na všech kontinentech,“ řekl dnes k udělení čestného titulu rektor.
Viklický označil dnešní okamžik za zvláštní a velmi emotivní, vzpomněl přitom nejen na dobu svých studií, ale i na některé pedagogy, zejména na matematika, hudebního skladatele a sbormistra Miroslava Jirouška, který zde působil v letech 1954 až 1971. Byl také vedoucím jeho diplomové práce z algebry. „Konzultace, které probíhaly u něho v malém domku na Nové ulici, byly nakonec nesmírně zajímavé. Kromě matematiky jsme mluvili o hudbě, o Richardu Wagnerovi, o Tristanovském akordu a také o Schillingerově hudební metodě,“ vzpomněl dnes Viklický.
Doplnil, že práci odevzdal v březnu 1971 a úspěšně ji obhájil. Navržena byla i na doktorát. „Na děkanátu jsem ovšem zjistil, že jednou z podmínek pro jeho získání je složení další zkoušky z marxismu. Volba byla nabíledni. Ostatně, nebyl jsem první ani poslední, kdo se myšlenky na tento akademický titul vzdal,“ dodal hudebník.
UP udělila tento titul letos také vídeňskému arcibiskupovi kardinálu Christophu Schönbornovi, rakouskému teologovi s českými kořeny. Mezi jeho držiteli je například jeden z nejvýznamnějších představitelů teologie charity Heinrich Pompey, světově uznávaný odborník na neuroendokrinologii Karel Pacák či plastický chirurg Bohdan Pomahač.
