Pavel Blatný se narodil v roce 1931 v brněnské umělecky založené rodině. Jeho dědeček i otec byli varhaníci a hudebníci, jeho strýc Lev Blatný byl spisovatel a redaktor, jeho bratrancem byl Ivan Blatný, básník, který zemřel v britském exilu.
Pavel Blatný po studiích na gymnáziu a konzervatoři absolvoval hudební vědu. Skladbě se začal věnovat už v dětství, intenzivně pak v 50. letech. Stylovým východiskem rané Blatného tvorby byla hudba klasiků 20. století, které mladý skladatel v nepříznivé dobové atmosféře postupně objevoval, uvádí Český hudební slovník osob a institucí. Sám Blatný ke svým raným vzorům řadil Bohuslava Martinů, Sergeje Prokofjeva, Igora Stravinského či Leoše Janáčka.
Postupně Blatný hledal různé nové prostředky vyjádření a kompoziční techniky. Psal například skladby pro smíšené soubory klasických a jazzových hudebníků. Ke známým skladbám z tohoto období patří Studie pro čtvrttónovou trubku.
Kompozice řazené k takzvanému třetímu proudu nebo hraniční hudbě našly ohlas i v zahraničí. Později se Blatný znovu vracel ke klasicko-romantické tradici a tonalitě. „Cítil jsem únavu z nové hudby i z jazzu,“ řekl před časem v rozhovoru pro časopis Harmonie.
Blatný psal také divadelní, muzikálovou a filmovou hudbu, třeba k detektivkám Petra Schulhoffa Vrah skrývá tvář a Po stopách krve. Od 60. do 90. let pracoval v brněnském televizním studiu jako hudební režisér, dramaturg a vedoucí hudebního vysílání. Spolupracoval s brněnským rozhlasem, věnoval se literární tvorbě a publicistice, psal fejetony nejen na hudební témata.
